Pressburg po maďarsky Pozsony, po slovensky Prešporok a od roku 1919 Bratislava je viac než len malá sestra Viedne. Niekoľko storočí bola uhorským korunovačným mestom a ležala na jednej z najvýznamnejších obchodných ciest Európy. Spisovateľov, ktorí sa tam narodili a žili, formovala viacjazyčnosť. Patrí medzi nich veľký barokový mysliteľ Matej Bel aj nemecky hovoriaci spisovateľ a prekladal Alfred

Vydejte se spolu s námi po stopách českého historického a scénického šermu – od jeho kořenů na počátku 20. století až do současnosti. Poznejte, kdo stál u zrodu prvního českého šermířského klubu, jaké osobnosti a události, někdy i ty tragické, lemovaly jeho vývoj, jak probíhala spolupráce šermířů s filmaři nebo také jak rostl jejich věhlas v zahraničí. Kniha z pera zkušeného autora vám představí český

Sborník odborných studií z konference Věda v Československu v letech 1945-1953 je tematicky rozdělen do deseti kapitol : vysoké školy, vznik ČSAV a proměny vědeckých institucí, slovenské a polské paralely, věda a kultura, věda a politika, společenské vědy, historiografie, věda a film, přírodní vědy, vzpomínky pamětníků.

Martin Štefek ve své komparativní studii dává nahlédnout za fasádu zdánlivé jednoty vedení Komunistické strany Československa (KSČ) a Jednotné socialistické strany Německa (SED) po roce 1985. Na základě výzkumů archivních pramenů čtenářům odkrývá logiku fungování politického procesu v režimech sovětského typu a problematizuje vžitou představu o jejich strnulosti.

Kniha se zabývá dějinami českého a československého ministerstva zemědělství v letech 1938–1989. Nabízí nový pohled na činnost a působení úřadu v době druhé republiky, nacistické okupace a třetí republiky a přináší první zpracování dějin ministerstva v období komunistické diktatury.

Publikácia Kapušansko v zrkadle času ponúka niekoľko pohľadov do tejto minulosti. Samotný termín „Kapušansko“ nie je pojmom čisto geografickým, ale ide o osobitý historicko-geografický región v medzibrání, teda medzi dvoma krajinských bránami – bardejovskou a kapušianskou, so špecifickou funkciou, ktorá utvárala tunajšie sídliskové, národnostné, cirkevné, spoločenské a správne pomery, odlišné od okolitých

Ostouzený i oslavovaný, popularizovaný i potlačovaný, především ale více než sto let přítomný. Tramping, ryze český fenomén, jenž se zrodil ve stínu povltavských lesů na úsvitu československé samostatnosti.

Historici ve víru raného novověku jsou třetím rozsáhlým souborem studií a článků Jaroslava Pánka. Předchozí Historici mezi domovem a světem (2013) a Historici mezi vědou a vědní politikou (2016) pojednávají jednak o pozoruhodných osobnostech české a zahraniční bohemikální historiografie, jednak o strukturálních problémech a proměnách české historiografie od roku 1990 do současnosti.

V bratislavskej Astórii na jeseň roku 1942 napísal Ján Kostra slávnu skladbu Ave Eva, Milo Urban svoj román Živý bič, U Michala Rudo Sloboda rozdával svoj Rozum, Mitana tam dostal riadne po papuli. Básnici, spisovatelia, novinári, mladé redaktorky miestnych vydavateľstiev a ďalší spolustolovníci bohémy sa presúvali medzi Metropolkou, Luxorkou a Grandkou, Astorkou či Štefánkou, od rána vysedávali v

Studie o osudech českého devětaosmdesátého nabízejí historický a teoretický základ pro kritická zamyšlení nad zobrazováním listopadu 1989 ve veřejném prostoru. Třicetileté výročí sametové revoluce bylo příležitostí znovu promýšlet nejen zakladatelské mýty postkomunistického českého státu, ale také současného stavu zemí středoevropského regionu či evropského projektu jako celku.

Obsáhlá monografie se zabývá politicko­ náboženskými dějinami českých zemí v období první světové války, s důrazem na situaci domácího katolického tábora. Zasazuje náboženské poměry v zemi do kontextu válečných operací a poukazuje na jejich provázanost s vývojem v západní Evropě.

Je 7. února 1945. Ulicemi Brna jezdí auta a tramvaje, lidé spěchají za svými povinnostmi.

Karel Pacner svou strhující kronikou převážně politických událostí let 1991 až 2018 varuje: jestliže nepochopíme svou minulost, může se stát, že si ji v budoucnosti zopakujeme! Díky autorově zasvěcenosti a přesnému zachycení událostí a souvislostí má čtenář možnost prožít zblízka podstatnou část dějin našeho novodobého státu. Jediná kapitola, která se neodehrává v minulosti je ta poslední. 2018: PRUDKÝ

O perzekúciách, nezákonnostiach a zločinoch komunistického režimu sa písalo veľa, no veľmi málo o samotnej komunistickej strane, ktorá bola hlavným pilierom (chrbticou) komunistického režimu. Veľmi málo, alebo takmer vôbec sa nerozoberalo, aká to bola politická strana, akú mala štruktúru, členstvo, vedenie, stranícky aparát, ako vlastne fungovala.

Publikace přináší devatenáct studií, v nichž autor analyzoval problémy moderní české a částečně též světové historiografie v širokém časovém záběru od počátku 19. až na práh 21. století. V netradičním osvětlení i kontextech se tak objevují významné osobnosti českého dějepisectví (František Palacký, Václav Vladivoj Tomek, Zikmund Winter, Jaroslav Goll, Zdeněk Nejedlý, Josef Macek), pozornosti neunikly

Kniha přispívá k poznání dějin moderního urbanismu a územního plánování. Hlavním tématem jsou ekologicky šetrné tendence, které jsou zastřešeny konceptem organické modernity.

Málokterá kniha byla ještě před samotným vydáním tak očekávána i zatracována, jako právě tato. Je výsledkem dvacetiletého úsilí čerstvého nositele vysokého ruského vyznamenání Legenda ruské žurnalistiky.

Kniha zpřístupňuje u příležitosti životního jubilea část obtížně dostupných zahraničních vědeckých studií prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc. Sleduje tři volně spolu související tematické oblasti.

Karol Sidor /16.7.1901 Ružomberok - 20.10.1953 Montreal, Kanada/ bol slovenský politik, novinár a spisovateľ. V tridsiatych rokoch 20. stroročia bol výraznou osobnosťou slovenskej politiky a žurnalistiky.

Co spojuje Karla Čapka, nakladatelství Borový a Lidové noviny s londýnským exilovým parlamentem, Tobrukem a boji čs. jednotky na Středním východě za druhé světové války? Jak do toho zapadá první úspěšná transplantace srdce ve východním bloku či vysílání Rádia Svobodná Evropa zpoza železné opony?