Igazán bátor szerzővel van dolgunk: arról írt rövid, olvasmányos, mégis mélyen elgondolkodtató könyvet, hogy mi az élet értelme. Nemcsak fölteszi a kérdést, de még válaszolni is merészel rá! Nehéz ezt megemésztenünk, hiszen ahhoz szoktunk, hogy a filozófusok óvatosan fogalmaznak és részproblémákkal szöszmötölnek (na jó, Szókratész vagy Nietzsche nem). Erre ez a srác, aki lehetne a kedves fiú a szomszédból,

Spisy O Slunci a O světle představují zralou podobu autorova myšlení. První spis vychází z přirovnání ideje dobra ke Slunci a z analogie mezi viděním a věděním, jak je předkládá Platón v Ústavě. Spis O světle je inspirován plótínovskou metafyzikou světla. Alegorické výklady Slunce a světla patří ke klíčovým motivům Ficinova myšlení.

Kniha volně navazuje na autorovu prvotinu Mozaika. Úvahy pramenící z hledání odpovědí na provokující otázky (vyšla v nakl. Cesta r. 2013). Čtenář opět nalezne řadu různorodých zamyšlení, která vznikla jak úpravou autorových kázání, tak byla napsána přímo pro tuto publikaci. Vzniklé eseje se snaží ?přeložit? křesťanské poselství obyčejným lidem naší doby. Autor se pohybuje na pomyslné hranici mezi psychologií

Toulky argentinským pralesem, osamělé bivaky v horách, setkání s pumou, výuka studentů či přednáška pro mládež. Katolický kněz a biolog Marek Orko Vácha vychází ve svých úvahách z konkrétních, někdy nebezpečných zážitků, aby je přetavil v text týkající se životně důležitých otázek. Jak je možné, že se něco zlého stane dobrému člověku? Jaký je Bůh? Jak moc svým chováním ovlivňujeme zvířata a rostliny?

Kniha je hlubokou sondou do základů Jungova uvažování o povaze psyché a do jeho snah nalézt odpovědi na obecnější otázky. Odkrývá i tu stránku Jungova díla, která v českém prostředí zůstává téměř neznámá. Ukazuje, jakým způsobem byl C. G. Jung při tvorbě svých klíčových psychologických konceptů ovlivněn dílem filosofů (zejména Kanta, Schopenhauera, Leibnize a Carusa) a jak tito myslitelé předurčili

Kniha přináší český překlad tří raných programových textů francouzského „novosokratika“ a „filosofa dialogu“ Gabriela Marcela (1889–1937), který pořídila Peluška Bendlová. Jsou to jednak eseje Existence a objektivita (1925) a Postavení ontologického tajemství a jeho konkrétní přiblížení (1933), jež se upínají k Marcelovu Metafyzickému deníku z let 1914–1923, jednak přednáška Můj základní záměr, kterou

Obsah: 1. Dva historické fakty 20. storočia a Marxov objav štrukturalizácie spoločenských vzťahov 2. Marxova paradigma funkcie výrobncýh síl (technológií) v štrukturalizácii spoločenských vzťahov 3. Prvé uznanie Karla Marxa kapitálovému vzťahu 4. Druhé uznanie Karla Marxa kapitálovému vzťahu. Voľný čas a nový hodnotový pojem bohatstva 5. Regulácia a plánovanie ekonomiky spoločnosti 6. Kolaps totalitarizmu

V období hegemónie Rímskej ríše, v časoch jej najväčšieho rozmachu došlo k určitej stagnácii vývoja filozofického myslenia. Rimania recipovali do svojho myslenia učenie gréckych filozofov, a zachovávali tak po stáročia budované hodnoty z čias najväčšieho rozkvetu Grécka. Rímske filozofické myslenie teda zaostávalo za gréckym, no napriek tomu sa i u Rimanov objavili mimoriadne osobnosti antickej filozofie.

Posledné dielo autorky celého radu odborných a vedeckých statí či publikácií Dr. Jarmily Drozdíkovej sa pozerá na dianie na území Izraela (Palestíny) a na židovsko-muslimské spory z trochu menej tradičného, ale o to dôležitejšieho uhla. Kniha približuje vzťah židovstva a islámu z perspektívy eschatologických vízií a ich vplyvu na spoločensko-politický vývoj na Blízkom východe. Ako autorka správne poznamenáva,

René GIRARD je francúzsko-americký mysliteľ, ktorého je ťažké presne definovať a zaradiť do jednej vedeckej disciplíny. Záber jeho výskumu je nesmierne široký, od literárnej vedy, cez filozofiu, antropológiu až po teológiu. Celé Girardovo myslenie vš ak zjednocuje teória o mimetickej túžbe a teória o obetnom baránkovi, ktorými vniesol revolúciu do viacerých humanitných vied. Ústredným pojmom jeho myslenia

Ako by sme dnes mali hovoriť o sexe? Od čias #MeToo sa mnohí zamerali na súhlas ako kľúčový rámec na dosiahnutie sexuálnej spravodlivosti. Ak chceme pochopiť sex v celej jeho komplexnosti, musíme sa posunúť ďalej od\"áno a nie\". Musíme preskúmať krehké vzťahy medzi diskrimináciou a uprednostňovaním, pornografiou a slobodou, znásilnením a rasovou nespravodlivosťou, trestom a zodpovednosťou, rozkošou

Šrí Nisargadatta Maharadž (1897–1981) - seberealizovaný mistr, který žil v chudinské čtvrti v Bombaji, se stal proslulý svými brilantními, vtipnými a spontánními promluvami, ve kterých vyučoval prostou a úspornou džňána jógu, založenou na vlastní zkušenosti. Kniha obsahuje promluvy z posledních pěti let jeho života.

F. W. J. Schelling (1775 - 1854) rozpracoval systém filosofie identity, jejž poprvé publikoval roku 1801. V následujících textech se jeho myšlenky vyvíjejí a narážejí na limity negativní filosofie.

Tato monografie popisuje teoretická východiska k problematice tělesného sebepojetí a přináší také výsledky výzkumů realizovaných pracovišti obou autorů (tělesné já adolescentů, vysokoškoláků, dospělých, klientů plastických chirurgů…). Zabývá se problematikou sebepojetí člověka a jeho identitou. Zvláštní pozornost je věnována tělu a jeho filosofickému, biologickému, psychologickému, sociologickému i

Kniha mapuje terén palčivý pro člověka vždycky a v současnosti zejména. Doporučení typu „poznej sebe sama“ či „buď sám sebou“ i otázky jako „odkud přicházím“, „kam jdu“ a hlavně „kdo jsem“ se vkrádají do mysli stále a v dobách vyhrocených se k nim přidává ještě „proč zrovna já“ či „má život vůbec smysl?“. Smysl života je klíčovým problémem lidské bytosti provázející ji na každém kroku a otázka po něm

Svazek č. 32 (LVI) přináší pět studií zaměřených na dějiny filosofie, dějiny literatury a vědění raného novověku. Aneta Kubalová (Univerzita Palackého Olomouc) analyzuje objevně třináct kázání známého saského luterského teologa Matthiase Hoëho von Hoënegg z období třicetileté války.

Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince. Nejprve – v Rozpravě o původu nerovnosti – jde o hodnotu druhého v teorii intersubjektivity, jejímž je Rousseau možná prvním představitelem, později – zejména ve spise O společenské

Jan Amos Komenský zaujímá v literatuře k dějinám hledání dokonalého jazyka zvláštní postavení: každý ho zmiňuje, téměř nikdo mu však nepřisuzuje zásadnější roli či originalitu. Přesto Komenského projekt dokonalého jazyka originální byl, a to svým spojením přísně racionalistického přístupu s hluboce eschatologickým, dokonce milenaristickým očekáváním.

Lze dosáhnout jednou provždy pravdivého a jistého poznání? Jak se vyhnout paradoxu barona Prášila?

Nemecký teológ a filozof ukazuje, že zásadný skepticizmus je možné spojiť s etickými postojmi a konaním..