V r. 2009 uplynulo sto let od narození básníka Oldřicha Mikuláška a v tomtéž roce vychází i tato vzpomínková kniha jeho manželky Věry Mikuláškové. Autorka zde vzpomíná na své přátelé zejména z brněnských uměleckých kruhů, vzpomínky jsou detailnější, čím bližší vztah autorka s danou osobou má.

Kolektivní monografie je prvním soustavnějším průzkumem vlastností českého vyprávění v průřezu žánrovým polem a několika desetiletími 19. století. Její metodologie – diachronní poetika vyprávění – odpovídá na jeden z požadavků současné naratologie: totiž respektovat historicitu narativů a interpretovat je v kontextu dobových kulturních norem a komunikační praxe.

Publikace představuje první syntetické zpracování dějin hlaholského písemnictví, které vznikalo ve druhé polovině 14. a na počátku 15. století v pražském klášteře Na Slovanech, známém později pod označením Emauzy. Po obsahové stránce se práce věnuje hlaholským textům v církevní slovanštině a staré češtině.

Carrollova Alenka v říši divů, fenomén světové literatury, vyšla anglicky poprvé v roce 1865, česky v letech 1902 a 1904. To se však Alenka ještě nejmenovala Alenka.

In his book Josef Hrdlička opens the question of what exactly constitutes Exile Poetry, and indeed whether it amounts to a category as fundamental as Romantic or Bucolic lyricism. He covers the intricately complex and diverse topic of exile by exploring selected literary texts from antiquity to the present, giving due attention to writers that have influenced the exile discourse; from Ovid, Goethe

Zborník Aspekty literárnovedné ajazykovedné príspevkami literárnovednéhoajazykovedného charakteru predstavuje vedeckú tvorbu členov Katedry slovenského jazyka aliteratúry FF KU aautorov pôsobiacich na partnerských slovenských azahraničných pracoviskách. Venované prof.

Jonathan Culler (* 1944) patří k nejvýznamnějším literárním teoretikům a jeho Krátký úvod do literární teorie (česky 2002, 2015) se těší trvalé oblibě v USA i u nás. Teorie lyriky si klade za cíl přistoupit k oblasti lyrické poezie pružně a nedogmaticky, přitom ale s vědomím bohatých vnitřních vazeb tradice básnického psaní, poslechu a čtení, které se osvědčují v autorské i čtenářské zkušenosti, a

Moje zaujatie témou karpatskej hranice v slovenskej literatúre vznikalo postupne a spočiatku malo najmä privátny charakter. Iniciačný pocit kontaktu s ňou in natura som prežíval pri prázdninových hrách v okolí medzilaboreckej „malej“ železničnej stanice, neďaleko Lupkovského tunelu, ktorého dojznačná existencia na sklonku socializmu napĺňa chlapčenskú myseľ nepokojom.

Tato kniha obsahuje edici latinského traktátu z 15. století, který se beze jména autora a bez nadpisu dochoval v jediném úplném, byť ne dokonalém opise a v jednom výtahu. Orthographia Bohemica, jak je tento text podle svého obsahu konvenčně označován od té doby, co byl v 19. století nalezen, je pozoruhodným projevem jazykové reflexe, doporučením, jak pomocí diakritiky adaptovat repertoár latinských

Je to prvá vedecká monografia o polopredikatívnych konštrukciách v slovenčine. Autor v nej nadväzuje najmä na svoje predchádzajúce práce z oblasti slovenskej syntaxe a predkladá vlastnú koncepciu tohto špecifického druhu syntaktických konštrukcií, ktoré slúžia na zhusťovanie nášho vyjadrovania najmä v prejavoch náučného štýlu.

Monografie je věnována problematice skládání komplimentů v češtině. Vychází z podrobného rozboru nahrávek soukromé neformální komunikace mezi rodinnými příslušníky a přáteli.

Básnik a literárny vedec Michal Habaj v monografii Básnik v čase sleduje tvorbu našich moderných básnikov medzivojnového obdobia Jána Smreka, Emila Boleslava Lukáča, Laca Novomeského a Jána Roba Poničana so zreteľom na to, že poézia vždy a nevyhnutne existuje v čase, v čase vzniká i zaniká. Poézia sa však v čase mení a menia sa i jej funkcie, jej poslanie a jej zmysel.

Osobitý charakter prostoru, který nás obklopuje – ať už jej obýváme, nebo se s ním seznamujeme na cestách – vstupuje do naší mysli, promítá se do uměleckých reflexí a stává součástí kolektivně sdílených obrazů a příběhů. Také ty pravděpodobně ovlivňují, jak jej napříště dokážeme sami vnímat.

Etela Farkašová je zapísaná v čitateľskej verejnosti svojím osobitým esejistickým štýlom s pridanou hodnotou, ktorá knihu od knihy kreuje. Tentoraz si vo svojich filozofických esejach Paralely a prieniky „zobrala na mušku“ vzťah filozofie a umenia.

Klaiscká literárnovedná publikácia zachytáva základné rysy modernej lyriky, ako je zlom a deformácia, rozširovanie hraníc, diktátorská fantázia, jazyková mágia a pod., od polovice 19. storočia do polovice 20. storočia.

Ambicí publikace není sledovat historické peripetie střetávání a prolínání obou přístupů. Snahou je představit hlasy, které jsou v rámci této problematiky zřetelně přítomné v současné literárněvědné bohemistice (Aleš Haman, Zdeněk Hrbata, Miroslav Petříček Jr., Vladimír Svatoň). Alespoň prostřednictvím dvou německojazyčných (Jürgen Fohrmann a Petr V. Zima) a jednoho slovenského (Peter Zajac) příspěvku

Literární historik, vysokoškolský pedagog, kritik a editor Jiří Brabec (1929) je bezesporu výrazná autorita oboru, přesto nebyly jeho texty roztroušené po časopisech a sbornících knižně dosud zveřejněny. Příčinu lze snad hledat v autorově pracovním vytížení, pedagogické činnosti a práci ediční (zvláště příprava SpisůT.

Soubor statí a překladů z literatur Dálného východu určený odborné i laické veřejnosti. Seznamuje čtenáře s počátky čínského písemnictví, s čínskými básnickými formami a osobností básníka Su Š´. Korejská část je zastoupena studií a překlady ukázek z kroniky Odkazy Tří království a s ukázkou tradiční korejské básně kasa.

Publikácia s kladie za cieľ predstaviť vedúcu osobnosť nezdiskreditovanej sovietskej folkloristiky v čo najširšom zábere.

Publikace Bohemistické miniatury obsahuje 34 kratších příspěvků, které se z různých hledisek (ortografického, morfologického, lexikálního) věnují vybraným, doposud nepříliš zpracovaným jevům současné češtiny, a to jak jazyka mateřského, tak cizího. Jednotlivé příspěvky byly v letech 1995–2012 publikovány v českých i zahraničních odborných časopisech (Naše řeč, Bohemistyka aj.). Jsou řazeny podle slovního