Kolik jsi viděl tváří, tolikrát ses setkal s člověkem. Říká se, že po čtyřicítce si za svou tvář můžeme každý sám.

Autor pozoruje ze subjektivního hlediska vnější svět, se kterým není smířen a prozkoumává i svůj vnitřní svět až na hranice omezených možností poznání. Tématy knihy jsou dětství, mládí, manipulace společnosti s jedincem, hry moci, osamění, láska, smrt, nesmrtelnost a nedostatečnost jazyka k vyjádření skutečnosti.

Románová kronika jedné rodiny, do jejíchž osudů se otiskly turbulentní dějiny, je drsným obrazem venkova i velkoměstské periferie poslední třetiny 20. a počátku 21. století. Hlavní hrdinka a vypravěčka příběhu tráví odmalička celé léto u babičky v Pošumaví.

Každá rodina má své tradice. Některá má navíc i tajemství.

Je to generační konflikt, typický problém dnešní rozdělené společnosti, nebo rozpor víry a racionality? Jarka Kohoutová a Karolína Mapalová, matka a dcera, obě přišly o manžela a obě jsou nuceny se vyrovnat se životem po smrti blízkého člověka.

Bohemista, polonista, literární historik a univerzitní učitel Petr Poslední si v době covidových restrikcí krátil čas psaním \"mikrofejetonů\" – osobních a osobitých úvah a postřehů rozestřených přes široké pole jeho zájmů: literatura, věci veřejné (obou \"jeho\" zemí, Česka i Polska), hudba, zážitky z cest a ze setkání, každodennost velká i malá, současnost i vzpomínky... Společným jmenovatelem krátkých

Psaní strojem na děrné štítky má v nové sbírce Radka Malého nejen svůj formální půvab a neslouží jen jako záznam pozoruhodného tvůrčího procesu, ale také ustavuje svá pravidla, kouzla a omezení. Ta se odrazila v rázu a atmosféře Básní na děrné štítky, které zachycují s lehce absurdním nádechem uchvácený a uchvacující souboj s nimi: kdykoli nadreálné a surreálné na okamžik odpočívá, vlichocuje se neúprosná

Co ukrývá správná italská hospodyňka pod svou bělostnou zástěrou? Proč si horkokrevní Italové nekafrají vzájemně do práce?

Fejetony Ludvíka Vaculíka patří k nejpozoruhodnějším jevům současné české literatury a ne náhodou bývají přirovnávány k fejetonům Karla Čapka. Stejně jako Čapkovi slouží i Vaculíkovi tyto krátké literární útvary k tomu, aby se pravidelně vyslovoval k aktuálním událostem, aby promlouval k záležitostem zdánlivě nicotným i světodějným a aby mu záležitosti velké i malé, osobní i obecné byly záminkou k

Kniha přináší edici dopisů dvou předních českých intelektuálních osobností a v osobním vztahu švagrů: Zdeňka Neubauera (1942–2016) a Václava Bendy (1946–1999). Dopisy byly psány v letech 1967–1969, kdy Zdeněk Neubauer pobýval na vědecké stáži v biochemické laboratoři v Neapoli. Tématem dopisů jsou jistě i politické události oněch let, především však intelektuální atmosféra doby, v níž oba myslitelé

Příběh vyprávějící o několika týdnech života nadějného právníka Jiřího Horáka plný napětí, překvapivých zvratů a námětů k zamyšlení nedá čtenáři spát. Možná kdyby se Jiří v určitých situacích zachoval jinak, mohl se jeho život ubírat jiným směrem.

Nejsem a nikdy nebudu Tom Cruise... Já jsem Mára, Docent ze sportovního baru, jednooký král mezi slepými, hvězda v kruhu ztracených, říká jedna z postav této knížky.

Třiadvacetileté Janě se právě konečně otevírá cesta k vysněnému vysokoškolskému studiu. Snaží se prožít pestré léto, alepřipadá si tak trochu sama.

Náš pes sa s nami túlal po javiskách sveta a zistil, že väčšina z toho, čo sa hovorí o rasách, nie je pravda. Nemecký doberman, francúzsky pudel alebo český jazvečík nie sú takí, ako sa všeobecne verí.

Jak naznačují témata několika úvodních fejetonů shromážděných v této knize, tedy potíže s nespavostí, předoperační vyšetření apod., Jan Burian takzvaně jde do let. Obvyklé náměty rozšířily úvahy související s rehabilitační péčí, lázeňstvím či výhodami nemocničního ubytovacího nadstandardu.

Autor přírodních próz z Jeseníků, Ota Bouzek, připravil k vydání druhé, upravené vydání své prvotiny Povídání od Bílého potoka. Během dosavadní literární tvorby vydal 29 knih (tři z rodného kraje u Plzně, dvě z lovu v cizině a ostatní z jesenických kopců). Autor zve čtenáře do osmdesátých let minulého století na polesí Bílý Potok, kde jedenáct let pracoval jako vedoucí polesí.

Dvacet uvedených povídek nepopisuje jen dvacet zvířecích osudů, ve kterých se ústředními postavami děje stávají hroch, slon, tygr a řada dalších zvířat, chovaných v pražské zoologické zahradě. Podmínky pro život ve volné přírodě se pro drtivou většinu těchto dokonalých tvorů rok od roku zhoršují.

Slavný humoristický román Zdeňka Jirotky vyšel poprvé v roce 1942 a od té doby se dočkal více než dvaceti vydání v českém jazyce a byl přeložen do několika světových jazyků. Po více než 60 letech se s Jirotkovým románem, jehož hlavním hrdinou je legendární věrný sluha Saturnin, bojující s tetou Kateřinou a jejím synem Miloušem, mohou seznámit čtenáři i ve francouzském překladu Caroline Vigentové a

Súbor textov esejisticko-kritickej tvorby Jana Suka z rokov 1996 až 2004.