Rýchle dodanie
Po celej SR
Hluboká sonda do nacistického myšlenkového světa ukazuje, co znamená myslet a jednat jako nacista, a poskytuje tak odpověď na otázku, jak se to mohlo stát Víme dobře, co nacisté spáchali, jakých zvěrstev se dopustili, víme také, co Hitlerova třetí říše plánovala a co naštěstí nestihla uskutečnit například vyhubení třiceti milionů Slovanů a zotročení dalších sto milionů. Víme tedy, co se stalo, ale nevíme, jak se to mohlo stát. Lze nezměrnost nacistických zločinů interpretovat jako náhlou iracionální erupci barbarství nebo snad jako jakési přechodné kolektivní pomatení mysli? Francouzský historik a přední znalec nacismu Johann Chapoutot objasňuje a na bohatém pramenném materiálu demonstruje, že nacisté nebyli žádní šílenci, ani barbaři, a jednali a chovali se ze svého hlediska veskrze racionálně. To, co teoreticky promýšleli a posléze praktikovali, nepovažovali za zločiny, ba ani za nutné zlo, nýbrž za svatou povinnost, nepříjemný, ale nezbytný úkol, který musí tváří v tvář ohrožení svého národa a své rasy splnit. Tento úkol jim diktuje sama příroda, respektive zákony přírody a krve, neboť člověk je součástí přírody, součástí velké rodiny všeho živého, a podléhá stejným přírodním zákonům (zákonu zachování druhu a boje o přežití) jako ostatní živočichové. Čistokrevný Germán, věrný své krvi a své rase, musí především plodit, bojovat a vládnout. A k tomu, aby germánská rasa, tato nejkvalitnější rasa ze všech, mohla po právu vládnout, potřebuje dobýt odpovídající životní prostor (kde dosud panují méněcenní Slované a ostatní podrasy). Především ovšem musí odstranit a bude-li třeba, přímo vyhladit všechny živly, ba celé národy, které jej ohrožují. Nacista je přesvědčen, že staří Germáni žili v dokonalém organickém sepětí s přírodou, měli přímý, bezprostřední vztah k životu, tělu i k Bohu a byli v souladu se sebou samými dokud jejich způsob života a svébytnou kulturu nezačaly rozrušovat a podvracet cizorodé myšlenky, především židovství a křesťanství s jejich nepřirozenou morálkou, pojmem hříchu, nesmyslným Desaterem a falešným univerzalismem, jakož i pozdně římské neživé abstraktní právo, které německou duši oslabily a odcizily sobě samé. Vrchol odcizení pak představují moderní hnutí spjatá s idejemi Francouzské revoluce, liberalismem, individualismem, demokracií, internacionalismem, socialismem a konečně i s bolševismem. Za všemi těmito nepřátelskými silami stojí především Židé, tyto protipřírodní parazitující bytosti, které se odnepaměti snažily a stále snaží rozvrátit a ovládnout svět Na základě zkoumání stovek nacistických knih, článků, filmů, zákonů, nařízení, vyhlášek, vojenských a policejních směrnic, jakož i rozsáhlého souboru odborných publikací, jejichž autory byli nacističtí právníci, historici, biologové, lékaři, antropologové a mnozí další akademici z různých vědních disciplín, intelektuálové, novináři a političtí funkcionáři, Johann Chapoutot podává ucelený obraz nacistického světonázoru. Na širokém spektru témat od ochrany zvířat, naturismus, nudismus, přes evangelizaci germánských zemí, Himmlerův zájem o okultismus a čarodějnické procesy, až po zákony o sterilizaci či pracovní právo upravující postavení polských dělníků nebo sovětských zajatců autor ukazuje, jak mocně nacistické smýšlení proměnilo prakticky všechny oblasti tehdejšího života.
Druhá svetová vojna predstavuje jeden z najväčších ozbrojených konfliktov v dejinách ľudstva, ktorý zasiahol takmer každý kút sveta. Tento globálny konflikt, ktorý trval od roku 1939 do roku 1945, mal nielen obrovský vplyv na politickú a vojenskú scénu, ale aj na psychológiu a etiku ľudstva. Psychologické aspekty druhej svetovej vojny zahŕňajú širokú škálu tém, ku ktorým patrí napríklad vplyv vojnového stresu na vojakov, obyvateľov a dokonca aj na vonkajšie zdroje, ako je napríklad propaganda. V tejto dobe ľudia zažívali extrémne situácie, ktoré vyvolávali úzkosť, strach a traumatizáciu. Psychológia sa stala dôležitou disciplínou pri skúmaní a liečbe týchto vojnových trauma, čo vyústilo do vývoja nových terapeutických metód a techník. Počas druhej svetovej vojny sa stali psychologické experimenty a výskumy bežnou praxou. Napríklad štúdie o tom, ako odolávať mučeniu, alebo ako zlomiť vôľu nepriateľa, kládli dôraz na etické otázky. Diskusie o povolenosti takýchto praktík a ich humanitárneho aspektu viedli k preskúmaniu a zmenám v etických nariadeniach. Etika v oblasti druhej svetovej vojny zahŕňa aj otázku vojnových zločinov, rasovej diskriminácie a porušovania ľudských práv. Druhá svetová vojna mala zásadný vplyv na vývoj psychológie a etiky. Zmenila vnímanie a pochopenie ľudskej psychiky v extrémnych situáciách a otvorila cestu pre ďalší výskum a liečbu traumou postihnutých osôb. Taktiež ovplyvnila etické normy a upozornila na dôležitosť dodržiavania ľudských práv aj v čase vojny. Webstránka s podkategóriou "Druhá svetová vojna v kontexte psychológie a etiky" sa zameriava na prehĺbenie poznatkov a vhľadov do týchto dôležitých tém. Poskytuje informácie a články o psychologických a etických aspektoch druhej svetovej vojny, vrátane výsledkov výskumov, historických udalostí, príbehov a osobných skúseností ľudí postihnutých týmto konfliktom. Cieľom stránky je zlepšenie pochopenia týchto tém a ukázanie ich relevance aj v dnešnom svete.
Autor | Johann Chapoutot |
---|
GLS | 3,89 € |
---|
Po celej SR
100% zabezpečenie platby
Jednoduchá reklamácia tovaru
Podpora na telefóne a emaile