\"Päť scenárov, päť koláží - to je iba päť príbehov stratených kdesi za ozvenou tichých hlasov, päť príbehov o tom, kto sme boli, a o tom, kto sme. Nič viac, ale ani nič menej v tejto knihe nenájdete.\" Oleg Pastier

Nizozemsko-nemecký kultúrny a literárny historik André Jolles (1874 – 1946) patrí k nedoceneným postavám európskych humanitných vied a literatúry. Hoci za svojho života vydal len niekoľko kníh, ktoré sa stretli s väčším ohlasom (Vyvolané tóny, 1916; Inšpirácia a forma, 1923 a Jednoduché formy, 1930), dlhodobo nimi predznamenal premýšľanie o európskych literatúrach ako aj zmeny vo vedách o kultúre,

The Avant-Postman explores a broad range of innovative postwar writing in France, Britain, and the United States. Taking James Joyce’s \"revolution of the word\" in Ulysses and Finnegans Wake as a joint starting point, David Vichnar draws genealogical lines through the work of more than fifty writers up to the present, including Alain Robbe-Grillet, B. S. Johnson, William Burroughs, Christine Brooke-Rose,

Cudzinci obťažujúci nevinné dievčatá s bielou tvárou, ohnivé tmavé orientálky zvádzajúce západných kresťanských chlapcov na zlé chodníčky či úlisní Židia skrývajúci v stiesnených a špinavých obchodoch svoje tajomstvá. Podobných obrazov nájdeme v literatúre mnoho a nie je to náhoda.

Kniha je věnována ruskému básnickému experimentu v prostředí digitálních médií od 90. let 20. století až k druhé dekádě 21. století. Shrnuje ruskou tvorbu raného období, fenomén tzv. setěratury, proměny literárního experimentu v kontextu sociálních sítí, zaměřuje se na transmediální autorské projekty nejnovější doby.

Bubáčci, stejně jako dříve vydané výbory Struktury a Obtisky, představují osobitou koláž Kožmínova soukromého, akademického i kulturního života, avšak objevuje se v nich i řada pronikavých filozofických reflexí, aforismů, komentářů k literárním dílům, filozofickým textům apod. Vydáním Bubáčků (název je aluzí Skácelovy básně) bude dovršen nejen původní autorský záměr, ale kniha zároveň přispěje k hlubšímu

Poetice postav jakožto jednomu z klíčových prvků literárních děl se věnují četné literárně-teoretické texty, ale zpravidla jde o dílčí sumarizující úseky v pracích zabývajících se uměleckým vyprávěním komplexněji. Monografie Juana Zamory nabízí odlišný pohled a literárním postavám a jejich utváření se věnuje na konkrétním materiálu prozaických textů Josefa Škvoreckého.

Kniha Miloše Kučery je stejně jako jeho předchozí práce Sonette an Orpheus: Interpretace(a překlad) zaměřena proti patetizaci Rilkovy poezie. Také „Duineser Elegien“ přinášejí nejen nový překlad Rilkovy sbírky, ale především interpretaci a rozbor každého verše, včetně reflexí předchozích překladů a také výklad Jacoba Steinera.

Literárni historici Jozef Minárik a Ján Mišianik za sebou zanechali úctyhodné vedecké dielo, ktoré je dodnes podnecujúce a inšpiratívne, a v mnohých ohľadoch stále východiskové. Obaja bádatelia boli svojho času vedeckými pracovníkmi Ústavu slovenskej literatúry SAV (Doc.

Novátorská popularizační kniha o slovníkářství byla vytvořena především kolektivem pracovníků oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a lexikografické sekce Ústavu germánských studií FF UK. Uvádí zájemce o tuto disciplínu do aktuálního bádání i praxe.

Literární vědec, historik a kritik, emeritní profesor estetiky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích Aleš Haman shrnul do své nové knihy texty, které od konce padesátých let po současnost věnoval dílu „tří stálic“ české literatury posledních dvou století: Jana Nerudy, Karla Čapka a Milana Kundery. „Studie věnované próze těchto tří literárních osobností si kladou za cíl ukázat, co zakládá jejich

Táto monografia je prínosom pre slovenskú kultúru (translatológiu, literárne vednou teóriou i skúmanie kultúrneho a literárne-spoločenského vývoja). Prof. PhDr. Oldřich Richterek, CSc. Svedčí nielen o opodstatnenosti výskumnej orientácie Ústavu svetovej literatúry SAV na vývoj slovenského myslenia o umeleckom preklade a problematiku prekladovej recepcie inonárodných literatúr, ale aj o systematickej

Literárne príspevky tejto knihy, pôvodne publikované v rozličných printových a v menšej miere i elektronických médiách, by chceli byť výrazom interpretačnej lektúry rôznorodých umeleckých i teoretických prác z našej a inonárodnej literatúry. V zásade afirmatívny prístup k jednotlivým dielam vyplýva z princípu selekcie, ktorá už v samom akte výberu obsahuje kritické selekcie, ktorá už v samom akte výberu

Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie 12. - 13. novembra 2012 v Bratislave.

Kniha ozřejmuje souvislosti, které v umění začátku 20. století charakterizují změnu paradigmatu označovanou jako nástup historické avantgardy. V konfrontaci s nejasně definovaným pojmem expresionismu, tradičně používaným při interpretaci některých projevů avantgardní poetiky v české literatuře.

Publikace obsahuje statě rozdělené do okruhů: literární teorie, historie - proudy, historie - osobnosti (poezie apróza), historie - osobnosti (literární historie a kritika) a kritika.

Kniha obsahuje 21 literárnovedných prác, ktoré vznikali v priebehu posledných troch desaťročí.

Kniha odkrývá komplikované vztahy českých a slovenských komunistických spisovatelů se stranickým establishmentem v letech 1963-1968. Autor se zaměřuje na jednotlivé kauzy, jež je možno považovat za neuralgické body tehdejší oficiální kulturní politiky i za neoddiskutovatelné předpoklady reformního procesu Pražského jara 1968.

Kniha usiluje o rekonstrukci pojetí času u starých Seveřanů a zároveň ukazuje, jak se lišilo od způsobu, jakým chápe čas současný člověk. Starověký člověk, který nenosil hodinky a nedělil den na hodiny, minuty a vteřiny, nutně musel běh času vnímat jinak než my.