Knihy vznikají, aby slova mluvila. Podobně jako vikingské runové nápisy, i slova té nejplytčí růžové knihovny někde pod povrchem doufají, že ovlivní realitu světa. Na jejich neostrém pozadí se rozprostírá nostalgie po mocných slovech, snaha o jejich opětovné probuzení. Literatura je královským nástrojem utváření lidské identity. Je to osnova, na které tkáme podobu našich světů a hledáme cesty k možnému

Tak nám začal nový rok 2021 a všichni si přejeme, abychom co nejdříve zapomněli na ten předchozí. Kvůli zavřeným divadlům a zákazu kulturních a sportovních akcí teď mám více času, a tak jsem si řekl, že budu zapisovat nejrůznější situace, které život přináší. Takto vyjadřuje na začátku své nové knihy autorský záměr Petr Salava, populární diskžokej, producent zábavných pořadů a koncertů, zkušený rozhlasový

Britskú novinárku prestalo baviť, že musí všetkým vysvetľovať pocity ľudí s inou ako bielou farbou pleti. Jej priama esej berie diskusiu o rase z rúk nezainteresovaných, kritizuje dominanciu bielych politík, ale aj bieleho feminizmu. Ostro polemizuje, no zároveň hľadá riešenia, ako pristúpiť k rasizmu a priblížiť sa k spoločnej zodpovednosti za spravodlivejšiu spoločnosť. Reni Eddo-Lodge (1989) je

Korzárské spisy a Luteránské listy jsou zuřivým křikem smutné zraněné duše. Jsou výrazem dilemat levicového intelektuála, který stále ještě používá terminologii vzatou z marxistické teorie, i když si stále více uvědomuje, že tato terminologie je tvář í v tvář společnosti druhé poloviny 20. století neadekvátní - ale odmítá si uvědomit, že na této terminologii byl vybudován nejděsivější režim dvacátého

Malá vánoční četba je samozřejmě narážkou na Mozartovu Malou noční hudbu, oblíbenou náladovou skladbu. Určitě zazní i o Vánocích a přispěje k dobré vánoční atmosféře. V podobném duchu je komponována i Malá vánoční četba aneb Pomalu na cestě k Betlému. Vánoce chtějí klid, není třeba spěchat. Zlatá metla Je tam, zastrčená až nahoře za trámem na půdě. Padá na ni prach, ale stále ještě září pozlátkem.

Štvrtý zväzok súborného diela Ivana Kadlečíka obsahuje texty posledných troch kníh Ivana Kadlečíka, fotografickú prílohu a kompletnú bibliografiu autora. Memoárová próza Žiť sa dá len autobiograficky opisuje roky strávené v nútenej izolácii ako disident. Fejtóny a besednice z posledného obdobia autorovho života sú oslavou umenia, knihy, čítania a dobra. Žiť naozaj slobodne sa dá len v umení.

Po publikácii Básnický svet Jozefa Leikerta (VEDA, 2017) ponúka jej autor, filozof a literárny vedec Dalimír Hajko, ďalší pohľad na mnohostrannú činnosť a tvorbu Jozefa Leikerta, monografiu zameranú na jeho tvorbu v oblasti vecnej spisby. J. Leikert je viacrozmerný autor: poznáme ho ako citlivého básnika, prekvapujúco objavného autora literatúry faktu aj ako vytrvalého a hĺbavého historika. Všetky

Úvahy ekonoma Tomáše Sedláčka se ohlíží za událostmi nabitým desetiletím. Jedná se o jednu z nejdelších a nejsouvislejších sérií úvah v českém teritoriu, která ukazuje autorovu názorovou integritu a pestrost myšlenek, široký rozhled a sečtělost, hravost a smysl pro humor.

Autor, ktorý sa predstavuje pod pseudonymom Dalfar, sa v tomto výbere z textov, esejí a úvah z oblasti literatúry a kultúry zaoberá priestorom textu a spôsobmi jeho prežívania. Texty, často marginálie a aforistické skratky, sa venujú konkrétnym dielam, ale aj spôsobom vnímania a prežívania života. Snažia sa tak postihnúť univerzálne vzorce fungovania človeka a sveta, zároveň však kladú dôraz na dôležitosť

Výbor z esejů, sloupků, komentářů i zamyšlení, které autor publikoval v odborných časopisech nebo na svém blogu. Obsahem jsou jako vždy jeho bezprostřední reakce na události kolem nás. Autor nám přibližuje medicínu i témata, v nichž se lékařské vědy proplétají s jinými oblastmi, s politikou, morálkou, vědou i občanstvím jako takovým, a se svým typickým humorem otevírá i témata nepříjemná a bolavá.

Senecove úvahy o pokoji duše...

„Co je člověk, umí-li na životě vydobýt jen potravu a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet… jistě si nepřál, aby božský rozum v nás bez užitku hnil,“ uvažuje Hamlet. Civilizace nás informačně pohlcuje, hodnoty se relativizují, ztrácíme vládu nad časem, ve kterém můžeme být skutečně sami sebou. Autor vychází z představy, že kdysi existovala archa Noemova, ztracený prostor, ve

V životě se velmi často setkáváme se situacemi, které vyžadují rozpoznání identity. Musíme být schopni identifikovat své blízké a přátele, vědět, komu zaplatit dlužnou částku, na koho se hněvat za urážku či koho pochválit za dobře vykonanou práci. Také jsme si neustále vědomi své vlastní identity – víme, že se dnes musíme vyrovnávat s důsledky svého minulého jednání a to, co uděláme dnes, ovlivní život

Pátý svazek esejů se jmenuje Slova, pojmy, situace. Autor píše na záložce: „Umění románu, jehož dějiny započaly velkým Rabelaisovým dílem na počátku 16. století, doprovází až dodneška Evropu a její konkrétní život. Tato malá knížka nemá nic společného s nějakým vědeckým povídáním. Je složena z různých krátkých zamyšlení nad lidskými situacemi, tak jak jsem se o to snažil já sám (první část Slova),

Prof.PhDr. Pavol Winczer, CSc. (nar.1935), absolvent polonistiky a rusistiky na Karlovej univerzity v Prahe (1958), dlhoročný pracovník Slovenskej akadémie vied v odbore výskumu poľskej,slovenskej a českej literatúry a literárnych vzťahov. Predložená práca vidí základné motivácie čítania príbehov v potrebe po životnom poznaní, po kompenzácii životných neúspechov a v potrebe po rozptýlení a zábave,

V knihe s podtitulom Aké prináša život príbehy autor novinár ponúka zážitkové reportáže z uplynulých viac ako päťdesiatich rokov. Sú bohaté na zaujímavú faktografiu a autentické fotografie. Účastníkmi príbehov spolu s ním sú konkrétni kreatívni ľudia z prostredí, v ktorých sa nachádzajú v aktuálnom čase. Možno sa s nimi stretnúť vo vesmírnom stredisku NASA na Floride, vo vysnívanom New Orleanse legendárneho

Americký spisovateľ a novinár Mark Twain (1835 – 1910), vlastným menom Samuel Clemens, je známy svojím neuveriteľným vtipom, šarmom, ale aj sarkazmom a kritickými názormi na ľudskú civilizáciu. Preslávil sa najmä dielami Dobrodružstvá Toma Sawyera a Dobrodružstvá Huckleberryho Finna. Nemenej brilantná je však aj jeho posledná kniha Listy zo Zeme. Keď roku 1902 zomrela jeho milovaná manželka (dve z

Autor v knize propojil své zápisky s postřehy a vytvořil jakousi „encyklopedii intelektuála“, malé, někdy ironické úvahy a myšlenky širokého dosahu. Svébytné minimyšlenky představují originální, poněkud nezvyklou symbiózu vážného s nevážným. Bedřich Loewenstein se pokouší nahlížet pod povrch floskulí a nereflektovaně používaných pojmů, čímž vyniknou překvapivé souvislosti. Vážnému upírá patos a kanonizovanému

Zdá sa, akoby neovládateľnú chuť vraždiť bezbranných nevinných civilistov mali Maďari v krvi. To, o čom budete čítať, to sú hrdinské činy skutočných Maďarov, tých najlepších \"vlastencov\" voči svojim vlastným spoluobčanom. Ako si inak totiž možno vysv etliť beštiálne činy tých Maďarov, ktorí o sebe vyhlasujú, že sú elitou maďarského národa. Ide o beštiálne činy maďarských dôstojníkov a šľachty voči

Je zažitým zvykem západní kultury mluvit a psát o těle, přírodě nebo fyzickém světě jako o něčem vnějším, co je oddělené od lidského prožívání a myšlení. Kvůli tomuto odloučení také bylo možné proměnit téměř vše živé i neživé ve zdroje — a tím přivést planetu na pokraj kolapsu. Máme-li se tedy postavit k environmentálním problémům čelem, nemůžeme se zabývat pouze následky lidského konání; je nutné