Viera Benková (1939 – Báčsky Petrovec, Srbsko) – popredná spisovateľka a kultúrna osobnosť slovenskej literatúry a kultúry v Srbsku a vôbec v celom slovakofónnom prostredí. Je autorkou viacerých básnických celkov, zbierok poviedok i beletristickej publicistiky a románov. V roku 2014 vydal Spolok slovenských spisovateľov výber z jej poetickej tvorby pod názvom Herbár zeme. V roku 2017 jej na Slovensku

Toto jsou básně, které kombinují civil(ist)ní poetiku se surreálnými obrazy; děje se tak prostřednictvím asociativních jazykových her a „samplování“ textových útržků nejrůznějšího původu. Přítomen je též jakýsi humor, nadlehčující existenciální úzkost ze světa přehlceného všeobecnou skepsí a únavou, zoufale přehlušovanou maniakální aktivitou a pseudokomunikací na sociálních sítích.

A gorgók nem tartoznak a mitológia közkedvelt lényei közé. Tekintetük dermesztő, már-már halálos, kígyóhajuk, éles nyelvük, rút ábrázatuk visszataszító. Eredetileg, mielőtt megsértették volna Pallasz Athénét, állítólag gyönyörű lányok voltak. Visszanyerhető-e az ősállapot? Átírható-e, fölülírható-e egy végzetes hiba? Visszafordítható-e a mitológiai gépezet? Segíthet-e ebben a makacs vagy éppen a torzító

Americký básnik, ktorý väčšinu života prežil mimo centra záujmu literárnych kruhov. Vydalviac ako 40 knižných zbierok a vždy \'ostal verný pacifizmu, anarchizmu a viere v zmysluplnosť vzbury proti útlaku každého druhu\'.

Britská poetka Alice Oswaldová patrí spolu s Američankou Louise Glückovou a Kanaďankou Anne Carsonovou do trojice najuznávanejších básnikov a poetiek v anglicky hovoriacich krajinách. Po 300 rokoch je prvou ženou-profesorkou poézie na Univerzite v Oxforde.

Paměť s námi hraje svoje hry – a má v nich vždycky navrch. Nabízí se otázka: nežijeme vlastně jiné životy, protože si minulost pamatujeme špatně?

Výbor Země trochu těžká představuje nevydanou básnickou tvorbu Marie Valachové (1930 - 1950), která se ve své poezii noří do hloubky intelektuální reflexe, k místu, kde je třeba oživit platnost morálních zásad, i do hloubky abstrakce, která dokáže propojit nepropojitelné a odcizit důvěrně známé. Její emočně silné básně mají výrazně temný, bolestný tón a ve svých nezvyklých obrazech posouvají hranice

Básnický debut Martiny Strakovej Pohľadnice z neviditeľných miest prináša čitateľom poéziu impresionizmu. Zbierka je rozdelená do štyroch navzájom prepojených častí: Kabinetky, Herbáriá, Lepidoptera (súčasťou, ktorej sú aj tri grafické básne), spolu so záverečným cyklom desiatich spevov Rímske pínie.

Katarína Džunková (1987) debutovala v roku 2010 básnickou zbierkou Palica brata a palica slnka, za ktorú bola ocenená prémiou Ceny Ivana Krasku a cenou za najlepší debut v ankete Kniha roka. Roku 2014 prozaicky debutovala novelou Eupalinova láska.

Kniha poezie.

Katarína Kucbelová (1979) sa narodila v Banskej Bystrici. Jej prvá zbierka básní vyšla v roku 2003 pod názvom Duály.

Štvrtú zbierku (ne)poézie Hirax rozdelil na dve časti: z jednej strany môžete v časti Bytie čítať autorove vyznania lásky k žene, prírode či svetu napísané v štýle, na aký ste od neho zvyknutí. No keď si knihu otočíte naruby, objavíte nový Baričákov svet (ne)veršov písaný v tretej osobe.

Derek Rebro je literárny kritik a redaktor. Vydal básnickú zbierku Okamih pred dopadom (2010) a literárnovedné monografie Ženy píšu Poéziu, muži tiež (2011) a Jej mesto v jeho svete?

Tato kniha je věnována všem upřímně hledajícím Bytostem plným Světla a Lásky, které touží v Pravdě pohlédnout na tento pomíjivý vnější svět. Je dokonalým průvodcem pro všechny, kteří kráčejí po stezkách lidského srdce a hledají odpovědi na nevyřčené otázky lidského Bytí.

r.h. Sin’s This Day Is Dark is a blistering case study of when red flags are mistaken for passion and love falls in the hands of the wrong people, as explored in his signature poetic voice. From New York Times bestselling author r.h. Sin comes This Day Is Dark, a heartbreakingly relatable collection of poetry and prose that captures some of the darkest moments over an 18-year period. This Day Is Dark

Básnickou sbírku V hodině dvanácté sestavil Jaroslav Hulák v létě 1998, kdy byl hospitalizován v motolské nemocnici, vnikla tak sbírka na rozloučenou s přáteli a blízkými – odtud její název a úvodní věnování. Některé texty, které Jaroslav Hulák do svého výboru zařadil, vznikly již během válečných let (Dobrý den pane Gauguin, Chvála aviatiky, Jízda vlakem, Tkání pavučiny a další). V letech 1943–46 vznikla

\"Megül házának teraszán, nappalaiban és éjszakáiban, együttérző és emlékező költőként a szegénység nehéz köveit és emlékeit emelgeti, rakosgatja. Illesztgeti egymáshoz szavait. Élete nyolcadik évtizedén is túl kitartóan építgeti önmagát, Kassák nyomán a költészetét, ... Folytatás ›› bár \"Nyilvánvaló a vereség. / Felmérhetetlen az emberben, / anyagban esett kár\" (A harc vége). És mégis muszáj írni,

Výbor z veršů Francise Jammese v překladu Jiřího Reynka. Francois Jammes (2.12. 1868 - 1.11. 1938) - francouzský básník a prozaik, jeden z nejvýznamnějších přadstavitelů křesťansky orientované literatury 20. století.

Málokterý ze současných polských básníků se těší u čtenářů i odborné kritiky tak svornému a příznivému přijetí jako Eugeniusz Tkaczyszyn-Dycki. Přitom takřka všichni komentátoři se shodují na tom, že básníkovo dílo prakticky nemá cézury, že se jen velmi málo vyvíjí, jako by autor neustále pokračoval v psaní jediného básnického pásma. Básně jsou v drtivé většině případů členěné do čtyřveršových strof

Kniha poskytuje unikátní pohled zevnitř do stále málo probádaného světa autismu. Skrze bizarní, často humorné obrazy autor mapuje své originální a autistickým viděním světa ovlivněné složité objevování dětství a mládí. Postupná ztráta vnímání tváří, slov a souřadnic bezprostředního okolí vede k izolaci Axela-dítěte od svých rodičů a bratra, k osamocenému hraní si na okraji pískoviště, a nejlépe ve