Dorota z Montau (1347-1394), německá mystička, patronka řádu Německých rytířů, osobnost doby prolínání kultur severního Polska a německých hanzovních měst. Matka devíti dětí, choť zbrojíře, a přitom poutnice tajemství Ježíšova života.

Deník Služebnice Boží Sestry Elišky Pretschnerové OSF. „Sestra Eliška byla obyčejná žena, ze které vyzařovala neobyčejnost.

EXISTUJE NEJAKÁ HRANICA, ZA KTORÚ NESIAHA BOŽIA MILOSŤ? Milosť je viac než len odpustenie hriechov – dáva nám zažiť, že sme Bohom prijatí a adoptovaní, obnovuje nádej tam, kde už žiadna nezostala, zasahuje aj do tých najpríšernejších okolností a dáva nám silu odpustiť ľuďom, ktorí nám zasadili tie najhlbšie rany – dokonca aj samým sebe.

Nádej je neuhasiteľným plamienkom, ktorý Boh zapálil v našich dušiach, aby sme verili v moc jeho svetla, hoci sme obklopení čiernočiernou tmou. Žijeme v kultúre, ktorá je odhodlaná šíriť neľútostné posolstvo úplnej beznádeje.

Editio princeps nejrozsáhlejší českocírkevněslovanské památky (328 folií), přeložené ve druhé polovině 11. století do církevní slovanštiny z latinské předlohy na českém území. Překlad byl pořízen s největší pravděpodobností v Sázavském klášteře.

Západní společnost neustále pracuje a za čímsi se žene. A pokud se někdy zastaví, pak jen proto, aby se mohla dát efektivněji znovu do klusu.

Petrov príbeh je pre mňa vždy inšpiráciou k modlitbe. Učí ma prednášať Bohu najhlbšie dilemy môjho srdca.

Papež na nás občas působí jako postava z minulosti. Zčásti je to pravda: vždyť papežství je mostem mezi tradicí a naší současností.

Vznik vesmíru podľa knihy Genezis a modernej vedy. Je vedou odhadovaný vek Zeme v rozpore s Bibliou?

Divotvůrce Prokop, český světec 11. století, pracoval s Božím slovem naplno a rád. To, co nám chce sám povědět, objevujeme v devíti dnech novény.

Možná to zní zvláštně, ale křesťané potřebují evangelium stejně jako nevěřící. Potřebujeme ho, aby nás ochránilo před tím, že budeme ve svém každodenním vztahu s Bohem klást důraz na výkon.

Opat zbraslavského kláštera Petr Žitavský (1. pol. 14. st.) je znám především jako autor převážné části Zbraslavské kroniky. Tato publikace přináší vědeckou edici jiného jeho literárního díla - sbírky kázání na velké svátky (Sermones de principalibus festis), a to na základě rukopisu dochovaného v univerzitní knihovně v Lipsku.

Soubor studií předního německého medievisty je věnován problematice pozdně středověké hereze, kacířství a husitské revoluce ve středověkých Čechách. Autor v nich rozkrývá proměnu pohledů středověkých teologů na herezi od konce 13. století.

„A ten, čo sedel na tróne, povedal: Hľa, všetko robím nové.“ Boh je teda ten, ktorý stále obnovuje, lebo je stále nový: Boh je mladý! Starí rojkovia a mladí proroci sú cestou spásy pre našu vykorenenú spoločnosť a kľúčom k revolúcii nežnosti, ku ktorej sme všetci povolaní. František V odvážnom, takmer osobnom rozhovore s Thomasom Leoncinim sa František obracia nielen na mladých na celom svete, v cirkvi

Páter Pio bol zapáleným ctiteľom duší v očistci. V jednom liste z 29. novembra 1910 napísal svojmu duchovnému vodcovi, že už dlhý čas cíti silnú potrebu obetovať sa Pánovi za duše v očistci.

Tato kniha se zaměřuje na církev v textech Nového zákona. Církev prvních křesťanů byla v autorově pohledu překvapivě různorodá a v průběhu prvního století zaznamenala značný vývoj.

V knize s podtitulem Kalendářem od Pesachu do Purimu naleznete přehled všech významných svátků, objasnění jejich kořenů a ukotvení v příbězích Tóry. Nechybí vysvětlení principu židovského kalendáře a jeho srovnání s kalendářem křesťanským a muslimským.

Nedělní zamyšlení kardinála Špidlíka jsou publikací doposud nevydaných promluv, které pronesl ve Vatikánském rozhlase. Jeho umění rozsévat Boží slovo uvádí do základů, které poslouží kazatelům i posluchačům slova.

Druhé, podstatně rozšířené a vylepšené vydání rychle rozebraného titulu. Řada nových kapitol zvýšila počet stran na dvojnásobek, obrazová příloha je doplněna o řadu nově objevených archivních záběrů a oproti původní verzi tištěna na křídovém papíru o vyšší gramáži.

Florida Cevoli, statečná klariska-kapucínka z kláštera vCittá di Castello, v němž se stala šiřitelkou teologického odkazu mystičky Veroniky Giuliani, příkladně ukazuje na umění diskrétního snášení tíživé nemoci. Jako světice je patronkou trpících v nevyléčitelných chorobách a těch, kteří se pokoušejí o překonávání rozmrzelosti a životní vyhaslosti.