Druhý díl knihy s historickými fotografiemi a pohlednicemi z Valašska je doplněn o dobové texty, které vycházely v kulturním věstníku Naše Valašsko v první polovině minulého století. Čtenář se dozví, jak vznikal například slavný obraz Valašská Madona od Adolfa Liebschera, jak maloval Mikoláš Aleš ve Vsetíně nebo si přečte svědectví o zničení Valašských Klobouků velkým požárem. Dobové fotografie a pohlednice

Ambíciou publikácie je priblížiť funkciu, tvar i hospodársky význam dopravných prostriedkov v materiálnej kultúre predchádzajúcich generácií obyvateľov Slovenska, ktoré sa v mnohých podobách uchovali až do druhej polovice 20. storočia, do obdobia industrializácie krajiny. Kultúrnohistorický text, doplnený dobovými fotografiami, uvedie súčasníka do tradičného roľníckeho sveta a poskytne ucelenú informáciu

V edici Zmizelé Čechy prezentuje autor obrazovou dokumentaci zaniklých památek a jiných staveb města Chomutov. Odborný úvod seznamuje s historií města ve vazbě na architekturu.

Další svazek řady českých rytířů.

Období let 1890 - 1918 patří v mnoha ohledech k nejzajímavějším azároveň nejméně prozkoumaným i obecně známým v dějinách českých zemí. Jejich společnost, ekonomika, věda a kultura prožívaly jeden ze svých nepopiratelných vrcholů, ale zároveň se rychle blížila léta nebývale hluboké krize, jejímž markantním projevem se stala takzvaná Velká válka v letech 1914 - 1918.

Ročenka historického ústavu Slovenskej akadémie vied Z obsahu: Banskobystrická mestská rada v 16. storočí. Metodika výskumu jej personálneho obsadenia a kariérneho vývoja jednotlivcov.

Během roku 1976 plnil český underground titulky a zpravodajství komunistických sdělovacích prostředků. První systematické tažení normalizačního režimu vůči podzemní komunitě nevedlo k jejímu zničení, ale ke sjednocení roztříštěné opozice na společné platformě – Chartě 77.

Nejen milovníkům vojenské historie, ale i nejširší veřejnosti je určena publikace, která téměř hodinu po hodině a den po dni nově popisuje dramatické srpnové dny roku 1968 v Československé lidové armádě. Byla si armáda vědoma hrozícího nebezpečí a co mohla proti němu podniknout?

Druhý diel knihy \"Československý svet v Karpatoch\" je venovaný dejinám všedného dňa na Podkarpatskej Rusi v období, kedy Podkarpatsko bolo súčasťou ČSR. Nadväzuje na čitateľsky úspešný prvý diel \"Československého sveta v Karpatoch\", ktorý obsahuje historicko-spoločenské portréty podkarpatských miest od Užhorodu po Jasiňu s hlavným zameraním na obdobie 1919-1939.

Publikácia obsahuje 5 hlavných kapitol zachytávajúcich prípravy, priebeh a výsledky leteckého angažovania sa Sovietskeho zväzu na území Slovenska počas Slovenského národného povstania, či už ide o diplomaticko-vojenské pozadie tejto akcie, cez peripetie Karpatsko-duklianskej operácie až po presun paradesantnej brigády či samotného tzv. leteckého mosta na podporu povstalcov. Jedinečnosť publikácie,

Kniha o poprednom slovenskom a európskom historikovi Prof. PhDr. Matúšovi Kučerovi, DrSc., ktorá obsahuje okrem najlepších materiálov jeho článkovej tvorby o vzniku Veľkomoravskej ríše aj najzaujímavejšie medzníky vo vývoji dejín Slovenska a Slovákov z pohľadu historika.

Druhý svazek Letohrádků, libosadů a výletních míst se prostřednictvím kreseb, maleb a grafických listů převážně z 19. století věnuje místům za pražskými hradbami na pravém vltavském břehu. Sem mířili Pražané za zábavou, odpočinkem a výlety buď po řece, nebo branami Poříčskou, Novou, Koňskou či Žitnou.

Kniha má parametry jakési zprávy o slovenské společnosti v kontextu jejího evropského historického vývoje a vlivů. Dává čtenáři, který měl často o Slovenské republice informace a představy jen z občasných článků, reportáží a komentářů v médiích, příležitost hlouběji pochopit příčiny událostí, jevů i politických konfliktů a rozhodnutí na Slovensku, jež ho zaujaly nebo překvapily.

Další svazek vlastivědného sborníku, který každý sudý rok vydáváme ve spolupráci s Muzeem Šumavy v Sušici, přinášející četné regionální příspěvky ze společenských i přírodních věd. Kromě studií z oblasti dějin umění, archeologie, historie a přírodních věd zde čtenář nalezne aktuální zprávy, recenze, anotace a bibliografie regionální literatury; publikace obsahuje též barevnou obrazovou přílohu.

V druhém díle knihy S odvahou v srdcích nabízí autor Zbyněk M. Duda čtenářům životní příběhy nejvýznamnějších představitelů české politiky a vojenství 20. století. Řada z nich prožila mnoho let na výsluní, ale také desítky let v absolutní temnotě a zapomnění.

Působení rodu Lichtenštejnů v Československu se neobešlo bez řady dramatických zvratů. Již krátce po první světové válce vyjádřila nová státní moc zájem na provedení pozemkové reformy na šlechtických velkostatcích.

Americké historičce Rachel L. Greenblattové se podařilo na základě mnohaletého studia vytvořit pozoruhodný „portrét“ každodenního života židovské společnosti v Praze v průběhu 16. a 17. století. Tématem jejího zkoumání jsou způsoby, jimiž se obyvatelé židovské čtvrti snažili uchovat vzpomínky, paměť společnosti pro další generace v kronikách, náhrobních nápisech nebo textech vzpomínkových liturgií

V krátké době již třetí, opravené a aktualizované vydání přehledné a čtivě psané příručky doprovázené velkým množstvím názorných ilustrací (portréty, autografy, mince, znaky, mapky, dobová architektura, nábytek, oblečení, nářadí a další artefakty). Autor, docent Masarykovy univerzity v Brně, text nejen nezatížil ideologickým balastem, ale jako první se pokusil rovnoměrně, resp. podle významu, vylíčit

Mohlo se Československo na podzim 1938 ubránit německému útoku? Rozhodli se představitelé republiky správně, když přijali mnichovský diktát, nebo promarnili šanci na vítězství, které mohlo zadržet další Hitlerovu expanzi? Měl německy diktátor vůbec v úmyslu na Československo zaútočit, nebo se stalo oběti jeho triku? Jak si již správně všiml Milan Kundera v Nesnesitelné lehkosti bytí, na tyto otázky

Televize se stala technickou, sociální, ale i politickou konstantou novodobé historie. Podílela se na proměně mocenských praktik, zásadním způsobem posunula hodnotový žebříček a chování různých sociálních skupin i celých národů. Historii 20. století si bez ní nelze vůbec představit. Ačkoliv se v Československu začal televizní signál šířit éterem od 1. května 1953, šlo o vyvrcholeni dlouholetých snah