Autorka sa venuje tvorbe situačno akčnej a insitnej poézie, ktorú jej diktuje poézia i próza každodenného života. Mária Streicherová. Detstvo a vyše 30 rokov života prežila v Bojniciach. Pracovala v sfére kultúry, reklamy a public realtions. Popri tvorivej práci v zamestnaní sa v minulosti venovala aj vlastnej výtvarnej tvorbe. V súčasnosti poskytuje poradenské služby ako SZČO. Okrem svojho profesného

Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Svazek opět představí přibližně čtyři desítky básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnovaná publikování knižnímu, časopiseckému, ale i na internetu. V roce 2015 se

Čtvrtá básnická sbírka Kláry Goldstein znovu rozeznívá melodii měst. Tentokrát nad jejích střechami neletí v podobě sokolice, ale stoupá a klesá v ulicích po jednotlivých tónech durových i mollových stupnic, které slyší v deštích, jež město pravidelně zalévají.

Šestnásť elégií ruského básnika (*1935), ktorému je v Rusku i v Európe priznávané postavenie jedného z najvýznamnejších básnikov svojej generácie i ruskej poézie 20. storočia.

„Pokouším se o křehkou chůzi mezi otevřeností a zahaleností,“ charakterizovala svou poezii v nedávném rozhovoru Tereza Šustková (nar. 1991). A tato věta dobře přiléhá i ke třetí sbírce básnířky, která citlivě a osobitě rozvíjí bohatou tradici naší spirituální lyriky. Erbovním motivem, který dal název jednomu z oddílů i celé knize, je koutnice, koutní plachta, která kdysi oddělovala šestinedělky od

Básnická sbírka Dionýsovo ucho je rozsahem nevelké dílo o dvou částech, které usiluje o reflexi současné doby, jež je postižena různými „patogeny“ (pandemie, dezinformace, štěpící se společnost). Každá z částí na danou problematiku pohlíží z jiného úhlu. Poprvé je to niterné introspektivní ohledávání strachu, podruhé je to duchovní prisma vztahu dvou postav, respektive život v omezeném mikrokosmu;

Jaroslav Havlíček neměl smysl pro romantičnost, vždy ho přitahoval jen člověk chybující a nikoli dokonalý, poněvadž jen takový je opravdu lidský. Byl neotřesně přesvědčený pesimistický fatalista.

Expresionistická poezie Geo Mileva je bytostná snaha o probuzení čehosi přirozeného a dávno zapomenutého. Soustředí se na erotickou divokost, archetypální primitivnost, přírodní živelnost a vášnivou instinktivnost, v níž se odráží autorův spor s představami o cudnosti, střízlivosti a racionalitě.

Záverečný diel 12-dielnej experimentálnej série, ktorá vychádzala vo vydavateľstve Drewo a Srd od roku 2014 do roku 2021. Majster nepísania radikálne prehodnocuje ustálené predstavy o tom, čo je to kniha a literatúra.

Výber z takmer päťdesiatročnej tvorby si autor zostavil a pripravil na vydanie ako labutiu pieseň básnika. Jeho ironicko-sarkastické a filozofické videnie sveta je prítomné aj v jeho poézii, kde dominujú motívy partnerských vzťahov, lások, rozchodov, bolesti, osamelosti, smútku, depresie, staroby a smrti.

Divoké a nespoutané básně Janele z Liků našly v této sbírce zklidňující úběžníky nalézání nového domova a blízkost ne vždy něžných hlodavců. Tyto dvě jistoty, nepodmíněná přítomnost zvířat, která člověka nikdy nezklamou, a intimita, již lze nakonec sdílet, ubezpečují básnířčinu mluvčí o tom, že složitost a nevlídnost světa, v němž se ocitá, má dveře, které lze přibouchnout, a spolehlivé radosti, jež

Od druhej polovice 90-tych rokov 20. storočia autorova tvorba výrazne ovplyvnila podobu slovenskej poézie a určovala jej ďalšie smerovanie. Básnická kniha s eponymickým názvom Michal Habaj otvorila v roku 2012 nové tvorivé obdobie autora a znamenala obrat v spôsobe a charaktere jeho básnického vyjadrenia.

Po úspešných knihách Ale a Bodaj bi! prichádza obľúbený slovenský autor s ďalšou zbierkou aforizmov. Dvadsaťjeden obrázkov ceruzkou nakreslil Matúš Maťátko.

Polský básník ANDRZEJ SULIMA-SURYN (1952–1998) patří k osobnostem, pro které je poezie životním postojem a psaní záznamem duchovní cesty, ne literaturou. Duší filosof, povoláním tulák a host.

Jak se píše poezie v Rumunsku? Kde?

Luljeta Lleshanaku je mnohonásobne ocenená albánska poetka, autorka ôsmich zbierok poézie. Narodila sa v Albánsku v roku 1968 a kvôli politickej minulosti jej rodiny v protiklade s hodnotami komunistickej diktatúry Envera Hodžu vyrástla v domácom väzení.

Zbierka poézie pražského básnika. Drsné, na kosť holé, občas šokantné, ale vždy silné básne, bez akejkoľvek poetizujúcej maniery, tnúce priamo do živého.

Rozsáhlý výbor z básnického díla Františka Vinanta (1934-1980) představuje autora poprvé knižně jako mimořádného básníka. Knihu vybral, uspořádal, k vydání připravil a zasvěceným doslovem doprovodil básník Rudolf Matys. František Vinant byl roce 1964 šéfr

Dvojjazyčné vydání Shakespearových Sonetů. Toto vydání přeložil Jiří Josek.

Sedíme na římse tmavého světa, u stolu, hájeného hrstkou elektronů z mýtické elektrárny. V parčíku ve větvích zachycený kus igelitu, znamení nevalné naděje, která si protiřečí. Ale zůstáváme sami sebou. Trváme na svém, jako zvířata nebo rostliny. Být sám sebou obnáší permanentně se vydávat skutečnosti. Neschovávat se za psaní, výlety, rozhovory… Připouštět touhy, vnikat a unikat .