Desítky receptů pro všechny zájemce o kuchyni nouze aneb kterak lze z lišejníků, bukvic, hlemýžďů a žab vyžíti. V době trvající krize recepty stále aktuální. Potěší však i zbohatlické gurmány u moderních sporáků či alternativní zdravoživotnístylohledače, kteří mohou společně experimentovat s netradičními bylinami a surovinami. Jedná se tak o první kuchařskou knihu budující stálý sociální smír. Publikace,

Almanach literárnej kaviarne Řetězová 2008.

Vonící bory řeckého Olympu, erupce stejnojmenné největší sopky sluneční soustavy na Marsu, ponor do černých hlubin oceánu – a záplava dalších míst a událostí prolíná básnivou prózou, jež provede čtenářovu mysl labyrintem obrazů, úvah, lapidárně popsaných i zašifrovaných, fatálních i všedních epizod. Ze stránek knihy se vynoří němý vyšetřovatel Tadeáš Gaddi, lhostejný k vraždě, jejíž objasnění může

Čapkovy drobné prózy, v nichž nechává promlouvat i překvapivé mluvčí, jako jsou výkal, pařez, štěnice nebo moucha, zesměšňují nabubřelou vážnost mnoha našich výroků. Drobné anekdoty, z nichž vykukuje osten absurdity, vyjadřují autorovy obavy před odlidštěním života, před ztrátou upřímného zájmu o druhé lidi.

Román spojuje několik světů, které tvoří v průběhu života souvislý kauzální řetěz lidského vnímání osudovosti. Jde napříč víceúrovňově, vytváří emoční pyramidu, jejíž základnou je rodové trauma z židovství.

Set troch kníh Milana Kunderu, ktoré doteraz vydalo vydavateľstvo Artforum v slovenskom preklade Eleny Flaškovej z francúzštiny.

Nevedomosť (2000) je druhým románom Milana Kunderu, ktorý do slovenčiny preložila Elena Flašková. Hlavnou témou je túžba po domove.

Alena Wagnerová je známá jako orální historička a publicistka, jako autorka biografií kulturních osobností a povídek. Výjimečné místo v její tvorbě představuje novela Dvojitá kaple, neboť je intimní zpovědí o dětství, dospívání a zrání mladé ženy, přičemž osu vyprávění tvoří vztah rodičů a dětí.

Superlidé existují. Ale žádný z nich není superhrdina.

Cizinec na pobřeží není veselá knížka, přestože je vyprávěna humorným jazykem. Autor v ní s nadhledem a bez sentimentu předkládá na miniaturní ploše velká a tragická témata lidské existence, zajímá jej člověk opuštěný v davu, člověk bloudící katastrofami moderní doby.

Tisková zpráva o našem prezidentovi Ježíši z Nošovic je aktuální, místy až provokativní biblickou parafrází. Dávný příběh o Ježíši Nazaretském zasazuje do kulis současného Česka, především ale staví dnešního čtenáře před nově obnažené pointy dávných evangelijních příběhů a výroků.

Autor, literární historik a publicista, uvažuje o průběhu a důsledcích listopadových změn 1989. V kriticky zaměřených esejistických úvahách vychází z osobních zkušeností, z citací dobových materiálů i z rozboru domácích i zahraničních politických, kulturních a ekonomických studií.

Jak naložit s válkou, která už patří dějinám, ale neskončila pro ty, kdo ji šťastně přežili, když se k nim zákeřně vrátí tam, kde ji vůbec nečekali? Pod blankytnou oblohou na klidném moři mezi Tahiti a Velikonočním ostrovem brázdí Pacifik luxusní výletní křižník MS Harmonie.

Vyprávění svérázných příběhů ze sedmdesátých a osmdesátých let, kdy působil Zdeněk Eda Nosek jako listonoš v okolí Semil.

Román Jáchyma Topola evokuje na příběhu dětí přízračný svět české vesnice sklonku šedesátých let. Je ovšem zejména nadčasovým románem archetypálním – zobrazením různých podob zla (společenského i osobního) a hledáním cesty k naději.

Nový román J. Kratochvíla - tentoraz o stigmách režimu a tŕnistej ceste 90-tymi rokmi.

Neobvykle zpracovaný životopis českého sochaře Gutfreunda. Postmoderní koláž vychází ze známých faktů sochařova života, umně propojených z literární fikcí a fantazií.

Márne sa pokúšate spomenúť si, prečo ste sa pred rokmi vydala? Zdá sa Vám, že okrem priezviska nemáte už nič spoločné?

Martin Ryšavý představuje tápavě křivolakou životní cestu svého hrdiny věcným, na první pohled neefektně „tradičním“ stylem, který je ve skutečnosti důmyslnou fabulační kompozicí spjatou účelně uměřeným jazykem. Cesty na Sibiř tak můžeme vnímat jako vývojový román, v němž se „formovaným subjektem“ stává především sám styl a žánr vyprávění: kniha, kterou lze číst jakocestopis, jako milostný příběh,

Každá knížka Vráti Brabence vypadá úplně jinak. Tuhle mu ilustrovala Jana Jonáková.