Čo vedie ľudí k páchaniu zločinov? Je vôbec možné odstrániť sociálne rozdiely?

Majitelku pohřebního ústavu Caitlin Doughtyovou fascinuje všudypřítomný strach ze smrti, pokouší se proto zjistit, jak o své mrtvé pečují lidé v jiných kulturách. Hledání dobré smrti je poutavá cesta do různých koutů světa, na které poznáte tajemné a působivé pohřební rituály, o kterých se v našem prostředí téměř nic neví.

Všudypřítomný jazyk hodnocení a bodování zásadně změnil naše vnímání hodnoty a statusu. Vzestup kvantifikace vytvořil a posílil sociální hierarchie a kvalitativní rozdíly proměnil v kvantitativní nerovnosti.

Během více než deseti let, které uplynuly od přípravy prvního vydání, se objevila řada nových teorií, konceptů a přístupů, které se snaží nabídnout vysvětlení současného dynamicky se měnícího globálního prostředí a nastínit implikace pro regionální rozvoj.V tomto vydání jsou zcela přepracovány a podstatně rozšířeny kapitoly věnované oběma směrům, které v oblasti teorií regionálního rozvoje v současnosti

Following their engaging study Homelessness among Young People in Prague, the authors of this book turn their attention to an older population facing the same issue, a very different situation since these older adults grew up under a communist regime where an obligation to work was enshrined in law and living on the street could result in a prison sentence. Based on three years of research, this book

Dvadsiate deviate vydanie Štatistickej ročenky Slovenskej republiky.Tento produkt prezentuje oficiálnu štatistiku a je dôležitým zdrojom súhrnných demografických, sociálnych a ekonomických informácií o Slovensku.

Když mají lidé odpovídat na jednoduché otázky o stavu světa – například zda ubývá extrémní chudoby, jaká je na Zemi průměrná délka života nebo jak násilný je náš svět – dostáváme systematicky špatné odpovědi. Tak špatné, že kdyby měli zcela náhodně odpovídat šimpanzi, dosáhnou lepších výsledků než učitelé, investiční bankéři i nositelé Nobelovy ceny.Lékař, statistik a zábavný popularizátor Hans Rosling

Kniha se vrací k některým otázkám, které před více jak půl stoletím formuloval Ralf Dahrendorf. Ten tehdy v práci Homo sociologicus konstatoval, že v základu jednotlivých sociálních věd je vždy obsažena (často jako zamlčený předpoklad) určitá zjednodušená představa o tom, co je člověk.

Po rozpadu Sovětského svazu se národnostní otázka v nástupnickém Rusku omezuje na rozbor čečenských válek a etnografii sibiřských etnik. V evropské části Ruska však žije množství tradičních ugrofinských a obecněji uralských národů, o nichž se téměř nic neví.

František Novosád (1948), profesor v odbore „dejiny filozofie“, pôsobí ako vedúci vedecký pracovník Filozofického ústavu SAV a prorektor Bratislavskej medzinárodnej školy liberálnych štúdií (BISLA). Zaoberá sa dejinami filozofie a sociálnych teórií. Najviac pozornosti venoval rozborom vývoja nemeckého myslenia druhej polovice 19. a začiatku 20. storočia Publikoval štúdie o novokantovstve, austromarxizme,

Předložená práce se zabývá nesporně zajímavým a aktuálním tématem komputerizace české populace a průnikem informačních technologií do diferencované struktury životních stylů. Má vysokou informační hodnotu a může být i podkladem pro diskuse a zamýšlení nejen v sociologii životního stylu a médií, ale zejména v sociologii výchovy a v pedagogických disciplínách, zaujme při analýze vztahů generací i při

The methodology of science is of a crucial importance for the building of science as a whole as well as for the forming of the different scientific branches. That is, it seeks (among other things) to find out what is the nature of the “scientific image of the world,” what is the substance of the “scientific law,” what methods and procedures could and should be used within scientific research.

Cieľom sociálnej práce z hľadiska ekologickej perspektívy je podporovať rast, rozvoj, posilňovať adaptívne kapacity ľudí, odstraňovať bariéry v prostredí, zlepšovať schopnosť prostredia odpovedať na potreby ľudí. Aj z týchto dôvodov vnímam dielo Ekosociálne prístupy v sociálnej práci ako dielo pre oblasť sociálnej práce nanajvýš prínosné.

V práci je ve třech základních částech analyzováno a rozvedeno základní téma z úvodu práce – společné otázky nenáhodně a nutně položené v medicíně i ve filosofii a společné zaujetí. První část je teoretickou přípravou v podobě předvedení některých základních pojmů, které jsou dále používány.

Napadlo by někoho, že vědci lžou a že některé obecně přijímané teorie a paradigmata jsou od základu nesprávné? Pak vězte, že mezi ně mimo jiné patří teorie relativity, tvrzení o katastrofických změnách globálního klimatu i o nezbytnosti „léčit“ rakovinu smrtelně nebezpečnými postupy či ekonomický a peněžní systém s fatálními následky pro všechny.

Sociologie organizace a byrokracie vychází opět po jedenácti letech. Kniha byla přepracována a rozšířena především ve dvou ohledech.

Kniha skúma, \'či je múdre dovoliť, aby prostriedky spoločenskej komunikácie boli vystavené svojvoľnému sebapresadzovaniu alebo aby skončili v rukách tých, ktorí ich zneužívajú na manipulovanie morálneho cítenia.\'

Kniha z dílny brněnských sociologů představuje partnerský život současné mladé generace a snaží se nahlédnout do jejích představ o rodinném životě. Na významných životních událostech jako je nalezení partnera, narození dítěte, sňatek či rozvod autoři ukazují nejen to, jak mladí lidé v České republice tyto události prožívají, ale také jaké mají o nich představy, jaké postoje a předpoklady s nimi spojují

Známý britský novinář a historik Misha Glenny provádíve své knize čtenáře světem organizovaného zločinu v éře globalizace. Autor ukazuje, jak globalizace přispěla k mezinárodnímu propojení celého spektra nelegálních aktivit od obchodu s bílým masem, drogami nebo zbraněmi ve východní Evropě, přes praní peněz na Blízkém východě, činnost drogových syndikátův západních zemích, pašování v Indii, Jihoafrické

Sborník textů k starořecké kosmologii (CH. H. Kahn, G. E. R. Loyd, H.-G. Gadamer, J. Patočka, F. Solmsen) sestavil a předmluvu napsal P. Rezek.