Sbírka básní o osudu, snažícím se ovládnout život člověka, o každodenním boji se světem, ale i o kocourech na plovárně, kterým je to vše úplně jedno.

Krajino, krajino Krajino zvířená teď mýma očima, krajino zvířená jenom mým dechem, v měsíčním světle jsi prostřená k samotě, v měsíčním světle jsi těhotná mechem. Nikoliv nehybná, nikoliv hliněná, zářivá Jsoucností, šťavnatě pramenná. Krajino šeřivá, modřínem nesená, tišivě chladivá, do pramínků pěšin rozbásněná! Do duší poutníků od pólů k rovníkům láskami andělů pod klenbami mraků zalesněná! Krajino

Krása života je v tom, že se okolo nás neustále něco děje, ať už jsou to věci milé, anebo nemilé. Tato sbírka básní pojednává právě o běžných věcech v životě, ať už je to láska, která nás naplňuje, či láska, která se ztrácí, a přichází rozchod. I to je potom jeden z důvodů, proč člověk navštěvuje všelijaké bary v domnění, že přítel alkohol na okamžik pomůže. Časem přijdete na jiné myšlenky a jak se

Četl jsem ty příběhy jedním dechem. Mnohokrát jsem se přitom ptal (sám sebe), co spojuje Josefa Holcmana spisovatele s Josefem Holcmanem soudcem. Je to maličkost: touha po nemožném. Po spravedlnosti. Jestliže u soudu se udělují některé tresty jako pokání

Radimem Kopáčem uspořádaný výbor z rozsáhlého díla Vikiho Shocka (1975), všetečného autora (básníka, prozaika, kreslíře a kolážisty), nadšeného dědice domácích i světových avantgard, potažmo všech „moderních básnických směrů“, představuje mistrovu poezii (výjimečně i v próze) od juvenilií po senilie. Zahrnuje verše z oficiálně vydaných sbírek (například Dvakrát opakované ňadro, 1999; Poddůstojníky,

Stěžejní díla klíčového meziválečného básníka Josef Hora (1891–1945) byl překladatelem, novinářem, kritikem, hlavně ale básníkem. Ty byly vždy jeho primárním vyjádřením. Celý život se ho hluboce dotýkalo soudobé dění. Věřil ve změnu poměrů, ale tato víra často dostávala podobu deziluze. Pro Horu jsou klíčové čas, jeho plynutí v básních až zvučí, a ticho, místy až zhmotněné. Pro jeho dílo mělo velký

Jedna z klíčových próz české literatury 90. let, která se dočkala i filmového zpracování, vychází s původními linoryty Michala Cihláře a v grafické úpravě Juraje Horvátha, kterou čtenáři znají z Topolova románu Kloktat dehet.

Básnickou tvorbu Jiřího Koláře (1914–2002) představujeme čtyřmi knihami z vrcholného období padesátých let. Kolářovo literární novátorství a rovněž nesmlouvavá společenská obžaloba způsobily, že se deníková kniha Prometheova játra dostala ke čtenářům až se značným zpožděním, navíc v upravené podobě. Přítomná edice se poprvé vrací k původnímu znění prostému cenzurních zásahů a rovněž poprvé společně

Jiří Žáček k Českém satirikonu: Miluji poezii, ale spíš bych se v životě obešel bez ní než bez humoru. Nemyslím laciné vtipkování za každou cenu, jakým nás oblažuje televize, myslím humor jako způsob vnímání světa a způsob lidské komunikace. Humor je nejlepší světový názor, jenž straní pravdě, proto si dokonce troufám uvažovat o zásadním podílu humoru na polidštění opice. Český satirikon dělá průvan

Ivan Fontana (*1946) předkládá čtenářům nové aforismy a verše. Je mistrem literární zkratky, a pokud se čtenář v textech přímo nepozná, jistě ocení jejich sílu. Autor navazuje na mnoho našich i světově proslulých autorů. Aforismus byl kultivován v mnohých literárních salonech, z evropské školy vyčnívá podle něj o hlavu francouzský a německý duch. Jak sám říká, zná pod Petřínem téměř každý kámen – chodil

Básnická sbírka.

Kde končí stromy a začínají hvězdy je sbírka lyrických básní. Autor se v ní otevírá se svými niterními prožitky, píše o milostných i úpadkových tématech. V knize se objevují básně různých stylů, především sonety, které si zaslouží pozornost pro své formální zpracování, ale i volný verš. Básně navíc doprovázejí malby Jiřího Vlacha, v rukou tak držíte dílo hned dvou autorů.

Koláže Michaely Kukovičové v doprovodu básní Petra Borkovce. Nejsou ani tady, ani tam. Mnoho (často) spí nebo chodí domů po půlnoci. Jsou tiché, z jejich pokoje se klíčovou dírkou line proužek mihotavého světla. Svět, v němž žijí, je neproniknutelný jako tropické rostliny v džungli — a když ho kousek odhalí, žasneme. Držíte v ruce zápisky z nočního probouzení, herbář snů a průhledy klíčovou dírkou,

Básnická sbírka.

Indiferentní krajina (1981) je významnou sbírkou z doby nejhlubší normalizace. Byla publikována jako prvotina tehdy zhruba třicetiletého autora a okamžitě zaujala svým nekompromisním odmítnutím konformismu a životní přikrčenosti. Velmi pochvalně jí aplaudovali Jan Zábrana a Sergej Machonin, ale i dnes, po dvaceti letech od jejího vzniku, se ukazuje, že její poselství, stejně tak jako její poetika nezůstaly

Navzdory verši nevstoupila bych do třinácté komnaty, právě v tolikáté komnatě, zdá se, Irena Dousková sbírku Bez Karkulky napsala. Ač básním neschází zlehčující vtip, chvějí se permanentní úzkostí z poněkud absurdního a poněkud krutého světa, do něhož jsm

Literární debut Veroniky Švandové (nar.1985), mladé výtvarnice a básnířky se vyznačuje tematickou sevřeností a jazykovou invencí; některé akordy její sbírky odkazují k prvním knížkám Ivana Wernische. Východiskem se pro ni stává sen, imaginace a metafora jimiž se básnířka dotýká tajemství světa. V práci \"s obrazy\" se Veronika Švandová dostává do blízkosti surrealismu, vždy si však ponechává nad básněmi

První básnická sbírka Filipa Peška - rodilého Pražáka, vystudovaného teoretického fyzika, ředitele vesnické školy, webdesignéra a programátora, obdivovatele východních filosofií. Sbírka obsahuje texty především z osmdesátých a z devadesátých let. Skládá se z několika tématicky odlišných celků - kromě úvodní části Vesnice, inspirované přírodou a staročeským venkovem, obsahuje oddíly Bouřkový obloze

Kniha jistě udělá radost všem pohodovým čtenářům, kteří neočekávají žádná velká dramata. Jak autor sám říká: Hlavní hrdinové prostě a jednoduše jedou na vodu. Na začátku nasednou do lodi a na konci z ní vystoupí, aniž by to zanechalo jakékoliv změny na je

Prvotina Tomáše Klášterského. Autor publikoval v Revue Weles, více než tištěnou formou však svoji tvorbu doposud prezentuje na četných autorských čteních.