II. antropologické symposium v Nečtinech, pořádala včervenci 2002 Katedra sociální a kulturní antropologie Fakulty humanitních studií Západočeské univerzity, zahrnuje témata z oblasti sociální, kulturní, lingvistické a biologické antropologie, kulturních dějin, historie, etnologie, folkloristiky, srovnávací literatury, arcgeologie a muzikologie. Zájemce o mezioborovou problematiku a moderní antropologické

Zpochybnění protikladů práva a kultury či práva a společnosti otevřelo prostor pro nové konfigurace vztahů mezi právem, antropologií a jinakostí. Tato kniha ukazuje, jak antropoložky a antropologové mohou přemýšlet mimo tento dualistický rámec.

This publication is devoted to the analysis of historical experience and modern trends in the development of Armenians in some countries, to determine the prospects for methodological developments in their study. It consists of three parts.

Pláž představuje velmi produktivní prostředí pro reflexi řady společenských procesů a fenoménů. Z hlediska účelového zacílení není jen místem pro rekreaci, oddych či sport.

Kniha Polynésie završuje vydání literární pozůstalosti českého překladatele Václava Černého. Svazek Havaj: historie, mýty, poezie vyšel v roce 2019, svazek Maoři: společnost, kultura a jazyk o rok později.

Kniha etnologa Aleše Smrčky přibližuje fenomén horského transportu v Krkonoších, na Šumavě a v pohořích severovýchodní Moravy jako nedílnou součást tradiční lidové kultury. Práce vychází z terénní dokumentace, dostupných pramenných zdrojů a historického obrazového materiálu, stranou nezůstalo ani zhodnocení dosavadního vývoje bádání.

Kniha se zabývá posmrtným životem v různých náboženských systémech, vztahy snů a smrti aj. Od podob zásvětí v antických mýtech (s motivem sestupu do podsvětí), eposech a jeho podob v baroku a romantismu přechází k literárním dílům 20. a 21. století, zejména k těm, která se na onom světě z větší části odehrávají, barvitě a detailně jej popisují a metaforicky vyjevují jeho povahu.

Cílem knihy je objasnit dosud neznámá nebo nedostatečně osvětlená fakta z každodenního života příslušníků lengyelské kultury, neolitických zemědělců, kteří přišli z Balkánu, přes Moravu se rozšířili až na území dnešního Rakouska a Polska a nahradili původní rané zemědělské populace střední Evropy – kultury s lineární (LnK) a vypíchanou keramikou (StK). Od raně neolitických kultur se odlišovali zejména

Proč Židé a muslimové odmítají jíst vepřové maso? Proč byly v pozdně středověké Evropě upáleny tisíce čarodějnic?

V roce 1908 Edith Durhamová takřka samotná (pouze se svým věrným albánským průvodcem) procházela křížem krážem skrze izolované, málo zmapované a v dané době často démonizované území severoalbánských horských kmenů. To ve své době představovalo jedno z posledních celistvých osídlení v Evropě, kde stále vládlo nepsané zvykové právo.

Kniha ukazuje dopady kolonialismu na životy příslušníků novoguinejské etnické skupiny Nungon. Na základě jednoho desetiletí terénního výzkumu a rozboru archivních dokumentů autor pojednává o proměnách způsobu života Nungonů, které se začaly od třicátých let 20. století odehrávat následkem prvních kontaktů s australskou administrativou a luteránskými misionáři.

Publikace se snaží dějinný vývoj etnologického pracoviště na brněnské univerzitě prezentovat na pozadí obecného vývoj filozofické fakulty a Masarykovy univerzity. Zahrnuje všechny sféry činnosti – pedagogickou, vědecko-výzkumnou i organizátorskou s důrazem na uplynulé desetiletí, které bylo provázeno generační výměnou, ale také novou společenskou situací v České republice a v Evropě.

Autor sa v tejto knihe na veľmi skromnej ploche pokúša oboznámiť čitateľa s možnými teoretickými prístupmi k skúmaniu a výkladu mýtu naprieč najrôznejšími vednými odbormi: pojednáva o spore medzi vedeckým a mýtickým výkladom sveta, o filozofických, náboženských, psychologických a antropologických teóriách mýtu, o prístupoch literárno-teoretických, štrukturalistických a o reflexii vzťahu mýtu a politického

Další z řady publikací FHS UK mapujících menšiny ve většinové společnosti se zabývá klíčovými otázkami uchování reprodukce a revitalizace kulturní identity etnických komunit v přijímacích zemích. Kontinuitu lze sledovat ve dvou rovinách, v rovině transmise a v rovině uchování identity.

Promoklý Medard věští déšť a svatý Martin přijíždí na bílém koni. To ví snad každý.Ale co takhle větrný Silvestr, suchý Havel a jasný Josef?

Kniha se zabývá vznikem a vývojem antropologického myšlení na pozadí expanze západní civilizace, od vrcholného středověku po soumrak viktoriánské éry, s přihlédnutím k širším historickým, sociálním a kulturním souvislostem. Autor se pokusil vystihnout svébytnou povahu západní společnosti, utvářenou od prehistorických dob, a porozumět klíčovým epizodám setkávání a střetávání s mimoevropskými civilizacemi

Autorovou ambicí nebylo akademicky zpracovat problematiku laponského náboženství, chtěl spíše upozornit na svébytný kulturní skvost severu Evropy, sahající svými kořeny až do konce doby ledové, a na nebezpečí zániku, jenž mu hrozí. Marek se Sámům, mezi nimiž žil od 30. let téměř dvě dekády, nestal náčelníkem, ale přítelem a důvěrníkem.

Kniha je zhrnutím štúdia stredovekých hradov behom posledných tridsiatich rokov na území Českej republiky.

Obrazovo bohato vybavená kniha predstavuje tematické bohatstvo ľudových malieb na skle a ich stvárnenie neznámymi maliarmi, na ktoré nadväzujú obrázky známych starších i súčasných autorov. Na základe dlhodobej profesionálnej vedeckej a výskumnej práce ich zhrnula autorka, ktorá tému malieb na skle spracovala už vo viacerých svojich predchádzajúcichpublikáciách a štúdiách.

Text publikace tvoří tři přednášky, které francouzský lingvista, filozof, etnolog a antropolog Claude Lévi-Strauss proslovil při své čtvrté návštěvě Japonska na jaře roku 1986 v Tokiu. Čtenáři se setkají s rekapitulací celé řady koncepcí, které Lévi-Strausse proslavily v souvislosti s jeho předchozími knihami: s rozdělením na \"studené\" a \"horké\" společnosti, se základními principy strukturální