Martin Buber (18781964) začal psát tento sedmnáctidílný esej v Jeruzalémě, v těžkém období občanské války v r. 1948. Předcházela mu léta bádání, přednášek i reflexí na téma pojetí víry, spásy a Mesiáše v judaismu a křesťanství. Klade si za cíl prozkoumat odlišnosti mezi způsoby, jakými se věřící v těchto konfesích vztahují k Bohu, a jejich důsledky pro intelektuální uchopení obsahů víry i pro každodenní

Předchozí epocha skončila a provázena řadou bolestí se rodí nová. Většina lidí tuto změnu nepostřehla nebo ji z různých důvodů nepřikládá takový význam, aby ji podpořila či jen akceptovala, ani nečiní kroky, aby nenastala. Jinými slovy řečeno, perspektiva a volba budoucnosti lidstva značně pokulhávají za probíhajícími procesy. Jak se ukazuje, příroda je dosud mocnější než člověk a neustále nás překvapuje.

Nová kniha významného českého esejisty, básníka a filosofa Jana Suka má podtitul „život umělců“, ačkoli může být vnímána rovněž jako sága nebo freska slavné umělecké rodiny autorova pradědečka Antonína Dvořáka a především dědečka Josefa Suka (1874–1935). Skladatelův příběh slouží jako východisko k polyfonické úvaze o charakteru umělecké tvorby na pozadí doby, která až na výjimky bývá vůči umění a umělcům

Popularizační kniha Moderní typografie: esej v kritické historii (Modern typography: an essay in critical history; vyd. 1992) představuje zásadní a hluboký příspěvek k tématu tisku a typografie a je životním dílem Robina Kinrosse, které se postupem času stalo součástí základní typografické literatury. Kinross v ní přichází s originální myšlenkou, že modernismus v typografii se neobjevil až koncem 20.

Nový slovenský výber z esejistiky žijúceho klasika maďarskej literatúry Pétera Nádasa obsahuje štrnásť žánrovo jednotných, ale tematicky rôznorodých textov. Pôvodne boli uverejnené v rokoch 1998 až 2018. Spisovateľ sa v nich opäť prejavuje ako senzitívny pozorovateľ intímnej roviny ľudského života, no reflektuje predovšetkým široké spektrum iných problémov: umeleckých, kultúrnych, historických, spoločenských

K životní moudrosti lze dojít cestou přemýšlení, cestou to nejušlechtilejší, někdy cestou napodobování, cestou nejlehčí, a posléze cestou zkušenosti, tedy cestou nejtěžší. Noe odpočítává dny je sice navenek nevtíravou a nenásilnou, možná ale o to závažnější a nezbytnější filosoficky laděnou zprávou o stavu země. Jak má prožívanou situaci reflektovat nejenom vědoucí, ale i vidoucí náš souputník a náš

Po vyhlášení nouzového stavu začal filmový režisér, scenárista a spisovatel Ivan Fíla fotografovat známá i neznámá pražská místa, v této výjimečné situaci zcela osiřelá a liduprázdná. Ke každému vyobrazení napsal text - úvahy, postřehy, zamyšlení, neobyčejné příběhy z dávné i blízké minulosti - a tímto způsobem postupoval celých 66 dní. Vznikla tak unikátní kniha Nouzový stav - Zápisky cestovatele

Hipsterská nostalgia milovníka veľkomesta za úprimnosťou a tradíciami vidieka, komunitné záhrady uprostred veľkomiest, silnejúce hlasy za spomalenie života, dôraz na ekologické hospodárstvo a biokvalitu potravín či nadšenie pre zdravý životný štýl, prenikajúce zo subkultúrnych okrajov do mainstreamu, sú aktuálne dôkazom, že putá s prírodou chcú byť obnovené. Súčasník si pri svojom hľadaní zaslúži sprievodcu,

Kniha polského historika Mariusze Surosze obsahuje 25 esejů věnovaných osobám spojeným s historií Československa od jeho vzniku do současnosti. I u těch nejznámějších jmen (Jan Masaryk, Emil Hácha, Klement Gottwald, Jaroslav Seifert, Pavel Tigrid) přináší jejich plastické portréty včetně různých zajímavostí, u dalších jsou zde víc známá jejich jména než život (Alois Eliáš, K. H. Frank, Milada Horáková,

Krátke zamyslenia na tému ľútosti a obrátenia.

Esej Rozprava o štěstí tvoří součást rozsáhlého korpusu francouzsky psaných textů, které byly v první polovině 18. století věnovány otázce štěstí - recept na šťastný život hledal například Voltaire, La Mettrie či Helvétius. Štěstí bylo častým tématem rozhovorů, a objevuje se dokonce i v kázáních určených prostým lidem. Autorka Rozpravy, francouzská vědkyně a filozofka Émilie Du Châtelet, si zde mimo

Autor využíva recenzie cudzích kníh na reflektovanie vlastných názorov na spoločnosť, rôzne situácie a človeka vôbec. Publikáciu ilustrujú umelecké fotografie Mira Švolíka.

Kniha obsahuje časopisecky publikované recenzie, ktoré podávajú ucelený obraz o zásadných dielach slovenskej literatúry. PhDr. Jozef Špaček sa narodil 8. 10. 1950 v Skalici, kde žije dodnes. Študoval slovenčinu a ruštinu na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. Od roku 1975 až do roku 2013, kedy odišiel do dôchodku, učil na Gymnáziu F. V. Sasinka v Skalici. Jeden školský rok (1986/1987) pôsobil vo

Autorka osobitým esejistickým štýlom s pridanou hodnotou zozbierania, roztriedenia a odovzdávania poznania významných osobností z rôznych oblastí vedy a kultúry sa tematicky zameriava na fenomén pamäti a spomienok, plynutia času a prechodu jednotlivými fázami života, s výrazným priestorom venovaným starobe a procesu starnutia. Kniha je prešpikované citátmi, z ktorých sa odráža, na ktorých buduje a

Bondyho radostná utopie, resp. antiutopie, vzniknuvší v letech nejchmurnější normalizace a kdysi považovaná za „svaté písmo“ českého undergroundu, je nejen oslavou „alternativního způsobu života“ lidí žijících vědomě a záměrně na pokraji tzv. majoritní společnosti, nejen výsměchem dobovým konzumentským idejím policejního státu, ale i lehkou parodií science fiction, do níž jsou navíc organicky včleněna

Předkládaný svazek shromažďuje několik esejů o české literatuře vzniklých za posledních 40 let. Střídají se v něm stati o jezuitské próze 17. století a Komenském, o české avantgardě, vždy nazírané v kontextu ostatních evropských avantgard oněch let, o Holanově tvorbě zkoumané z neobvyklého hlediska tematického (dopisy, pohlednice, telegramy…), či o několika Hrabalových románech ze sedmdesátých let,

Kniha Ty dny v Praze obsahuje překlady pěti textů indického spisovatele Nirmala Varmy. Všechny texty spojuje mimo jiné to, že se odehrávají v Praze v 50. a na konci 60. let minulého století. Z celé knihy je patrné, že si Nirmal Varma Československo a zejména Prahu oblíbil záhy po svém příjezdu do Prahy v roce 1959. Stěžejní částí knihy je novela Oněch pár dní, v níž je věrně zachyceno pražské prostředí

I když se \"migrační krize\" České republice obloukem vyhnula, vedla zásadním způsobem ke kontaminaci veřejného diskurzu islamofobií, přestože je česká islámská komunita dobře integrovaná. Tato komunita však není zcela asimilovaná, protože si zachovává jisté prvky autochtonní populace, a to může být zdrojem napěti pro postoj většinové české populace. Multidisciplinární odborná monografie přináší několik

U příležitosti 600. výročí úmrtí Jana Husa, v roce 2015, uspořádala česká Unitaria teologický seminář věnovaný tomuto duchovnímu velikánovi. Jeho výsledkem je soubor několika esejí, které o sedm let později vycházejí též knižně. V nich se dílčí duchovní i akademicky vzdělaní laici z řad českých unitářů zabývají otázkou, čím vším může Hus oslovit nejenom je samé, nýbrž také člověka doby současné. Autory

A book to be read and kept for posterity, The Deadline is the art of the essay at its best. Few, if any, historians have brought such insight, wisdom, and empathy to public discourse as Jill Lepore. Arriving at The New Yorker in 2005, Lepore, with her panoptical range and razor-sharp style, brought a transporting freshness and a literary vivacity to everything from profiles of long-dead writers to