Divadelní pedagožka, kritička, redaktorka a překladatelka Eva Uhlířová (1933-1969) publikovala převážně v divadelním tisku, v Divadle a Divadelních novinách. Její první studie a recenze jsou z roku 1957, poslední kritiky z roku 1968, počátkem roku 1969 se její dráha tragicky uzavřela dobrovolnou smrtí.

V poslední době je kvalita hlasu a řeči na ústupu. Smysl pro správnou výslovnost a příjemný mluvní projev se vytratil nejen z předškolních zařízení, ale i ze základních škol, nemluvě o školách středních a vysokých.

Correspondenz Stiepanek je název konvolutu zhruba stovky dopisů a dokumentů, který leží ve sbírce Národního muzea – Českého muzea hudby. Obsahuje písemnosti, jež prošly rukama Jana Nepomuka Štěpánka (v letech 1824–34 jednoho ze tří spoluředitelů Stavovského divadla) nebo divadelní kanceláří, v níž působili jeho partneři Ferdinand Polawsky a Joseph Kainz.

Třídílná publikace přibližuje osobnost Miroslava Plešáka (1943–2021), redaktora, divadelního dramaturga, vysokoškolského pedagoga a emeritního prorektora JAMU. Hlavní část tvoří jeho vzpomínky, které s ním natočila Olga Jeřábková a byly odvysílány v roce 2010 v rámci rozhlasového pořadu stanice Vltava Osudy.

Esejistický průzkum souvislostí radikálního myšlení a divadelní dramaturgie se pokouší odpovědět na otázku, jak vrátit tomuto oboru sociální a politický význam ve světě individualizovaných „nomádů“ soutěžících o pozornost na uměleckém tržišti. Prostřednictvím dialogu s myšlením filozofa Martina Bubera a anarchisty Gustava Landauera autor podniká výpravy ke kořenům moderního dramatického umění jakožto

Dvousvazková publikace navazuje na dvoudílnou monografii Prozatímní divadlo 1862–1883 (Academia – Národní divadlo, Praha 2006). Za použití stejné metodologie do podrobností mapuje českojazyčný repertoár pražského Stavovského divadla od roku 1824, kdy se začal utvářet profesionální český soubor, do vzniku Prozatímního divadla v roce 1862. Z cedulí jako prvořadého a unikátního pramene výzkum vycházel,

Tato monografie vychází z potřeby definovat a ohledat území, ve kterém se nachází loutka a loutkové divadlo ve vztahu k současnému postmediálnímu diskursu. V následujících kapitolách se setkávají přístupy teoretické i praktické v záměru představit co nejširší úhel pohledu na současný vztah technologie, loutky, magie k našemu světu.

V polovině 60. let odchází Living Theatre do Evropy, aby uskutečnil rozchod s americkou kulturou a šířil myšlenku anarchistické revoluce. Během pobytu v Evropě vytvoří soubor několik inscenací, které zobrazí téma revoluce pomocí řady nových scénických postupů.

Dlouho očekávaný, spolehlivý průvodce zásadami tance a tréninku, vyvinutými Lesterem Hortonem (19061953). Ozdoben předmluvou Alvina Aileyho, napsanou krátce před jeho smrtí, a vzpomínkami na rané období vzniku Hortonovy techniky od choreografky Belly Lewitzky, Hortonovy přední asistentky a tanečnice. Kniha začíná trojrozměrným portrétem života a práce Lestera Hortona, napsaným Janou Frances-Fische

Příspěvek k pochopení skutečnosti, proč v listopadu 1989 byli nejpřipravenější a nejodvážnější profesní skupinou divadelníci, kteří okamžitě dali k dispozici nejen sebe (a osud svých blízkých), ale i svá pracoviště: divadla, včetně divadelní školy. Divadelní a další dramatičtí umělci totiž měli do listopadového mezníku – což dosud unikalo pozornosti – své profesní periodikum, jímž se napájeli: byl

První anglickojazyčná biografie Bertolta Brechta (1898–1956) vykresluje pohled na jednu z nejkontroverznějších kulturních osobností 20. století. Na základě dopisů, deníků a doposud nepublikovaného materiálu, zahrnujícího Brechtovy lékařské záznamy, nabízí Parker bohatý a fascinující obraz jeho života a názorně objasňuje, jak se díky svébytnosti a velkým ambicím stal nejodvážnějším divadelním inovátorem

Profil života a tvorby jednoho z nejlepších současných režisérů v oblasti loutkového divadla, vytvořený formou „Pimprlové komedie o čtyřech dějstvích“. Pozoruhodný lidský i autorský příběh kovaného loutkáře zachytili ve svých textech Zdeněk A. Tichý, Nina Malíková, Pavel Vašíček, Václav Poul, Stanislav Doubrava, Vratislav Šrámek, Vítek Peřina, Jan Kerbr, Ivan Nesveda a řada dalších českých tvůrců,

V Divadelnom ústave vychádza v edícii Nová dráma/New Drama výber z dramatického diela Ivana Vyrypajeva pod názvom Hry. Výber obsahuje divadelné hry Valentínov deň, Kyslík, Genezis 2, Tanec Dillí a Opití.

Komponovaným výborem ze svých kritických textů z let 1990–2015, zaměřených zejména na současné české divadlo, ale i film, literaturu a společnost, Terezie Pokorná mapuje příznačné formace kulturní krajiny, nahlížené z perspektivy právě uplynulého čtvrtstoletí. Ve svých recenzích, portrétních esejích i příležitostných glosách vyzdvihuje vzácné projevy podnětných a obohacujících tvůrčích a myšlenkových

Prvá časť knihy výberovo zachytáva záznamy z divadelných skúšok prebiehajúcich takmer rok vo voľnom čase akteróv, skúšok-stretávaní, ktoré sú však zároveň istým typom spoločenského komunitného života a v rámci neho aj pokusom nájsť riešenia individuálnych aj širších spoločenských problémov. Je to divadlo a je to zároveň životný štýl založený a potrebe nepretržitej reflexie žitého a na vnímaní výberového

Autoři stejnojmenného jazzového kabaretu Jiří Weinberger, Miloš Kysilka, Hana Tonzarová a Tomáš Vlk se rozhodli vyzkoušet, co všechno tento žánr ještě unese. Už dříve – např. v OBYDLENÉM METEORITU – se jim do jednoho večera vešly jásot, smutek, nevázanost, pokora, krása, kýč, hudba a řeč.

Učebnica Tendencie súčasného (západného) divadla spĺňa hneď niekoľko funkcií: okrem jej prvoradej pedagogickej závažnosti a využiteľnosti v pedagogickom procese, vo veľkej miere zapĺňa aj prázdne miesta v spracovaní uvedenej problematiky v slovenskej teatrologickej literatúre a tým pádom sa jej dopad a dosah rozširuje aj na omnoho širšiu skupinu používateľov/čitateľov.

Tretia časť spisov A. Artauda obsahuje kapitoly: Nová zjevení bytí, Artaud Momo, zde leží, Tváří v tvář...

Profil vynikajúceho divadelného režiséra a jeho nekonvenčnej tvorby.

Známý historik-pragenzista nám zprostředkovává opět jednu z kapitol pražského kulturního života. Tentokrát se jedná o historii karlínského varieté od jeho počátků na konci 19. stol. až po \"zlatá\" meziválečná léta.