V románu Doteky se prozaička a scénáristka Eva Kantůrková dostává až na samý práh citlivosti, s níž lze zaznamenat proplétajícíse osudy dvou lidí – nevšední, avšak přesný románový tvar se zde snoubí s nesdělitelností a nepopsatelností jemných doteků sdíleného citu.

Čapkovy drobné prózy, v nichž nechává promlouvat i překvapivé mluvčí, jako jsou výkal, pařez, štěnice nebo moucha, zesměšňují nabubřelou vážnost mnoha našich výroků. Drobné anekdoty, z nichž vykukuje osten absurdity, vyjadřují autorovy obavy před odlidštěním života, před ztrátou upřímného zájmu o druhé lidi.

Román o svobodomyslných ženách a pytlácích, kšeftmanech s textilem a spiritistech se odehrává v sudetské vesnici první poloviny 20. století. Češi a Němci tu žijí ve smíšených manželstvích, ale taky se handrkují o to, k jaké národnosti se kdo přihlásí při sčítání lidu, kdo dřív vystaví novou školu a kdo komu zamordoval psa jménem Masaryk.

Předměstí Olomouce, dnes její městská část Nové Sady, je prostorem, kde se odvíjí děj knihy o rodině zemědělce Císaře. Košatý strom rodiny vytvořilo pět jeho postupně dospělých synů.

Krátké čtenářům přístupné příběhy, které můžete snadno přijmout za své. Jejich jazyk a prostý způsob jeho vyprávění, jsou to, co můžeme vyprávět u ohně, v hospodě nebo na řece... nebo číst v této knize.

Obsáhlý soubor přináší deníkovou prózu Cesta do království, mapující poslední dny před vystěhováním do Holandska, nejosobnější Hutkovu prózu Dvouseta, vzniklou z hořkého rozčarování ze života v exilu, a zejména rozsáhlý deník-román-dopis s názvem Dopis Ivanovi, psaný formou dopisu příteli, spisovateli Ivanu Klímovi. Závěr tvoří pohádky napsané již v opět v Praze v 90. letech.

Autor předkládá novou prózu, která vznikla přepracováním stejnojmenné povídky. Podle této knihy připravuje režisér Milan Cieslar (mj.

Rukopis, resp. autorské korektury této vůbec poslední Bondyho prózy (1997), byly po dvacet let považovány za ztracené či zničené, takže teprve poté, co byly v r. 2018 tyto textové podklady náhodně nalezeny a posléze uceleny, bylo možno uvažovat o vydání tohoto díla. Jde o jeden z řady Bondyho „filosofických životopisů“, jimiž jsou evokovány životní osudy význačných starověkých či středověkých myslitelů

„U novin, jako u některých jiných podniků, není ani tak zvláštní, jak se dělají, jako spíše to, že vůbec existují, a že dokonce mohou denně vycházet. Ještě se nestalo, že by jednoho dne vyšly noviny se stručným oznámením, že se v uplynulých čtyřiadvaceti hodinách nic zvláštního až do uzávěrky listu nepřihodilo, a že tedy není o čem psát.“ Klasika ze Zlatého fondu SME.

Co se stane, když objevíte deník své matky? „Na klín si položila batoh a vytáhla knihu v tmavě hnědých deskách s nápisem „1985“ – matčin deník z toho roku, který vzala asi před měsícem z jejího trezoru na šperky.

Emanuel Fajahyla je trochu osamělý spisovatel, má rád svou maminku a občas si představuje, jaké by to bylo, kdyby s ním bydlela jeho vyvolená. Ale ouha, místo dívky jeho snů se u něj zabydlel medvěd.

Čapkův román Krakatit vychází z obdobného vynálezu, jaký autor popsal v Továrně na absolutno. Vynálezce Prokop objeví způsob, jak nechat jakoukoliv látku rozpadnout na atomy.

Křehká novela o setkání veterána španělské občanské války Františka se španělskou studentkou Carmen, která pátrá po dávných osudech zapomenutých bojovníků. Společně, i když každý po svém, hledají odpověď na otázku, co nutí muže jít bojovat do cizích zemí?

Třiatřicetiletý spisovatel Jakub Hirsch se potýká s obtížnou milostnou situací. Tu ještě komplikují anonymní dopisy, které jej nabádají, aby mlčel.

Milión obrazů, milión příběhů miliónu lidí. Noc ve městě.

„Tuto svou povídkovou knížku bych ráda položila na noční stolek starým paním, kterým uletělo spaní… Babičky nejsou v samotě noci samy: bdí s nimi jejich paměť. Mají ve své hlavě paměťové klubíčko – a z něj se odvíjí život jako natočený film.

Štyri poviedky anglicky píšúcich ženských autoriek z 19. a 20. storočia, spojené výskytom naprirodzeného prvku. Ťažisko týchto skvostných poviedok leží však skôr v psychológii postáv než v kriklavej desivej hrôze.

Konfrontácia autorových zápisov snov so skutočnosťou uplynulých tridsiatich piatich rokov.

Osm let po legendárním románu Spas vydává jeden z nejvýraznějších současných českých spisovatelů (mj. laureát Ceny RR) novouprózu. V knize Oslava nahlíží Ivan Matoušek osud hlavní postavy, umírajícího muže, z trojí perspektivy: jednak prostřednictvím lapidárních deníkových záznamů ústředního hrdiny, dále pásmem účastných glos jeho syna a nakonec symbolicky laděným komentářem vypravěče.

Deník kočičího intelektuála je mapou jednoho roku v životě přemýšlivého kocoura a „jeho lidí.“ Kočičí intelektuál zpočátku sleduje život svých lidí s jistým odstupem a lehkou ironií. Přesto, že má rád své jistoty, sám ve svém životě zažije poněkud dramatický zvrat, při kterém mu půjde o život a který ho dovede k jiným lidem a k poznání, že je dobré věřit ve šťastné konce.