Kniha přináší přehled dějin sociologie od jejích počátků do současnosti. Je výkladem jak o vývoji sociologického myšlení (od Saint-Simona a Tocquevilla po symbolický interakcionismus), tak o zakládání a vývoji sociologických institucí (vysokoškolských kateder, časopisů, výzkumných institucí atd.) v zemích, v nichž se tento obor především rozvíjel.

Zbierka šestnástich esejí je pomenovaná podľa prvej z nich, v ktorej sa venuje mimoriadne aktuálnej téme – potrebe určitej spoločnosti mať svojho nepriateľa a vytvoriť si jeho obraz. Jej skutočným názvom by však mal byť skôr jej podtitul, čiže „príležitostná spisba“. Príležitostnú spisbu robí príležitostnou fakt, že autor zvyčajne nemal v úmysle zaoberať sa takou alebo onakou témou, ale priviedla ho

Čo vedie ľudí k páchaniu zločinov? Je vôbec možné odstrániť sociálne rozdiely?

V dobách postupující privatizace a technologizace vězeňství roste volání po novém abolicionismu pro 21. století: zrušení věznic. Angela Y. Davis zkoumá kořeny současného vězeňskoprůmyslového komplexu v USA, jeho rasismus a sexismus a nastiňuje možné alternativy k trestu odnětí svobody.

Cieľom knihy je filozoficky preskúmať dynamiku vzniku a priebehu konfliktu a poukázať na to, ako môže konflikt deeskalovať na základe uvedomelého uchopenia vlastnej existencie. Kľúčovú rolu v tomto procese zohráva princíp ľudskosti.

Sociologická expedice do nitra vlastní země Události posledních měsíců mohly v mnoha lidech zesílit pocit, že realita předstihuje možnosti fikce. Podobné pocity však nemusí být dezorientující ani nejsou důvodem k rezignaci.

Publikace si klade za cíl zorientovat čtenáře ve stávajícím důchodovém systému. Autor, který byl předsedou tzv. důchodové komise v letech 2014–2017, vysvětluje vývoj penzijního systému na konkrétních krocích předchozích vlád, seznamuje čtenáře s jeho přednostmi i slabinami a rozptyluje nejrůznější obavy a mýty, které otázku důchodů ve veřejném povědomí provázejí.

Objem informácií a ich vzájomná prepojenosť sú pri komplexných voľbách také veľké, že obyčajne nie je v našich silách objektívne posúdiť všetky alternatívy rozhodnutia a ich možné dôsledky. Výskum v psychológii a ekonómii naznačil, že pri komplexných rozhodnutiach ľudia využívajú tzv. heuristické stratégie.

Nadcházející desetiletí přinesou překvapivé otřesy a obrovské výzvy. Některé budou vypadat nově, některé docela staře.

Kniha vznikla ze série dvanácti přednášek přednesených roku 1961 na frankfurtské univerzitě a vysílaných také Severoněmeckým rozhlasem. Klade si za cíl uvést čtenáře nejen do hudební sociologie, ale i do sociologické koncepce frankfurtské školy.

První český překlad výboru esejů Odjinud, jež se náchází právě zde je pozoruhodným pohledem na cestu přes hranice různých zemí – jako cizinec, turista, imigrant, uprchlík – ve světě před 11. zářím a po něm. Kdo je kde vítaný?

Co spolehlivě víme o českých, evropských či amerických muslimech? Jsou skutečně tak odlišní?

Kniha otevírá novýpohled na zkoumání vztahu lidí k dějinám a jejich představ o minulosti. Historické vědomí je zde sociologickou perspektivou prezentováno nejen jako látka pro teoretické uvažování, ale především pro empirický výzkum.

Najvýznamnejšia súborná publikácia Štatistického úradu Slovenskej republiky pre rok 2006.

Kniha obsahuje analýzu všech základních oblastí významných pro fungování politického života i řadu důležitých faktografických údajů vztahujících se k českému politickému životu. Autoři podávají přehled moderní politologické teorie transformace, probírají hlavní principy současné demokracie v České republice a ústavní instituce na centrální i komunální úrovni, systém politických stran a vnitrostranické

Předkládaná monografie se zabývá teologicko-etickou reflexí mezinárodní migrace a imigrační politiky. Autor hledá ve světle teologické etiky odpovědi na následující otázky: Je rozdělení světa do jednotlivých států eticky odůvodnitelné?

Kniha obsahuje slavnostní promluvy přednesené převážně v průběhu let 1996 - 2002, kdy byl profesor Lubomír Mlčoch děkanem Fakulty sociálních věd UK. Lubomír Mlčoch se v nich vyjadřuje k různým ekonomicko-sociálním otázkám současného vývoje České republiky.

Kniha přináší aktuální pohledy na otázky, které jsou kladeny v rámci historické sociologie, zejména té její části, jež je označována termínem civilizační analýza. Klíčová témata práce jsou spojena s koncepty civilizace a kultury v singuláru i plurálu.

Příběh o Faustovi představuje jeden z nejstarších a nejpodstatnějších evropských mýtů, jehož aktuálnost v současné době každým dnem narůstá (což je dobrá zpráva pro mýtus, ale – s přihlédnutím k pointě faustovských příběhů – varovná pro nás). Vladimír Just, který o faustovském mýtu a jeho proměnách už dvě desetiletí přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, proto shromáždil a pro

Žijeme ve světě, v němž je ten nejmilejší často vzdálený a ten vzdálený je nezřídka ten nejbližší. Ulrich Beck a Elisabeth Beck-Gernsheim se v knize snaží o široký záběr – zajímá je láska překračující zeměpisné, kulturní a politické hranice, sňatková migrace, mateřská láska na dálku, turismus z touhy po dítěti, globální patchworkové rodiny, tedy široké tematické spektrum globalizace lásky.