Publikácia predstavuje slovenčinu z predspisovného obdobia od najstarších čias tak, ako sa zachovala v rukopisných i tlačených slovenských jazykových pamiatkach a v starších latinských písomnostiach, až po kodifikáciu spisovnej slovenčiny A. Bernolákom na konci 18. storočia.

Ruský bohemista Oleg Malevič pojal do své knihy studie, úvahy a eseje, jež psal za svého vědeckého působení během téměř padesáti let. Nepodléhal oficiálním tlakům a hledal osobní přístup k literatuře blízkého a zároveň odlišného národa. Zajímal se o svérá

Kniha anglisty a překladatele Petra Onufera pojednává o tom, jakým způsobem se utváří kánon anglofonních literatur v českém kontextu. Vychází přitom z konceptu trojjediné literatury, v jehož rámci pro poezii a prózu platí tytéž zákonitosti jako pro literární kritiku: ta tu není vnímána jako služebný žánr, nýbrž jako svébytný literární druh, který zasluhuje stejnou pozornost jako tzv. tvůrčí psaní.

Publikácia ponúka prehľad viacerých podôb slovenského a českého spisovateľa. Sústreďuje sa na 20. storočie s rámcovými presahmi do vzdialenejšej minulosti a súčasnosti. Autori v nej uplatnili prístup zjednocujúci individuálnu a nadosobnú perspektívu. Spisovateľ by nemohol vzniknúť bez prostredia, ktoré ho v tejto úlohe rozpoznalo a potvrdilo - no bez individuálnej aktivity by toto prostredie bolo prázdne

Kolektívna monografia Svetozár Hurban Vajanský. Na rozhraní umenia a ideológie prináša analytický pohľad na rozsiahle dielo a činnosť Svetozára Hurbana Vajanského. Ide o jednu z tých postáv našich dejín, ktorá vyvoláva rozporuplné reakcie, a je to vlastne práve táto rozporuplnosť, čo predstavuje jeho špecifickú hodnotu pre našu kultúru. Hovoriť o Vajanskom totiž neznamená hovoriť len o minulosti, znamená

Kniha je poetickým dokumentom z autorkiných denníkových záznamov od osobných, cestovateľských až po rastlinné. Ich súčasťou sú sny, lyrizovaná próza, básne či osobné čítania filozofov (Martin Heidegger), výtvarníkov (Osmo Rauhala) a literárnych postáv (Anna Kareninová). Poetka nám otvára vždy nové a zároveň trochu iné archívy priestorov. Skúmanie sa pohybuje v kruhu reálneho a mysleného, s presahmi

Kniha Horizont komparace je dalším výsledkem česko-polské odborné spolupráce MałgorzatyKowalczyk (*1946), polonistky a didaktičky literatury, a Petra Posledního (*1945), literárního historika, teoretika, bohemisty a jedné z nejvýraznějších osobností české literárněvědné polonistiky. Přítomná publikace s výmluvným podtitulem Česko-polské literární sousedství 19452005 nabízí metodologicky i materiálově

Soubor studií Víno, ženy, zpěv má demonstrovat nejen radost a veselí. Téma v sobě skrývá i závažnější odkazy. Příspěvky obsažené v knize se rozpínají od středověké literatury po tvorbu 20. století, překračují různé žánry, zpěv je jim synonymem nejrůznějších (pro)jevů spjatých s poezií. Volbou tématu se autoři ocitly na rozlehlém badatelském poli, umožňujícím pohyb napříč různými jazykovými a kulturními

Tretí zväzok Literárnohistorického kolokvia uzaviera sériu pohľadov do staršej slovenskej literatúry. Zborník prináša súbor interpretačných štúdií o slovenskej literatúre z obdobia prelomu 18. a 19. storočia, ktoré označujeme tradične ako klasicizmus. Každý z autorov zameriava svoju pozornosť na žánrovo odlišný typ textov a uplatňuje aj odlišnú stratégiu výkladu a interpretačný jazyk. Rubrika Archív

Kniha s titulem Za (de)konstruktivismem, naznačujícím jak to, co následovalo po (de)konstruktivismu, tak i určité nostalgické ohlédnutí za již proběhnuvší tendencí, a podtitulem Kritické koncepty (post)poststrukturální literární a kulturní teorie obsahuje 102 heslových statí. Vedle Jana Matonohy, který je autorem více než tří čtvrtin hesel, do ní přispěli též Richard Müller, Josef Fulka, Pavel Šidák,

Simonyi Zsigmond (1853-1919) neves nyelvész egy csokorra való tréfás mesét és anekdotát tett közzé a nyelvjárásias kiejtést is jelölve 1902-ben. A kötetben hosszabb-rövidebb történetek, mesék, adomák, beszélgetések, lakodalmi mondókák, találós kérdések, helységnevekkel kapcsolatos találós kérdések követik egymást, csábítva az olvasót arra, hogy ne tegye le a könyvet, élvezze a népi gondolkodásmód szellemes,

Autorský kolektív kolektívnej monografie Literatúra v kognitívnych súvislostiach tvoria Jana Kuzmíková, Silvia Gáliková, Róbert Gáfrik, Lukáš Procháska a Zuzana Fonioková (ČR). Kniha je prvou publikáciou vydanou na Slovensku, ktorá v interdisciplinárnom presahu ucelene mapuje hlavné problémové okruhy kognitívnych skúmaní literatúry. Základné východiská predstavuje úvodná kapitola, ktorá objasňuje pozíciu

Autor ponúka čitateľovi súbor textov zrodených na prelome storočí. Pokúsil sa zostaviť knihu čítavú, nenadbiehajúcu však vkusu čitateľa. Má ambíciu poskytnúť istú sumu poznania a zároveň vzbudiť aj pocit potešenia zo spôsobu, akým sa to predostiera. Toto zacielenie usmerňovalo autora vybrať zo súboru textov hlavne tie, ktoré nie sú striktne akademické a ktoré popri intelektuálnom sujete zjednocuje

Josef Miloslav Kořínek (1899-1945) vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, habilitoval se roku 1935 na Univerzitě Komenského v Bratislavě pro srovnávací jazykovědu a stal se tamtéž profesorem tohoto oboru. Těžištěm jeho badatelského zájmu byla etymologie. Tento svazek přináší výbor jeho etymologických textů co příkladů, jak dělat etymologii dobře.

Diskuse o povaze románu nejsou věcí minulosti. Naopak, skýtají prostor pro přemýšlení o dnešku. Klimatická a koronavirová krize mají vedle svých bezprostředních, doslova fyzických dopadů i jeden překvapivý důsledek filozofický. Jak lze ve světě, kde každé soukromé rozhodnutí ovlivňuje planetu či veřejné zdraví, utvářet společné politické vize budoucnosti? Podobně jako byly revoluční narativy dvacátého

Literárněhistorická práce rusistky Miluše Zadražilové (19372012) je výsledkem jejího celoživotního profesního i osobního zájmu o epochu, již nejčastěji charakterizovala slovy nervní či exaltovaná. Jedná se o přelom 19. a 20. století, který byl v Rusku prožíván v apokalyptickém očekávání konce jakožto počátku nové éry. Autorka toto zlomové období nejen kulturních dějin čtenářům zpřítomňuje především

Náš spisovný jazyk je živý fenomén, ktorý má za sebou dramatické dejiny, významné medzníky, obdobia ohrození i prudkého vývinu. Dvojica popredných jazykovedcov predkladá synteticky spracované výsledky najnovšieho bádania o zložitom historickom vývine spisovnej slovenčiny, jej východiskách a vplyvoch, ktoré spoluurčovali podobu nášho dnešného jazyka. Osobitnú pozornosť venujú autori rozvoju spisovnej

Zajímají vás alternativní dějiny české literatury? Tato kniha navazuje na Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech 1905–1923 téhož autorského týmu. Obsahuje stejně přehlednou Plochu času i Mapu polí literárního a kulturního dění dané periody. Kniha zasazuje literární dění do domácího i světového kontextu, analyzuje pohyb a kontradikce dobového diskursivního vlnění z hlediska dominantních dobových

Ungvári Tamás eszmetörténeti panorámájában az IDŐ fogalmának lényegét kutatja, összefüggésben az irodalommal (ezen belül is a regény műfajával), a kultúrával, a filozófiával, a tudománnyal. A nagyszabású mű alapjául szolgáló kötetről (A regény és az idő) Örkény István ezt írta: \"Ungvári Tamás az idő szemszögéből vizsgálja a regényt a műfaj kezdeteitől Proustig, Thomas Mannig, Joyce-ig, Kafkáig, Faulknerig.