„Všechno je v pořádku! Nejsi starý! Stačí se nedívat do zrcadla.“ Markéta už řadu let pracuje jako pendlerka, vždycky se několik týdnů stará o věkovité klienty v Anglii a několik týdnů má volno. Británie v čase brexitu poskytuje soukromým pečovatelkám možnost nečekaného výdělku a Markéta je ve svém oboru dobrá. Ale i ona potřebuje být opečovávána. Brzo se stane obyvatelkou dvou zcela odlišných světů:

Prokop Orel, stárnoucí psycholog, vyrazil v době zimních prázdnin s vnukem a psem do hor. V krajině je zastihne sněhová bouře a výprava uvízne na samotě v roubence. Bílá sněhová idyla se ze dne na den k nepoznání změní. Cesty jsou zavalené stromy, nefunguje spojení, přichází mráz. A pak svitne naděje, je po bouři a stárnoucí muž při obhlídce krajiny objeví stopy, které mu připomínají minulost. Zprvu

Kniha Lébensvelt představuje soubor esejů a glos Ivana Horáčka, výrazného a všestranného (zabývá se i tvorbou výtvarnou a literární) autora blízkého okruhu revue Analogon. Lébensvelt prezentuje specifickou polohu imaginativně-kritického uvažování o skutečnosti, tvorbě a jejích vzájemných vztazích a filosofických přesazích. Odpovědi nachází i prostřednictvím konceptů, které doposavad nebyly ani v effenbergerovském

Ve 12. století vznikl v Číně cyklus deseti obrazů a textů k nim, které zobrazují člověka, jenž se vzdálil sám sobě a cosi beznadějně hledá. Spatří však stopy býka, objeví jej, svede s ním zápas, posadí se na jeho záda a vše zmizí. Pak se objeví kruh, vrba a v posledním obraze se člověk vrací zpět mezi lidi, pije rýžové víno a na každém, s kým mluví, ulpívá něco z lesku nebe. Mnoho století nenechával

Mnohokrát již lidé z domácího hospice Cesta domů otevírali dveře domova, kde někdo umíral, a jeho blízcí mu chtěli být nablízku. Každé dveře byly jiné, každý osud za nimi také. Autorka vybrala pár desítek příběhů, které vás dojmou i potěší, možná vás zbaví strachu, ale především v nich asi potkáte kus sebe. Když člověk umírá a obzor je na dohled, dostane i všední život jakoby větší cenu. Každá chvilka

Pepa pochází z malé moravské vesnice a chce mít hlavně klid. Jenže lidé v jeho okolí mají úplně jiný názor. Oba rodiče mu upřímně přejí, aby jednou prožil jiný život než oni – obyčejní lidé a snaží se své nesplněné ambice podstrčit svému jedinému synovi. Díky tomu mu už v dětství zadělají na budoucí problémy. U Pepy se rozvine vážná psychická nemoc, která se nedá vyléčit. Když se mu do života připlete

Poprvé vyšel román Nesnesitelná lehkost bytí ve francouzském překladu v roce 1984 v Paříži u Gallimarda, v roce 1985 česky v Kanadě v nakladatelství Sixty-Eight Publishers. „Po čtyřech letech strávených v Ženevě ubytovala se Sabina v Paříži a nemohla se vzpamatovat z melancholie. Kdyby se jí někdo zeptal, co se jí stalo, nenašla by pro to slov. Životní drama se dá vždycky vyjádřit metaforou tíže. Říkáme,

Knižní podoba cestopisných reportáží, které byly vysílány před několika lety v České televizi, a sloupků v časopise Šťastný Jim. Knížka Haliny Pawlowské není průvodcem v pravém slova smyslu, není to cestovatelský deník. Nabízí vám své vzpomínky, střípky svých poznatků, fakta, která pro ni byla nová, a taky místa, která by se vám mohla zalíbit.

Román o lásce a důvěře životního partnera, které se získávají celá léta, ale ztratit je může člověk během jediného dne. Charizmatický houslař Zbyšek a jeho žena Viola projdou důkladným testem osobnosti od chvíle, kdy se ze zdánlivě nevinných příčin začne jejich vztah rozpadat a oni se pod tlakem anonymních dopisů dostanou do vleklé manželské krize. Viola si neuváženě zaflirtovala s neomaleným sukničkářem

Ačkoli kniha Náruč chytá stíny navazuje na předchozí autorčina díla Popelem zaváté a Kaluž plná smíchu, již název napovídá, že tentokrát líčené životní období pro autorku ani její blízké, nám dobře známé hrdiny, nebylo zrovna růžové. Bezstarostné dětství a výstřelky mládí jsou pryč, ke slovu se hlásí neúprosná životní realita. V manželství to skřípe, na rodinu dopadají existenční starosti, stárnoucím

Novela Slaměná hvězda evokuje zrůdnost ničení přírody. Je příběhem jednotlivce mezi zmanipulovanými masami.

Všechny to aspoň jednou za život zažily. Nepříjemné setkání s vlčicí. Může se vyklubat z šéfky i z dobré kamarádky. I z žen ve vlastní rodině. Julie o tom ví své. Ženy v její rodině si po celé generace předávaly velmi těžké břímě. Trpěly, ale nevěděly proč. Nebo si to nechtěly připustit. Všechno zakopávaly pod koberec. Julie je během dětství vystavena soustavnému psychickému deptání. Řešila v sobě

Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat - prosit Boha o pomoc a jeho zásahům i trošku dopomoci...Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily

Úvahy o typologii české prózy z konce tisíciletí.

Povídky českobudějovické rodačky, učitelky a členky výboru Jihočeského klubu Obce spisovatelů.

Dámská jízda v různých podobách je tématem dalšího souboru edice Česká povídka. Osamělou plavbu v moři si užívá péčí obvykle o děti zaměstnaná manželka v povídce Petry Soukupové. Text v podobě dopisu kamarádce napsala Irena Dousková. O rozličných peripetiích při ženském třígeneračním výletu do Skotska píše Hana Lasicová…

Svazek obsahuje tři prózy významného spisovatele, publicisty, esejisty a literárního historika Karla Sabiny (1813-1877), totiž román o maršálovi Rudolfa II. Ruesswurm (1866), povídku Osudná kniha (1862) a novelu Hyacint (1862). Jejich spojnicí je především téma - ve všech případech se jedná o historické prózy, které se odehrávají v Čechách na přelomu 16. a 17. století. Spojuje je ale také fakt, že

Napínavé psychologické drama jedné zdánlivě obyčejné rodiny, ve kterém autorka umožní čtenáři nahlédnout nejen do křehké duše dvacetileté Hanky, ale také do osudů dalších, vzájemně propojených postav. S lehkostí sobě vlastní vypráví nelehký příběh o pocitech. O bolesti, o nedorozumění, o strachu, o bezpodmínečné lásce, o otázkách a odpovědích, které se všichni snažíme v životě najít. O naději.

Lidé kradli vždycky a zřejmě nadále krást budou; ovšem nabídne-li jim doba plná společenských přerodů přehršel příležitostí, pak...! A tolika příležitostem, kolik se obyvatelům malého městečka Kounov příchodem stavbařů znenadání naskytlo, prostě nešlo odolat. Co by kamarád neudělal pro kamaráda? Jenže lidé bývají jen tak dlouho kamarádi, než jeden začne krást více než ten druhý, a pak rychle zapomenou,

Zmije v garáži je o tom, jak je důležité, aby svět byl v rovnováze a každý přístroj v domácnosti vyvažovala nová kočka či pes nebo alespoň sýkorky nebo ježek na zahradě. Také o tom, jak dekorativní kosmetika pomohla zamaskovat okousanou lištu příborníku, jaké bylo navštívit místo, jímž prochází nultý poledník, o smetišti, kterým se stala posvátná, nejvyšší hora světa… A o radosti při zavedení obecního