Kniha meditací, pravd a myšlenek. Nejde o pouhé přečtení, ale hlubší úvahy v tichu.

Meditácie krížovej cesty akademickej maliarky Táne Svatošovej sú pretkané nádejou zmŕtvychvstania. Autorka vytvorila najskôr symbolické nefigurálne obrazy, založené na vrstvení farieb, na líniách a bodoch.

Tieto denné pôstne rozjímania sa zrodili na púšti ako dar pre nás všetkých. Richard Rohr, jeden z najprorockejších hlasov dneška, nás pozýva na cestu seba-odhalenia sa Bohu, hľadania svojho pôvodného obrazu a podoby, a to cez samotné stretnutie s ním vo Svätom písme, ktoré je vždy fascinujúce.

Tento svazek přináší překlad traktátu o jediném Bohu z První části Sumy (STh I, q. 2–11). Tomáš v něm pojednává o způsobech prokázání Boží existence (známých jako pět cest či kosmologických důkazů Boží existence) a o jeho tzv. entitativních atributech: jednoduchosti, dokonalosti, dobrotě, nekonečnosti, všudypřítomnosti, neměnnosti, věčnosti a jednotě. Rozsáhlá úvodní studie se snaží poskytnout pojmové

Čtivý průvodce po našem nejznámějším poutním místě. Autor svěžím způsobem vypráví o kořenech naší víry a kultury spojených se sv.

„Hebrejská náboženská literatúra je v širšom slova zmysle klenotnicou, ktorá prekvapuje bohatstvom duševného života židovského národa v priebehu tisícročí“, píše sa v úvode Antológie Tóry. Jej obsahom sú vybrané pasáže zo všetkých piatich kníh.

Papež na nás občas působí jako postava z minulosti. Zčásti je to pravda: vždyť papežství je mostem mezi tradicí a naší současností.

Před více než 200 lety se po starověku a křesťanství objevilo osvícenectví. Po náboženské různorodosti starověku v Evropě převážila židovsko-křesťanská myšlenka „jednoho Boha“, v jejímž důsledku došlo k oddělení boha od přírody.

Kniha Víra a moc přináší výbor z autorových esejů a statí psaných pro Literární noviny a drobnějších článků a polemik zveřejňovaných v internetovém časopisu Nová republika. Některé ze zařazených textů byly psány jako bezprostřední reakce na probíhající události a nebyly dosud publikovány.

Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím, jež ve svém důsledku vedlo k přetransformování pohanské slovanské mytologie do její pokřesťanštěné podoby.

Alfons z Liguori (1696–1787), zakladatel řeholní společnosti redemptoristů, výrazně ovlivnil dějiny lidského ducha. Regály naplněné jeho díly, překládanými do více než šedesáti jazyků světa, nejsou ničím ve srovnání s tím, co dramatického během života zakoušel.

Polarita dvou povah, činné a meditující osobnosti, je skloubitelná ve společném domově, v Betánii. Text načrtává plusy a minusy dvou duchovních typologií a rozvíjí pohled na místo, kde se vyhraněné osobnosti mohou setkávat: v domě, kde je stále zván Pán.

Příspěvky ve sborníku se zabývají osmou kapitolou Papežské posynodální exhortace Amoris laetitia - česky (Radost z lásky). Zaměřují se především na téma, které je v současné diskusi hojně přetřásané a zdá se, že tato diskuse není dosud ukončena. Také tento sborník není pouhým ohlasem zahraničních impulsů, ale vznikl z domácího uvažování o problémech, jejichž význam ovšem naše prostředí daleko přes

Sedm kajících žalmů, z nichž nejznámější jsou žalmy 51 (Miserere) a 130 (De profundis), spojuje téma lítosti nad hříchy a touhy po Božím odpuštění. Modlitba těchto žalmů odvrací člověka od bezmoci a zoufalství.

Existují okamžiky, kdy se člověku zhroutí svět. Do jeho života vstoupí utrpení a věci už nikdy nejsou takové, jako předtím.

Novénou – devítidenní modlitbou se sv. Františkem Xaverským si vyprošujeme to, co každý z nás nejpřiléhavěji potřebuje pro každodenní autentický život v Bohu.

Českému čtenáři se dostává do rukou překlad zajímavého středověkého díla dominikánské tradice. Čtvrtý nástupce svatého Dominika (generální magistr řádu) sepsal pro bratry příručku, jak kázat (a především jak nekázat). Kazatelům i jejich posluchačům může být útěchou vědomí, že problémy, se kterými se potýkáme dnes, už se řešily v polovině 13. století.

Je veda a Biblia v konflikte? Sú zázraky možné?

V úvodoch do Kníh Starého zákona nemožno obísť literárnokritické otázky vich súčasnom ponímaní (genéza, pramene, línie tradície, prostredie, rôznorodosť literárnych druhov, autor, čas a miesto vzniku). Na drihej strane Starý zákon, rovnako ako aj nový zákon, je Božím slovom. V tomto náčrte do úvodu Starého zákona som zvláštnym spôsobom zohľadňoval práve tento aspekt.

Pri príležitosti veľkého jubilea vychádza reedícia predošlých dvoch vydaní publikácie. Venuje sa týmto tematickým celkom: Veľká Morava v krátkom historickom pohľade, Cyrilo-metodská misia na Veľkej Morave, Hlaholské písmo, slovanský jazyk a veľkomoravská literárna tvorba, Osud cyrilo-metodského dedičstva po Metodovej smrti, Oživenie cyrilo-metodskej úcty od polovice 17. storočia, v 18. storočí a v