Jaká jsme čtenářská kultura? Silná, nebo slabá? Setrvalá, nebo upadající? Jsou stesky nad úpadkem čtení oprávněné, nebo jde jen o pohodlný kulturní katastrofismus? Kniha se zabývá těmito i dalšími otázkami, přičemž vychází z výsledků třetího statistického výzkumu čtenářů a čtení v České republice, který organizovala v roce 2013 Národní knihovna spolu s Ústavem pro českou literaturu AV ČR. Hlavním tématem

Výber článkov, esejí, glos a recenzií z rokov 2005 – 2013 reflektuje literárny proces na Slovensku a jeho vývinové tendencie. Prináša množstvo podnetov pre skúmanie medziliterárnych, vývojových a spoločenských problémoch súčasnej literatúry. Obsahuje aj ročné hodnotiace prehľady slovenskej prózy za roky (2005 – 2010), ktoré vychádzali v prílohách dvojtýždenníka Knižná revue, recenzie jednotlivých titulov

Výskum kázňovej prózy, ktorý sa v minulej dobe až na výnimky nepociťoval ako zásadný a dôležitý, sa po roku 1989 znovu naštartoval a sľubne rozvinul. Pretože výskumné podlžnosti sú stále značné, k ich vyrovnaniu má prispieť rad monografií, venovaných kázňovej próze ako autonómnemu literárnemu dielu a dokumentu doby. Prvá publikácia z tohto radu, ktorá vznikla v spolupráci Ústavu slovenskej literatúry

Ľudovít Novák patril a doteraz patrí medzi najvýznamnejších slovenských jazykovedcov všetkých čias, niektorí autori ho považujú dokonca za najväčšieho slovenského jazykovedca. Zohral nielen úlohu zakladateľskej osobnosti slovenskej modernej jazykovedy, ale aj fundátora novodobej vedy na Slovensku a jeho pohnutý život dokonale odrážal nepokojné dediny Slovenska v 20. storočí.Bol zakladateľom slovenskej

Čtvrté vydání úspěšné (a dnes již rozebrané) příručky poskytuje základní informace o vydávání knih, zejména o základních technologických pojmech, typografických zásadách, redakční praxi, práci s digitálními obrázky, ekonomice vydávání knih a právních normách spojených s nakladatelským podnikáním. Čtvrté, aktualizované vydání zohledňuje vývoj, který se odehrál během posledních osmi let, jež uplynuly

První díl dlouho očekávané práce, který vychází 30 let po vydání odeonského Slovníku spisovatelů německého jazyka. Rozsáhlý autorský kolektiv v této knize zpracovává dějiny německé literatury od nejstarších dob po současnost v sedmi stech heslech, věnovaných jednotlivým autorům.

Tímto svazkem dokončujeme vydání digitálně opraveného reprintu třídílných Obrátilových Kryptadií. Čtenářsky bezesporu nejatraktivnější oddíl obsahuje peprné anekdoty, obscénní verše včetně slavného Rytíře Smila, pohádky pro dospělé, pornografické divadelní hříčky, záchodové a jiné nápisy, vojenské a hospodské sprosťárny, porůznu zaslechnuté vulgární hovory lidí, jakož i souhrnné rejstříky k oběma svazkům

Kniha Povytažený dráp. Eseje o tvůrčím psaní představuje ucelený, tematicky provázaný soubor textů odborné a literární esejistiky v interdisciplinárním a multikulturním pojetí. Právě snaha obnovit dávné spojenectví vědy a umění, empirického a estetického postoje ke skutečnosti tvoří metodologickou a hodnotovou osu publikace, která tak navazuje na autorovu předchozí knihu Dramata jazyka. Teorie a praxe

Záměrem editorů tohoto svazku je představit lingvistu Rudolfa Šrámka jako autora kratších studií zejména z oblasti dialektologie a onomastiky, ačkoliv jsou si plně vědomi skutečnosti, že odborný zájem tohoto respektovaného vědce sahá daleko za hranice zmíněných lingvistických disciplín. Ovšem právě v jejich rámci si vysloužil největší uznání a mnohé z jeho textů nově otištěných na stránkách této knihy,

Monografie zkoumá vztah mezi technologií psaní, genezí textu a poetikou literárního díla. V centru zájmu se ocitá konkurence manuálního a strojového psaní jako dvou základních technologických postupů, jež vstupovaly do významotvorného kontaktu od osmdesátých let 19. století až do konce osmdesátých let století následujícího, kdy psací stroj nahradila elektronická média. Odhaluje, že nejprve byl psací

Monografia H. Ch. Andersena predstavuje základný výskum prijímania tvorby tohto dánskeho spisovateľa v našom kultúrnom priestore. Metodologicky sa okrem iného opiera o slovenské literárnovedné a translatologické publikácie a edície s témou medziliterárnych vzťahov a tematicky nadväzuje na zahraničné monografie venované prijímaniu H. Ch. Andersena v inonárodných literatúrach. Kniha je členená do troch

Kniha Autorské tváře v knižních zrcadlech. Obrazy autorů současné české literatury v kulturním transferu se zaměřuje na nezanedbatelný fenomén současného literárního a mediálního provozu, jakým je obraz autora. Text si klade otázky po způsobech konstituování tohoto fenoménu, a to i v souvislosti s kulturním prostorem, v němž se utváří. Obraz autora má na jedné straně vliv na přijetí autorského textu

V publikaci, kterou právě držíte v ruce, najdete 50 titulů z kánonu naší literární tradice. Knihy, které už prověřil čas a o jejichž hodnotě a vlivu dnes nikdo nepochybuje, se vám zde představí trochu jiným způsobem. Každý o daných dílech nejspíš tak trochu něco ví, anebo ví, že by vědět měl, ale nikdo je nečte. Německý literární teoretik Hans Ulrich Gumbrecht zdůrazňuje, že kánon má zneklidňovat a

Literární výzkum osobnosti Terézie Vansové a její literární, vydavatelské a osvětové činnosti poskytuje fascinující obraz ženy odhodlané, alespoň v rámci svých možností, přispět k blahu mnohých; ženy se silně zakořeněným žebříčkem hodnot, který si nejenom vystavěla, ale během svého života jej také následovala; ženy často osamocené a osamělé, stojící mimo hlavní proud jak literární, tak i politický

V rokoch 1992-1993 uverejňovali Slovenské pohľady rubriku Alfabet. Princíp rubriky bol prostý - autor napíše text o slovách, ktoré sa začínajú tým istým začiatočným písmenom ako jeho meno. Rubrika sa stretla s veľkým záujmom autorov i čitateľov. V ročníku 1992 do nej prispelo týchto dvanásť autorov: Milan Adamčiak, Peter Breiner, Jana Cviková, Dušan Dušek, Zdeněk Eis, Rudolf Fila, Vladimír Godár, Stanislava

Zborník Poetika festivity (ed. Peter ZAJAC) autorského kolektívu René Bílik, Zora Prušková, Anton Vydra, Kristína Pavlovičová, Tibor Pichler, Aleksandra Hudymač, Marcela Mikulová, Daniel Domorák, Anna Kobylińska, Adam Bžoch, Fedor Matejov, Pavel Matejovič, Ľubomír Plesník, Dalibor Tureček, Peter Zajac je kolektívnym knižným výstupom výskumnej úlohy Poetika textu a poetika udalosti. Projekt a zborník

František Všetička O kompoziční poetice české prózy v prvním desetiletí 20. století.

Alexander Halvoník (1945) študoval na FFUK v Bratislave francúzštinu a slovenčinu. Po skončení štúdia pôsobil na viacerých postoch v oblasti kultúry, naposledy ako riaditeľ Literárneho informačného centra. Recenzie, literárne materiály a preklady uverejňuje v literárnych časopisoch a iných periodikách. Knižne debutoval autorským prerozprávaním, Rozprávok z tisíc a jednej noci (1944). Svoj prozaický

Publikace nahlíží na romantismus jako na různorodý pojem, zvýrazňuje jeho pluralitu a zabývá se různými podobami a fázemi romantismu. Věnuje se jeho jednotlivým formacím a objektům jako krajina či příroda a představuje typologii a analýzu jejich romantických pojetí. Všímá si proměn žánru cestopisu a pojmu cesty vůbec, dále zkoumá kategorie vznešena, gotična, groteskna, imaginaci, poezii a historismus.

Kniha vychází vychází k příležitosti 100. výročí Staigerova narození, představuje reprezentativní průřez jeho celoživotním dílem. Kromě nejproslulejší Staigerovy knihy, Základních pojmů poetiky, výbor obsahuje autorovy programové studie a články, curyšský