Autor další publikace z řady Katedry výchovné dramatiky DAMU se již více než 15 let věnuje mapování dětského loutkového divadla. Ve svých „chrudimských kapitolách loutkového divadla“ se zblízka dívá na počátky loutkářské větve moderní české dramatické výchovy.

Publikácia k nedožitým 80. narodeninám choreografky, tanečníčky a pedagogičky A. Skálovej, spojenou so súborom Chorea Bohemica.

Prvý časový celok Súborného diela Stanislava Vrbku ohraničený rokmi 1955-1969 obsahuje tieto zväzky: Kritiky divadelných inscenácií Divadelné súvislosti Osobnosti Rozhlas, film a televízia Kritika ako každodenná tvorba Stanislav Vrbka bol kritikom, pre ktorého systematická každodenná umeleckokritická činnosť nebola len zamestnaním, ale najmä nadosobným zameraním. Vo svojej divadelnokritickej činnosti

Od antické tragédie k postdramatickému divadlu: v sedmi přehledně strukturovaných kapitolách představuje Andreas Kotte dějiny evropského divadla od starověku po současnost. Všímá si impulsů, novinek i rušivých zlomů ve vývoji divadelního umění stejně jako proměn podmínek, v němž probíhal: kde leží kořeny divadla?

Publikace je zaměřena na podněty německojazyčného konvečního dramatu, zejména na českou recepci vídeňského předměstského divadla (včetně Nestroye a Raimunda), stejně jako na recepci sentimentálního dramatu (zejména hry A. von Kotzebue a E. Raupacha). Tyto hry představovaly podstatnou část českého repertoáru. Proto je pozornost věnována konkrétní podobě jednotlivých překladů, a to v porovnání s originálním

Monografia Debris company ponúka prehľadnú a detailnú analýzu doterajšej tvorby zoskupenia nielen od roku 1995, ale od obdobia, kedy súbor pôsobil ešte pod názvom Hubris company (1990-1994). Klúčové diela podrobuje súčasnej teoretickej paradigme a diskurzívnej metóde.

Dlouho očekávaný, spolehlivý průvodce zásadami tance a tréninku, vyvinutými Lesterem Hortonem (19061953). Ozdoben předmluvou Alvina Aileyho, napsanou krátce před jeho smrtí, a vzpomínkami na rané období vzniku Hortonovy techniky od choreografky Belly Lewitzky, Hortonovy přední asistentky a tanečnice. Kniha začíná trojrozměrným portrétem života a práce Lestera Hortona, napsaným Janou Frances-Fische

Úvod do divadelnej vedy Christophera Balmeho sa v nemeckej jazykovej oblasti etabloval ako štandardné dielo. Prehľadné členenie a hutný výklad umožňujú rýchlu orientáciu a poskytujú presné informácie o ťažiskových pracovných oblastiach divadelnej vedy – vysvetlené sú najdôležitejšie oblasti od dejín a teórie divadla, cez analýzu drám a inscenácií až po javiskovú realizáciu, herecké umenie a výskum

Tyl – Hálek – Adámek – Vrchlický – Jirásek – Mrštíci – Preissová – Hilbert – Kvapil – Dyk – Mahen – Čapek – Medek – Langer – Topol ad.: Česká dramatika funguje v předkládané studii nejenom v přísném smyslu jistého uměleckého žánru, ale poukazuje současně k české historii chápané jako drama. Východiskem je tedy přesvědčení, že jistá suma dramatických textů představuje svéráznou (aktivní) projekci přemýšlení,

V pořadí pátý díl ediční řady o historii galerie se zabývá obdobím let 1906-1911. Kniha vyšla při příležitosti 110 let od založení II.

Kniha věnovaná dramaturgickým rozborům pěti her Karla Čapka (Loupežník, RUR, Věc Makropulos, Bílá nemoc, Matka) vznikla ze dvou podnětů, které spolu úzce souvisejí. Tím prvním je autorčino přesvědčení o vrcholné kvalitě, kterou má české divadlo ukryto v dramatické tvorbě Karla Čapka – a ze které přitom netěží, ze které se netěší, kterou se nepyšní.

Edice Konvikt je zaměřena na uměnovědné obory (výtvarného umění, filmu, divadla, rozhlasu, hudby atp.) a je tvořena původními monografickými díly zaměřenými na historickou i teoretickou problematiku, ale také na současná témata jednotlivých uměleckých forem. Součástí edice mohou být i původní práce zaměřené na problematiku médií (televize, digitalizace), na intermedialitu atp.

Monografie scénografa a architekta Vladimíra Soukenky sleduje jeho divadelní tvorbu od raných činoherních inscenací v 80. letech 20. století v Divadle pracujících v Gottwaldově (dnes Městské divadlo Zlín) do současnosti. Významnými předěly jeho tvorby bylo angažmá v Laterně magice, kam jej v r. 1983 přizval jeho pedagog z Vysoké školy uměleckoprůmyslové prof.

Karel Brožek náležel k legendární skupině absolventů nově zřízené Katedry loutkářství DAMU přelomu 50. a 60. let – společně s Jurajem Herzem, Jiřím Srncem, Janem Švankmajerem ad. V roce 1959 stál na jevišti vedle Jiřího Suchého v Člověku z půdy – ve vůbec první inscenaci nového divadla Semafor.

Kniha sa zaoberá slovenskou scénougrafiou po roku 1989. Celofarebná, anglicko - slovenská publikácia.

Kniha rozhovorov so slovenskými dramatickými umelcami o tvorbe, živote, osude a mnohom ďalšom, ktoré autorka pomocou internetu urobila v priebehu rokocv 2000-2007.

Peter Uher absolvoval štúdium bábkarskej réžie adramaturgie na DAMU v Prahe. Pôsobil ako režisér v KBD Banská Bystrica a v ŠBD Bratislava, externe pracoval v STV, kde autorsky a režijne pripravil niekoľko inscenácií a seriálov pre deti (Neporaziteľná Vilma, bližšie než najďalej, Stalo sa pozajtra), od roku 1984 pracoval v Schwarzes Theater Zürich, neskôr v Schwarzlicht Theater Augsburg ako režisér,

„V dvadsiatych rokoch sa obyvateľstvo mesta delilo na dve skupiny: na tých, čo hrali ochotnícke divadlo, a na tých, čo ho navštevovali. Tretej skupiny nebolo.“ Tento výrok Jána Kalinu o kultúrnych pomeroch Prešova v medzivojnovom období stojí ako motto nad motiváciou, ktorá nás viedla k preskúmaniu divadelného života Prešova v období po vzniku Československa až do naplnenia snáh o zriadenie a definitívne

Viola - to je neuvěřitelných čtyřicet sezón nejnáročnějšího a nezastupitelného umění, nepřerušená kontinuita vývoje od poetické vinárny s nabídkou poezie a jazzu ke komorní divadelní scéně jedinečné autorské, inscenační a zejména interpretační úrovně, kde je čtyři desítky let systematicky uváděno dílo nejvýznamnějších českých i světových básníků a dramatiků a kde stále působí elita herců, režisérů

Kniha navazuje na současný badatelský zájem o kulturu oblasti východního Středomoří v poantickém a byzantském období. Zároveň vyplňuje mezeru v bádání o pozdně antickém divadle.