Výbor sedmi povídek představuje tvorbu jednoho z nejuznávanějších moderních autorů píšících v urdštině Najjara Masúda. Tento autor, profesor perské literatury a překladatel vydal za svého života čtyři povídkové sbírky, z nichž tři jsou v tomto výboru zastoupeny.

Co je rodina zahnaná do kouta schopná udělat ve jménu lásky a vlastní krve? Tony na svého mladšího bratra Nicka dohlížel už odmalička.

Je vůbec možné najít dokonalost, když všechno kolem je relativní? Když se před vámi objeví kavárna Přístav, už není třeba se trápit.

Kto čítal prvú časť svetoznámej trilógie Krokodílie žlté oči, určite neodolá a siahne ajpo jej druhej časti. Napínavé zápletky a nečakané zlomové situácie vás udržia v napätí od začiatku až do konca.

Smog v indickém velkoměstě je jako dech samotného ďábla. Pálí v očích, leze do nosu a úst, usazuje se na kůži, všechno rozmlžuje a maže z oblohy hvězdy.

Vypravěč románu je obyčejný Francouz: Paul Blick vyrůstal jakoby ve stínu svého zemřelého bratra, po bouřlivácké éře 60. let se dobře oženil a usadil, začal pracovat jako novinář. Teď má na krku padesátku a jako kdekdo polyká prášky na uklidnění.

Jmenuji se Maryte – věta, kterou se šestiletá Renata naučí litevsky a opakuje ji jako zaříkadlo proti všemu zlému. Pochází totiž z městečka ve Východním Prusku, z dnešní Kaliningradské oblasti, a má tu smůlu, že je Němka.

Co je peklo? Sousedi! Napínavý, ryze ženský thriller z amerického předměstí.

V románové tvorbě britského nobelisty Kazua Ishigura představují Neutěšenci (The Unconsoled, 1995) význačný předěl. Po světově úspěšném Soumraku dne (The Remains of the Day, 1989, č. 1997), jemuž předcházela dvě raná díla s japonskou tematikou, Vybledlá vyhlídka s kopci (A Pale View of Hills, 1982, č. 2018) a Malíř pomíjivého světa (An Artist of the Floating World, 1986, č. 1999), se autor rozhodl

Román plný absurdít, nečakaných situácií a náhod, ako aj obyčajnej ľudskosti a koncov, ktoré napriek všetkému úsiliu nemôže človek odvrátiť. Hlavným hrdinom je Garp, neobyčajný človek plný obyčajnej ľudskej túžby, ktorého životné osudy poznačí už jeho počatie – jeho matka si zaumieni mať dieťa bez partnera a za otca si vyberie nevyliečiteľne chorého vojaka T. S. Garpa, ktorého ošetruje.

V roce 1946 se mladý švédský novinář a spisovatel Stig Dagerman vypravil do Německa a v pozoruhodném svědectví zachytil, jak smíšené pocity v něm válečné trosky vyvolávají: zkoumá utrpení, nenávist i vinu. Situace, v níž návštěvník na podzim roku 1946 zastihl německý národ, byla stručně řečeno taková, že vyvozovat z jeho ideologického postoje jakékoli závěry se jevilo jako morální nemožnost.

Claude Simon (1913–2005), nositel Nobelovy ceny za literaturu, je řazen do osobitého, i když značně rozrůzněného hnutí tzv. „nového románu“. V naší literatuře (původní i překladové) Simonovo dílo v podstatě nemá obdoby. Český čtenář se s ním doposud mohl seznámit díky dvěma publikovaným překladům – Vítr (1980) a Příběh (1985). Tato kniha předkládá česky doposud nevydaný román Flanderská cesta, neboť

Román Opuštění, brilantně psaný v podmanivém prostředí západní Ligurie, vypráví intimně lyrickým a dokonale úsporným stylem poutavý příběh mladého Rakušana, který se vypravil do Itálie hledat svého otce.

Román Devátý (A kilencedik) nabízí nejen dobře podanou psychologickou drobnokresbu utlačovaného dítěte, ale zároveň hlubší vhled do poměrů ve společnosti kádárovského komunistického režimu v Maďarsku. Svou vyprávěcí strukturou a zejména perspektivou dětského vypravěče odhaluje dynamickou identitu dospívajícího chlapce.

L. N. Tolstoj písal Vojnu a mier v r. 1863-1869. Kompletné štvorzväzkové vydanie vyšlo v r. 1869.

Svým posledním románem Zemřít na jaře postavil Ralf Rothmann pomník nezletilým německým vojákům, které Hitler nuceně naverboval v samotném závěru druhé světové války. Kniha je velkolepým obrazem o zmrzačených životech a traumatech mladinkých vojáků, jedinečným románem o otcích a synech, nadšeně přijatým čtenáři i kritiky.

Téma outsiderstva, človeka na okraji spoločnosti v kontraste so svetom etablovaných a úspešných patrí medzi zásadné témy najnovšej literatúry. Autorka vo svojom ostatnom románovom opuse rozohráva veľmi pútavý príbeh, práve takéhoto outsidera, ktorý sa staloutsiderom z vlastného rozhodnutia.

Kniha zachytáva príbeh mladej tínedžerky v Západnom Berlíne v druhej polovici sedemdesiatych rokov, keď na scénu vtrhli tvrdé drogy, s ktorými mala skúsenosti už ako trinásťročná. Vznikla v spolupráci s dvoma nemeckými novinármi a toto už klasické dielo svojho žánru dodnes nestratilo nič na aktuálnosti.

Príbehy zo života manželského, ktoré pôvodne vyšli na pokračovanie v dvoch knihách, vyvolali vo svojej dobe vášnivé debaty a autor sa dokonca ocitol pred súdom. Najprv na túto tému plánoval napísať román, ale nakoniec mu prišlo príhodnejšie látku rozložiť do dvoch desiatok noviel.

Román bengálského spisovatele Bibhútibhúšana Bandjopádhjáje (1894 - 1950) \'Píseň o cestě\' figuruje v dějinách světového kulturního dědictví pod svým původním bengálským názvem Pather páňčálí, pod nímž jej v padesátých letech natočil slavný indický režisér Satjadžit Ráj a s nímž tehdy dobyl prestižní hlavní cenu filmového festivalu v Cannes. Dějištěm románu je bengálská vesnice z přelomu devatenáctého