Piata básnická zbierka Jany Bodnárovej Terče je výpravou, ktorá približuje ženu v mnohorakých historických a kultúrnych kontextoch. Dôležité miesto v tomto básnickom putovaní zohráva umenie. Mohlo by sa zdať, že Bodnárovej subjekt sa niekedy zaujíma viac o tvorivý (maliarsky, sochársky) obraz sveta, než o svet sám, ale motivická prítomnosť ťaživých dejinných výjavov naznačuje niečo iné. V prelamovaní

Dnes sa aj tak nikam nedovoláš Boh si ráno zapol odkazovač Nebo býva občas preplnené raz to číslo lásky zabudneme

Tretia básnická zbierka autora Jána Badáňa (1967) zahŕňa prierez celou jeho tvorbou, od počiatkov až po súčasnosť.

Mierne uletená edícia Flexibuk je zameraná na kreativitu a konfrontáciu umelcov. Zaujali nás ľudia, ktorí sa spoliehajú na vlastnú intuíciu a vyhýbajú sa cieľovej páske – možno tušia, že nemôže byť nič horšie ako posledná stotina slávy: prozaik Daniel Safanovič a fotografka Michaela Knížová. Nič viac iba ďalší z flexibukov, ktorý si vás určite získa.

\"Nikdy som nenapísal krajšie básne venované láske, ako tie, ktoré sú uverejnené v tejto zbierke,\" vyslovil sa autor. Knihu ilustrovala Sofia, Hiraxova sestrička, ktorej obrázky len tak žiaria ľúbosťou...

V poradí ôsma básnická zbierka autora. Marián Milčák (1960) patrí k málo slovenským básnikom, ktorí cieľavedome a kontinuálne pracujú s najstaršími kultúrnymi odkazmi (mytológia, biblia). V slovenskom literárnom kontexte sa tak stal zdatným nasledovníkom Jána Buzássyho. V európskom priestore by sme mohli ako jeho inšpiračný vzor identifikovať hlavne tvorbu Zbigniewa Herberta, ktorého prekladal. Voľný

Původní album XM 60034 \"Fráňa Šrámek Splav\" vydal Supraphon v roce 1966 - nyní titul vychází poprvé digitálně. \"Trápím se, trápím, myslím si, kde bych tě nejraději potkal. Ulice střídám, parky a nábřeží, bojím se krásných lží. Bojím se lesa. V poledním lese kdo miluje, srdce své neunese. \" Splav, sbírka lyrických básní s prvky epiky, básní plných pocitů a emocí, sbírka napsaná po návratu z války

Autor se v této sbírce poezie vrací ke kořenům klasického básnictví ještě před nástupem moderny. Jeho archaizující sloh je parafrází starobylé lyriky, tak jak ji známe z minulých století, a promlouvá k nám jakoby z dávných časů…

Jediná zbierka povstaleckého básnika, Borisa Kocúra, ktorý zahynul v SNP. Klasika zo Zlatého fondu SME.

Je to zbierka básní mladej autorky, ktorá píše o svojich pocitoch, láske, životných skúsenostiach, vhodné čítanie na spríjemnenie voľných chvíľ, a možno vás naladí na iné myšlienky a bude motivovať.

I ve své šesté knize, sdružující verše z let 2011 až 2016, básník předkládá nenápadné, ale silné svědectví; plody osobní (i lyrické) zralosti. Jak sám píše, jeho básně představují jakési „štíty proti prázdnotě“. Tíhu existence vyjadřuje vždy jemnými, ale přesnými tahy a obrazy, bez zbytečné expresivity. Stěžejní situace zachycená v názvu sbírky se tak stává metaforou pro celé dílo. Neběží zde ale pouze

Všechny básně v této knize byly automaticky vygenerovány počítačem za pomoci umělých neuronových sítích. Neuronová síť sama o sobě nic neumí a je třeba ji natrénovat pro činnost, kterou má vykonávat.

Radnóti Miklós a 20. századi magyar líra egyik meghatározó alakja. Tehetsége már pályája kezdetén megmutatkozott. Korai verseit a szabadvers forma, az expresszionista hangok jellemzik. Érezhető a harmónia, a derű, az életöröm, a szerelem Fanni iránt, bár azért itt is találunk már – igaz kisebb számban – borúsabb hangulatú verseket. Későbbi köteteiben a világ változása az ő stílusában is változást hozott,

Básnická zbierka šéfredaktora českého literárneho týždenníka Tvar.

Čtvrtá sbírka básní Kristiny Láníkové pracuje s napětím mezi intimitou a odosobněností, láskou a léčením, soukromím a popkulturou, vzpomínkou a medikací, niternou výpovědí a reduktivní textovou koláží, mezi vlastním hlasem a společenskými stereotypy. Podstatnější jsou ale jiné dva póly: lyrika a feminismus.

Ještě jednou se pokusit zachytit tu nevysvětlitelnou radost při pohledu na kvetoucí strom, hory proti světlu, bystřinu na úpatí skal, to nejasné volání, které přiměje zastavit se a naslouchat, ten pocit, že se svět jako otevře, nepanuje smrt, vše drží pohromadě, svěží, jako dívky v tanci na Botticelliho obraze. To je snahou stárnoucího básníka: na svých toulkách alpskou krajinou slovy uchopit ony okamžiky

Pro malé a velké děti jsme na 7. 12. 2021 připravili vydání nové knihy Opičák Sun. Tento legendární rošťák se v ní představí hravými verši Jana Jiráně ve skvostné úpravě grafiků z 20YY Designers.

Smetí / Smeti přináší ukázky z tvorby autorů píšících v Británii česky a slovensky od začátku druhé světové války až po dnešek. Jsou mezi nimi slavná jména jako Ivan Blatný, Jiří Mucha, František Langer, Ivan Jelínek, Benjamin Kuras, Iva Pekárková a Hana Lasicová, další zde zastoupení básníci, prozaici a dramatici jsou dobře známi v české a slovenské Británii a česká a slovenská veřejnost doma má konečně

Zná všechny řeky na světě, jejich délky a počty přítoků. Zná města, kterými tečou, pamatuje si množství oblouků jejich mostů...

Jan Štolba v doslovu k čtvrté sbírce Milana Děžinského Přízraky (vydal Host) napsal, že vedle Bogdana Trojaka, Petra Borkovce či Martina Stöhra představuje roudnický básník „nenápadnějšího, zastřenějšího, méně tematicky či stylově vyhraněného“. S tímto výrokem lze souhlasit s dodatkem, že z dnešního pohledu se to ukazuje jako klad. Tedy v tom smyslu, že jmenovaní básníci už nás dlouho nepřekvapili,