Praha jinak, Praha „jinohledem“. Praha poskládaná jako noviny z éry mezi dvěma válkami. Dramaticky i vesele. Informačně a zábavně. Slovem i obrazem. Kolážovaný dokument doby, kdy se dělaly moderní česk(oslovensk)é dějiny. Co se tehdy o městě psalo, co se tady dělo, jak se měnila řeč, jak se měnila vizualita míst? To všechno přehledně ve dvanácti třaskavě nabitých kapitolách: první strana, z domova,

Kniha mapuje dobu první světové války v oblasti jihozápadní Moravy. Zaměřuje se především na život ve vesnicích, ale zároveň si všímá i dopadů války na život na maloměstě.

Kapucínské kostely svou prostou a osobitou architekturou dodnes upozorňují na přítomnost tohoto řeholního řádu v mnoha městech České republiky, od Sokolova přes Prahu až po Fulnek. Kapucíni patřili v raném novověku nejen v našich zemích, ale i ve světě vedle jezuitů a františkánů k nejpočetnějším řeholním společenstvím.

Ve 20. dílu Erbovní mapy navštívíme hrady, zámky a tvrze, které stojí či stály v rovinaté krajině Hané, protékané řekou Moravou. Pomocí erbů jsou zde představeni jejich stavebníci z řad šlechty či církevních a světských institucí.

Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí.

Dne 1. června 1953 vstoupilo do stávky několik významných pražských průmyslových podniků v čele s tehdejším mamutím strojírenským a hutním koncernem ČKD Stalingrad. Dělníci se bouřili proti sociálním důsledkům ohlášené měnové reformy, vyšli z bran továren, a připravovali dokonce protestní pochod na Pražský hrad.

Studie o osudech českého devětaosmdesátého nabízejí historický a teoretický základ pro kritická zamyšlení nad zobrazováním listopadu 1989 ve veřejném prostoru. Třicetileté výročí sametové revoluce bylo příležitostí znovu promýšlet nejen zakladatelské mýty postkomunistického českého státu, ale také současného stavu zemí středoevropského regionu či evropského projektu jako celku.

Současná doba je často charakterizována jako éra obrazů, upřednostňující vizuální vnímání světa. Předkládaná publikace si klade otázku, v jaké míře a jakými způsoby byl tento přístup ke světu uplatňován v minulosti.

Když v roce 1883 vyšel první díl cyklu Čechy s podtitulem Společnou prací spisovatelův a umělců českých netušil pražský nakladatel a knihkupec Jan Otto, že klade další významný kámen do základů procesu formování moderního českého národa. Dílo, na němž se podílely v různé míře největší postavy českého písemnictví a výtvarného umění (Alois Jirásek, Eliška Krásnohorská, Jaroslav Vrchlický, Teréza Nováková,

Kolektivní monografie Las relaciones entre Europa Latina y América Latina 1945–1989 přináší studie patnácti českých a zahraničních autorů, kteří se zabývají vztahy střední Evropy a Latinské Ameriky v období studené války. Celý text je svědectvím proměny v důrazu studia studené války v posledních letech.

Je to už sedmdesát let, co vzniklo Státní nakladatelství dětské knihy. Od dubna 1949 je hlavním pilířem naší literatury pro děti a mládež a za těch sedm desetiletí k sobě přitáhlo mnoho zajímavých autorů a ilustrátorů, ale taky poutavých příběhů.

Málokdo tušil, jak dramaticky se Československo změní, když v roce 1927 v prezidentských volbách zvítězil Bohumil Němec, Rudolf Beran se stal ministerským předsedou a izolacionisté převzali v zemi vládu. Poznejte zevnitř to, co je dnes označováno za nejrozsáhlejší sociální experiment, a seznamte se s osudy lidí, kteří pocítili dopady Krumlovského programu na vlastní kůži.

Historický atlas obyvatelstva českých zemí je jedním z prvních děl hodnotících prostorové aspekty téměř stoletého vývoje obyvatelstva na dnešním území Česka. V celkem dvanácti kapitolách jsou ve vývojovém srovnání představena rozličná témata jako například migrace, demografická, ekonomická a kulturní struktura, sociální status, kriminalita nebo volby.

Neobvykle koncipovaná kniha sestavená ze zpráv dobového tisku, policejních vyhlášek, výslechových protokolů gestapa a krátkých prozaických útvarů se touto kombinací snaží čtenáři přiblížit atmosféru protektorátu Čechy a Morava. Pro bližší vhled do atmosféry Prahy v těžkém roce 1942 je kniha doplněna bohatým obrazovým materiálem.

Obdobie druhej republiky býva spracovávané predovšetkým v rovine politických dejín, sú preskúmané príčiny a dôsledky Mníchovskej dohody, správanie významných politických aktérov medzinárodnej a domácej politiky, kľúčové dopady politické, demografické i kultúrne. Táto kniha sa snaží priblížiť obdobie medzi podpísaním Mníchovskej dohody v septembri 1938 a obsadením zvyšku českých krajín a Moravy nemeckými

Jak to bylo s právem útrpným, co obnášel boží soud a jak se justiční systém vyrovnával s čarodějnickými procesy. Svazek Právo, který je součástí tematické řady Velkých dějin zemí Koruny české, navazuje na pojednání tématu Státu od téhož autorského týmu.

Josefa Náprstková patří k osobnostem české historie, kterým dosud nebyla věnována zasloužená pozornost. Předložená monografie vychází ze všech typů pramenů uložených převážně v Náprstkově muzeu - rukopisů, tisků, obrazových fondů i předmětů trojrozměrných.

Téma holdovacích cest do slezské metropole, jimiž se autorka zabývá již několik let, shrnula do jednolité publikace, v níž nejen poskytuje cenné informace o průběhu a zákulisí (trasa, délka pobytu, podoba slavností atd.) těchto cest jednotlivých českých panovníků na sklonku středověku a počátku novověku, ale shrnuje i obecně problematiku tohoto symbolického aktu. Diachronický pohled na podobu jednotlivých

This ground-breaking anthology includes the work of over 90 writers and translators active in Prague during the two decades following the Velvet Revolution, generously illustrated with archival photos, portraits, film-stills and memorabilia, and complemented by a detailed bibliography of Englishlanguage literary journals, book publications, chapbook series, anthologies...

Co spojuje Karla Čapka, nakladatelství Borový a Lidové noviny s londýnským exilovým parlamentem, Tobrukem a boji čs. jednotky na Středním východě za druhé světové války? Jak do toho zapadá první úspěšná transplantace srdce ve východním bloku či vysílání Rádia Svobodná Evropa zpoza železné opony?