Ján Vadovič sa narodil v roku 1935 v Bratislave. V roku 1970 spolu s rodinou emigroval do Kanady, kde žije doteraz. V knihe \"Moje detstvo v starej Bratislave\" popisuje svoj život na Slovensku a vykresľuje mnohé historické udalosti a svoj názor na vtedajší vývoj našej spoločnosti. Autor veľmi miloval svoje rodné mesto a jeho unikátnosť, ktorá sa časom stratila do nenávratna. Dielo je doplnené o autentické

Poslouchám jejich příběhy, které je dovedly do vězení. Faktického, toho s mřížemi nebo nehmatatelného, zalezlého ve svědomí. Všichni za sebou mají zločin, který nechtěli spáchat. Vůbec. Vždycky to bylo spíš neštěstí, omyl, okamžik nepozornosti… A někdo to odnesl životem. Kniha Zabíjím rychle prodlužuje ruku dokumentu Víta Klusáka 13 minut, v němž režisér rekonstruuje pět smrtelných dopravních nehod,

Az 1980-as évek végén Bryan Stevenson, a fiatal, Harvardon végzett ügyvéd Alabama államba, a halálra ítéltek földjére utazik, ahol a legmagasabb az egy főre eső halálbüntetések száma egész Amerikában. Hamar rájön, hogy a halálsorokat megtöltő elítéltek között rengeteg a szegény fekete, akiknek esélyük sem volt a tisztességes tárgyalásra és a jómódú embereknek kijáró jogi segítségre. Hiába telt el több

Selma tizenhét éves volt, amikor kitört a második világháború. Zsidósága mindaddig nem játszott szerepet az életében, akkor azonban hirtelen élet-halál kérdése lett. 1942-ben megkapta a felszólítást, hogy jelentkezzen munkatáborba, de sikerült megmenekülnie. Csatlakozott az ellenálláshoz: Margareta van der Kuit, Marga néven iratokat hamisított, és országszerte futárszolgálatot teljesített. Többször

Dobrodružný príbeh Kristíny, hľadajúcej po strate manžela nový zmysel života za hranicami Slovenska až v ďalekej Namíbii. Podľa príslovia Keď je žiak pripravený, vesmír mu zošle učiteľa stretáva duševne spriazneného Filipa a tajomného Adama, ktorý po nehode stratil pamäť. Osud ich spojil, aby spoznali jednoduchý, a zároveň magický život kmeňa Himbov. Kristína v pomoci domorodcom napokon nachádza samu

Kniha Pobřežní cesta je otevřená, optimistická osobní výpověď o tom, jak těžké je se vyrovnat se zármutkem a jak ozdravnou moc může příroda mít. Především je to však příběh o domově, který můžeme ztratit, znovu vybudovat i nečekaně objevit. Teprve před několika dny se Raynor dozvěděla, že její manžel Moth trpí nevyléčitelnou nemocí. A k tomu právě přišli o dům a s ním i o práci. Nezbývá jim skoro nic

Křesťanské a morální hodnoty porodní asistentky Stanisławy Leszczyńské se projevovaly v celém jejím životě, avšak nejviditelněji po jejím zatčení v únoru 1943 a následné deportaci do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Na tomto strašném místě se setkala se zločincem v uniformě Josefem Mengelem. Mimořádně výmluvné je srovnání, v němž na jedné straně stojí Mengele a na druhé Leszczyńská. Mengele

Strhujúce spomienky nadanej módnej návrhárky, ktorá prežila druhú svetovú vojnu V lete 1942 deportovali nacisti dvadsaťdvaročnú Židovku Franci Rabinekovú do Terezína, koncentračného tábora a geta vzdialeného šesťdesiatpäť kilometrov od Prahy. Bol to začiatok jej trojročnej cesty z Terezína do Osvienčimu-Brezinky, odkiaľ putovala do pracovného tábora v Hamburgu a napokon do Bergenu-Belsenu. Franci sa

Nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem Osvětim (Auschwitz) prošlo během druhé světové války několik milionů lidí z celé Evropy. Nejméně 1,3 milionu z nich zde zemřelo. Z tohoto pekla na zemi se pokusilo utéct jen asi osm stovek vězňů. A pouze 144 z nich se to prokazatelně podařilo. Jedním z nich byl Arnošt Rosin, židovský rodák ze slovenské Sniny, který z Osvětimi uprchl dramatickým způsobem

Unikátní autentické svědectví, v němž Čechoslovák Filip Müller odhalil světu, co na vlastní oči viděl a zažil jakožto člen židovské¬ho sonderkommanda v osvětimské továrně na smrt. Jeho kniha zůstává jedním z nejdůležitějších zdrojů poznání o masovém vyvražďování v táboře Osvětim-Březinka. Filip Müller, narozený roku 1922 v Seredi nad Váhom, byl 13. 4. 1942 deportován do Osvětimi, kde byl již v květnu

V částečně autobiografickém románu Hipík se Paulo Coelho vrací do svého mládí, do bouřlivé doby přelomu 60. a 70. let 20. století. Na pozadí hlavní linie vyprávění, líčícího cestu dvou mladých lidí Paula a Karly za duchovním poznáním do Nepálu, sledujeme celosvětové hnutí hippies i dramatické události jara roku 1968 ve Francii. Paulo a Karla se setkávají v Amsterodamu, kde Paulo doufá najít nové životní

Stál som pod šmykľavkou, ktorá mohla mať výšku okolo 6 metrov, a zrazu sa spoza nej ozval hrozný plač dieťaťa. Hlas sa podobal na nášho chlapca. Išiel som sa pozrieť, čo sa tomu dieťaťu stalo, či nepotrebuje pomoc, a kto to vlastne bol. Za nafukovačkou ma čakal vnútorný otras - bol to náš synček Samko (4)! Silno plakal, v šoku, nehýbal sa na zemi, neskôr sa mu nedalo znova nadýchnuť. Tvár v slzách

Výjimečná kniha odkrývá pravděpodobně poslední tajemství libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, které pobouřilo celý svět. V listopadu 2011 publikovala francouzská novinářka Annick Cojean článek o libyjské dívce Surajje, kterou si Kaddáfí v jejích patnácti letech vybral při své návštěvě ve škole a nechal odvléct do svého paláce, kde ji několik let věznil jako sexuální otrokyni. Ukázalo se, že Kaddáfí

Pätnásťročná Barbara zostáva po desivom zážitku bez oboch rodičov. Šialená matka – alkoholička, žena židovského pôvodu, zanecháva po sebe písomný odkaz, hotovosť, vkladné knižky, nehnuteľný majetok a v duši dievčaťa obrovský zmätok. Po panickom ataku sa dostáva do domácnosti sestry nebohého otca. Nečakane sa ocitá v rukách agresívneho a sexuchtivého strýka a zažije šok. Ako študentka sa postupne dozvedá,

Vianočný príbeh o rodine, ktorá bojuje o svojho syna. Poznáte z relácií Modré z neba a Família.

Dvadsaťosemročná Stephanie Landová snívala o štúdiu na univerzite. Jej sen sa však rýchlo rozplynie, keď v lete zistí, že je tehotná. Krátko nato ju opustí otec dieťaťa a ona zostáva na všetko sama. Aby prežila a zabezpečila svojej dcérke najzákladnejšie potreby, musí vziať aj najpodradnejšiu prácu. Slúžka je emocionálne drsná, majstrovsky napísaná výpoveď o autentických rokoch, ktoré autorka prežila

Román založený na skutočných udalostiach prenasledovaného vietnamského biskupa F. X. Nguyena Van Thuana nám dovoľuje pozrieť sa do rán po klincoch, ktoré spôsobilo zlo totalitnej ideológie a režimu. Je to príbeh o utrpení, ale aj odpúšťajúcej láske a vnútornej slobode.

Hlavní hrdina příběhu je obrovský neapolský mastif, kterého rodina odložila poté, co jim z roztomilého štěňátka nečekaně vyrostl. Vyhladovělého a zuboženého ho v útulku objeví autorka, když pátrá po psím hrdinovi do role Tesáka ve filmu Harry Potter a Ohnivý pohár. Jde o lásku na první pohled, avšak do natáčení filmu zbývá už jen pár měsíců a výcvik na filmovou hvězdu není hračka.

1942 nyara. Negyven zsidó gyermek száll le a vonatról Nonantola állomásán az olaszországi Modena tartományban. Recha Freier szervezete segítségével sikerült elszökniük a szinte biztos halált jelentő náci Németországból, és kísérőikkel együtt Palesztinába tartanak, ám a háború az útjukba áll. Így kötnek ki Nonantolában, ahol a falu szélén álló Villa Emmában lelnek menedékre. Életük már-már a békés hétköznapokat

1942 márciusában a huszonöt éves óvónőt, Magda Hellingert és közel ezer másik fiatal nőt az első zsidók között deportálták az auschwitzi koncentrációs táborba. Az SS egyes kiválasztott foglyokat bízott meg a blokkok vezetésével, a mindennapi feladatok megszervezésével és lebonyolításával, a többiek felügyeletével. Magda is ilyen funkcionárius lett. Folyamatosan a saját bőrét vitte a vásárra: próbált