Putování Královským hvozdem cestou necestou končím u stodůleckého obecního mlýna. Stojím u jeho již zhroucené zdi, která byla po řadu let jediným zachovalým pozůstatkem z celé obce Stodůlky a připomínala existenci této starobylé svobodné kovářské rychty. Rozvalené kameny jakoby vypadly z mozaiky historie, jejíž znovusložení není jednoduché a snadné. Nořím ruku do chladné vody Křemelné a nechám ji protékat

Konec vlády Habsburků obklopují dodnes četné mýty, legendy a velmi rozšířené omyly. Rok 2018 je stým výročím založení České republiky a zároveň i konce šest set čtyřicet let trvajícího panování Habsburků. Je to zajisté i příležitost zabývat se těmi nejdůležitějšími otázkami a na základě historických skutečností i dosud nepublikovaných pramenů odhalovat legendy, vyvracet klišé a poznávat nejvýznamnější

Ku koloritu dnešného Slovenska neodmysliteľne patria majestátne hrady, či ich zrúcaniny rozosiate takmer po všetkých kútoch krajiny. Sú návštevnícky atraktívne a stali sa aj predmetom oficiálnej, turizmus podporujúcej politiky štátu. Samozrejme v minulosti hrady neslúžili ako romantická kulisa zdobiaca krajinu, ale plnili úplne iné úlohy. Boli predovšetkým funkčnými sídlami s obrannou a obytnou úlohou.

V Bratislave sa na začiatku dvadsiatych rokov minulého storočia etablovala prvá generácia slovenskej umeleckej bohémy. Tvorili ju spisovatelia a výtvarníci, tzv „zlatá bohéma“. Dvadsiate a tridsiate roky predstavovali obdobie bez politických obmedzení a nevídaného kultúrneho a spoločenského rozvoja. Zlatá bohéma pod vedením Tida J. Gašpara sa stala legendárnou už v čase vzniku vďaka zábavnému štýlu,

Kniha seznamuje s vývojem pohostinství v Brně, představuje dobové dokumenty související s touto živnosti jako jsou historicke účtenky, sklepní knihy, povolenky k hudbě a tanci a podobně a mapuje podniky v ulici Česká (U Polenků, Jonákova plzeňská pivnice, Stopkova plzeňská pivnice, Sputnik, Bolero, U Formana, Kavárna na České, Stopkova pivnice) a Husova (U Spurných, Velkopavlovická vinárna, Besední

Tridsiate roky. Z pohľadu udalostí dosť dramatická doba, poznačená svetovou krízou, predvojnovým stavom, ale i novými technologickými vymoženosťami ako rozhlas a film. Medzi médiami dominovali noviny a časopisy. Rád listujem v starých, zožltnutých novinách a časopisoch. Človek v nich nájde niečo, čo sa v učebniciach nikdy nedozvie. Na prvých stránkach sú väčšinou reakcie na hlavné udalosti v krajine

Autoři této průkopnické práce pojímají antiklerikalismus jako součást modernizačních evropských procesů, provázejících budování evropských národních států a jejich politických institucí. Antiklerikalismus je v jejich očích součástí „ambivalence moderny“, která se vyznačuje střetem identit a proměnou životních orientací a mentalit. Autoři vymezují termín antiklerikalismus v kontextu duchovních a náboženských

Rok 1962 už nikoho nenechává na pochybách, že kolo dějin se otáčí. Destalinizace jede na plné obrátky – z Letné mizí generalissimův pomník a Stalinova třída se stává Vinohradskou ulicí. Jako houby po dešti se po celé zemi objevují divadla malých forem a týdeník Mladý svět vypisuje první ročník ankety Zlatý slavík.

Na samém rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny leží město s výrazně nečeským názvem Tábor. Další svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách tohoto jihočeského sídla, které je nejčastěji historiky spojováno s obdobím husitských válek, ale také například s úspěchy mladé Československé republiky ve druhém desetiletí 20. století. Tábor tak zůstává živým městem ale i svědkem staré i novější

Prvý slovenský preklad unikátnych anonymných spisov o zámorských objavoch zo 16. storočia. Originálje v Lyceálnej knižnici v Bratislave.

Paleografia je veda, ktorá sa zaoberá dejinami písma. Táto práca je venovaná vývoju stredovekého latinského písma do konca stredoveku, do prelomu 15. a 16. storočia.

Studie Cesta ke kořenům se týká fascinujícího a dramatického zápasu několika rodopisců o změnu v dosavadním způsobu historického pojednávání o osudech kdysi slavného rytířského rodu Milnerů z Milhausenu. Zápasu, který byl motivován jejich neochvějným přesvědčením, že jsou přímými potomky této rodiny.

Publikácia s názvom “Slovensko pred voľbami” viac/menej ne/vážnych obrázkov Fera Guldana na motívy Mira Polláka odľahčene reaguje na súčasnú situáciu. Zdá sa nám, že nie je ťažké rozoznať dva základné tábory politických strán.

Publikácia, ktorá sa dostáva k čitateľovi, je výsledkom dlhoročnej práce PhDr. Miroslava Londáka, DrSc. Autor sa v nej zaoberá hospodárskym vývojom v období, ktoré nasledovalo po skončení druhej svetovej vojny, pričom sa neustále venuje i politickým súvislostiam vývoja spoločného československého štátu. Vychádza nielen z oficiálnych štatistických dát, no relevantným prameňom sú i dokumenty deponované

Nehody a tragédie, ať už zapříčiněné selháním lidského faktoru, techniky či neuvěřitelnou shodou okolností, bohužel doprovázejí každý druh dopravy. Tato jedinečná publikace mapuje železniční nehody u nás i ve světě a popisuje vývoj systémů řízení a zabezpečení železnice od roku 1825 až do současnosti.

Deníkové záznamy sociologa, filozofa a politika Rudolfa Battěka (1924–2013) poskytují jedinečný vhled do zákulisí československého opozičního prostředí, které na konci osmdesátých let prodělalo mimořádně dynamický vývoj. Oproti sedmdesátým letům, kdy v něm působilo několik stovek lidí, narostl jejich počet v roce 1989 do tisíců.

Autori knihy sa zaoberali myšlienkou napísať knihu o osobnostiach, veciach, miestach, domoch a celých štvrtiach mesta Žilina, ktoré sa stratili v tomto, ale predovšetkým v minulom storočí.

Již mnohokrát se autorka přesvědčila, že akce „Kámen“ má neobvyklé, zvláštní kouzlo. Umí otevírat lidská srdce a lidi sbližovat.

Katalog k výstavě věnované závěru života a pohřbu Karla IV., společnosti a církvi doby Lucemburků. Sedm rozsáhlejších studií uvozuje katalogová hesla věnovaná jednotlivým artefaktům.

Druhý a závěrečný díl monografie mapující cesty československých vědců 1. poloviny 20. století na Blízký Východ a jejich reflexi Orientu na základě jejich vlastních textů (vzpomínky, korespondence, beletrie). Jedná se o orientalistu-popularizátora Václava Zelenku, egyptologa Theodora Hopfnera, biology Jiřího Bauma a Jaroslava Petrboka, ale také sochaře Františka V. Foita. Po edicích následují doprovodné