Faksimile původního rukopisu ve čtyřech svazcích. Dílo Velká logika. Věda o myšlenkovém řádu napsal Karel Engliš během 2. světové války, kdy se skrýval před nacisty na Vysočině ve Velkém Tresném. Rukopis o rozsahu přes 2500 stran rozdělil do dvou dílů: Části obecné a Části zvláštní s podnázvem Logické rozpravy. Jeho snahou bylo podat ucelený výklad teorie poznání. Vrcholné životní díla Karla Engliše

Důvěrně známý rozpor mezi lidmi náboženskými a lidmi nenáboženskými je ve svém dělení příliš hrubý. Miliony lidí, kteří se považují za ateisty, mají přesvědčení a zkušenosti podobné a právě tak hluboké, jako jsou ty, které věřící pokládají za náboženské. Říkají, že i když nevěří v osobního boha, věří v nějakou sílu ve vesmíru, jež je větší než my. Tématem této knihy je to, že náboženství je hlubší

Svazek z pera Umberta Eca zahrnuje dvě autorovy práce: Migrace a nesnášenlivost a Věčný fašismus. V první z uvedených prací najdeme část Ecovy přednášky přednesené v rámci sympozia uspořádaného ve Valencii na téma perspektivy třetího tisíciletí, dále úvod k Mezinárodnímu fóru o nesnášenlivosti uspořádaného v Paříži, část proslovu na univerzitě v Nijmegenu a úvod k antologii textů o reciproční antropologii,

Další svazek Rukopisů z Nag Hammádí přináší komentovaný překlad dalších tří koptských spisů: Tajné knihy Janovy, Poučení Silvanových a Egangelia Egypťanů, zvaného též Velká kniha svatého neviditelného ducha.

Málokteré město Rudolf Steiner navštívil tolikrát jako Prahu. V letech 1907 až 1924 sem zavítal celkem dvanáckrát. Proslovil zde desítky přednášek pro veřejnost i členy Theosofické a později Anthroposofické společnosti. Setkal se zde s řadou pražských osobností, mnohé z nich navštěvovaly jeho přednášky - ať již to byl Gustav Meyrink, Franz Kafka, Max Brod, Berta Fantová a její sestra Ida Freundová,

Friedrich Nietzsche (1844-1900) významný nemecký filozof a jeden z najhlbších mysliteľov všetkých čias, kritik kultúry a náboženstva, básnik a esejista, predstaviteľ filozofie života a otec nihilizmu, zásadným spôsobom ovplyvnil filozofiu, myslenie a literatúru 20. storočia. Jeho často kontroverzné názory netvoria ucelený systém, preto umožňujú najrozličnejšie interpretácie. Výber z myšlienok F. Nietzscheho

Az elhívásra válaszolva Smith Wigglesworth szaván fogta Istent – ez a döntése drámai eredményekkel járt. A vakok újra láttak, a süketek hallottak, a betegek egészségesek lettek, a mentális betegségekben szenvedők meggyógyultak. Még halottak is feltámadtak. A hited növekedni fog, ahogy olvasod Wiggleworth téged is tettekre sarkalló megértéseit a hittel teljes életről. Wiggleshworth-höz hasonlóan te

Ciceronův spis O zákonech úzce navazuje na jeho dílo O věcech veřejných. Oba tyto dialogy jsou zároveň míněny jako římská obdoba Platónových dialogů Ústava a Zákony. Ze spisu O zákonech, který Cicero nejspíše nikdy nedokončil, se dochovaly necelé tři knihy a několik zlomků. První kniha tematizuje především otázku přirozeného práva, ve druhé knize se Cicero zabývá náboženskými zákony, ve třetí knize

Dielo filozofa (1946) a tvorcu prvej pôvodnej slovenskej filozofickej koncepcie nazývanej synkriticizmus.

Baruch Spinoza has been called the Prince of Philosophers; Hegel said of him that the alternative was: either Spinoza, or no philosophy at all. By laying the groundwork for the 18th-century Enlightenment and modern biblical criticism, including modern conceptions of the self and the universe, he came to be considered one of the great rationalists of 17th-century philosophy: he had the courage to criticize

In The Republic Socrates is asked the question ‘What is justice?’ And in order to answer it, he draws a long and detailed analogy between the individual and the city. Plato’s work forms the foundation of Western philosophy and covers a wide range of topics including political theory and ethics, with extended digressions into artistic and literary criticism, the theory and practice of education as well

Tento Nietzschův spis je souborem úvah, postřehů a aforismů, promyšleně seskupených do pěti knih, které jsou komponovány kolem tematických těžišť. Kniha Ranní červánky vznikala roku 1880 na cestách mezi Benátkami, Mariánskými Lázněmi, Naumburkem, Stresou a Janovem. Ještě na jaře 1880 nesl soubor 262 aforismů titul L’Ombra di Venezia (Stín Benátek). Do konce roku 1880 k němu přibylo několik dalších

A modern konzervatív gondolkodás története Edmund Burke Töprengések a francia forradalomról (1790) című művével vette kezdetét, de a francia forradalom óta eltelt bő két évszázad alatt számtalan olyan szerző gazdagította e szellemi irányzat irodalmát, akinek nevét és életművét a progresszió bűvöletében élő 20. század elfelejtette. A jelen kötet e hagyomány újrafelfedezésére vállalkozik, a nyugat-európai

Programové shrnutí Patočkových úvah na téma filosofie svobody z počátku padesátých let. Na přelomu 40. a 50. let 20. století koncipoval Patočka pod tímto titulem systematický filosofický rozvrh sahající od otázek ontologických až po analýzu současných for

Paměť míst je pamětí, která patří spíše světu, jehož jsme součástí, než nám. Souběžně je však paměť míst neoddělitelná od lidské odhodlanosti prolomit ticho této uzavřenosti, je jakýmsi důkazem naslouchání hlasům přicházejícím z minulosti. Autor zdůrazňuje, že tato lidská odhodlanost interpretovat stopy minulosti je součástí našeho údělu rozumět světu. Každému vědeckému hledání objektivních významů

Tato kniha se ve dvanácti kapitolách zabývá různými, avšak vnitřně propojenými tématy renesanční filosofie: teorií sympatie, jejími antickými zdroji a jejím renesančním rozvedením, především u lutheránských autorů šestnáctého století, dále se sympatií souvisejícím pojetím analogie, aristotelismem Filipa Melanchthona,přírodní filosofií a jejím vztahem k dobové medicíně, renesančním zoroastrismem, tradicí

G. M. Tamás je dnes znám jako marxista, bývalý disident a liberální postdisident, není však známo, jak režimy před rokem 1989 a po něm vlastně analyzoval. Tento výbor si klade za úkol napravit právě tento nedostatek a poprvé v českém jazyce zpřístupňuje šest filosofických esejů, v nichž se Tamás podrobně a do hloubky zabývá problémy minulosti a budoucnosti socialismu a kapitalismu.

Angličan Alfred North Whitehead (1841-1947) byl jedním z nejpronikavějších a zároveň nejsystematičtějších duchů první poloviny 20. století. Původem matematik a logik, spoluautor Principia Mathematica (s Bertrandem Russellem), dospěl nakonec ve svém filosofickém vývoji až k obecné filosofické kosmologii, vyjádřené nejkomplexněji v díle Process and Reality (1929). Kniha se věnuje detailní analýze spisů

Sv. 4: Dějiny filosofie zahrnující řeckou filosofii od Platóna po Plótina (P. Merlan), Filóna a počátky křesťanského myšlení (H. Chadwick), Plótina (A. H. Armstrong), pozdější novoplatoniky (A. C. Lloyd), Maria Victorina a Augustina (R. A. Markus) a tradici řeckého platonismu od kappadockých Otců po Maxima a Eriugenu (I. P. Sheldon-Williams). Druhé, opravené vydání připravil Martin Pokorný.

Dielo z roku 1929 je posledným dielom o logike, ktorému mohol dať definitívnu podobu ešte Husserl sám.