Pátrání po stopách dějin se stejně jako u Topolových předchozích próz i v této novele proplétá se surreálně-karnevalovým dějem. Lakonicky vyprávěný příběh je archeologií hrůzy, vrstvu za vrstvou odkrývá území novější evropské minulosti.

Kniha poviedok začínajúceho autora.

Nikdy si nemůžeme být jistí, kde přistaneme. Velké evropské letiště, masa cestujících a každý z nich si v příručním zavazadle nese svůj osobní příběh.

Deníky Ivo Ducháčka (1913–1988), privilegovaného úředníka československé exilové vlády v Londýně, zachycují počátky odboje v Paříži od března 1939, evakuaci z Francie v létě 1940 a život ve válečném Londýně až do dubna 1945. Ducháček působil jako politický referent exilového premiéra Jana Šrámka a jako osobní tajemník Huberta Ripky, člena exilového vládního kabinetu, který měl v exilovém ministerstvu

Kniha Povídky z povětří vznikla zcela logicky. Sama se přihlásila a chtěla být napsána.

Po mimořádně úspěšném románu Němci přichází Jakuba Katalpa s propracovaným mnohovrstevnatým románem ze současnosti. Květa je po manželově smrti sužována pocitem samoty a neužitečnosti.

Román o sebelžích, životním bilancování a spisovateli, který se míjí s tématy i sám se sebou. Čtyřicátník Arnošt Doubek donekonečna objíždí autorská čtení se svou prvotinou.

Příběh statečné matky dvou dětí, kterou komunistický režim donutil k riskantní cestě za svobodou. Chtěla svému synovi splnit přání vystudovat architekturu, což bylo v tehdejším Československu s rodinným kádrovým profilem vyloučené.

Provokativní prozaická prvotina Tomáše Vaňka Hra na život se skládá z kratší novely o nepříliš úspěšném detektivovi, který vyšetřuje podivný případ sebevraždy, a z povídek koncipovaných jako texty zemřelého. Fantasmagorické příběhy tematizují stinné stránky mezilidských vztahů i bezútěšnost samoty.

Dokumentární román o poměrech v ženských a mužských věznicích Československé socialistické republiky v 80. letech 20. století. Knihu Eduarda Vacka Občanský průkaz prosím, je beletrizované svědectví o vězeňském systému reálného socialismu.

Jak reaguje člověk v mezních situacích? Jaké následky nese spolupráce s okupantem či úpis ďáblu?

Co mají společného písek a sušenky? Nebo hokejky s plyšákem a modřiny s letákem?

V debutu Radima Langera se životopisný portrét hlavní postavy, otce rodiny vášnivě zaujatého tvorbou mechanických projektů na bázi svépomocného kutilství, prolíná s barvitou koláží všemožných instruktážních textů, návodů, seznamů a ilustračním doprovodem. Svou průkopnickou stylizací tak Manuály mimo jiné představují konkrétní lidský osud jako jeden velký experiment.

Mladí bývají neklidní. S Natálií Kocábovou (1984) tomu nebylo jinak: prvotina v osmnácti, ve třiadvacetipět knížek.

Četl jsem si Skotský deník Z. J. Pojmana se stoupajícím zájmem. Autor nás totiž uvádí do dosti nezvyklého prostředí.

Gita Lauschmannová, dívka sotva šestnáctiletá, přežila koncentrák a spěchá do rodných Puklic, aby po letech hrůz i strádání objala své blízké a znovu se vyspala ve své posteli. Vrátila se, aby zjistila, že se nemá kam vrátit.

Rozsáhlá básnická próza českého surrealisty, situovaná do Paříže sklonku 80. let, je strhující a zároveň děsivou bilancí jednoho lidského života na pozadí stále více a více se rozpínající pouště moderní civilizace. Nelítostná výpověď krutá ke všemu a ke všem je v české literatuře textem zcela ojedinělým.

Príbehy ľudí, ktorých stretávame na ulici, pred rokmi tak ako dnes, hoci ulice sa menia. Gottwaldovu vystriedala ulica Milady Horákovej, zo samoobsluhy sa stal supermarket.

Kniha druhé poloviny století, ve kterém rozkvetlo salónní levičáctví a civilizační choroby, a také příběh svou lidských osudů,v určitých okamžicích se protínajících a poté na dlouhou dobu vzájemně ztracených, osudů, které už při letmém dotyku jako kulečníkové koule mění směr a po dalších odrazech k sobě opět nacházejí cestu. Kniha do omrzení opakující, že štěstí je nesouměřitelné a relativní a láska

Je první den roku 1968. Pardubice se probouzejí po novoročních oslavách a Kateřina slaví osmnácté narozeniny.