Svět Hrbáčových povídek je nejen podivuhodný, je podivný a taktéž plný podivínů. Chvílemi vypadá, že je opravdu dvojitým odrazem na naší sítnici, jindy se ale obří pyramidy dávných Inků oproti němu jeví pouhými pupínky na praeputiu.

Známý brněnský básník, textař, hudebník a výtvarník se přiklonil ke klasickému žánru a napsal „povídkový románek“, jak toto dílo sám označuje. Hrdiny knihy jsou čtyři členové fiktivní brněnské skupiny Tomatom, která se věnuje fyzickému básnictví.

Ištván Jeseter se narodil jednoho zářijového odpoledne v tramvaji číslo 17 ze špatně vyrešeršovaného novinového článku – jeho otcem je nepokrytá lež a matkou mizerná novinářská práce. Jediné, co má, je rybí šupina pro štěstí a doklad o tom, že je duševním dědictvím jistého Metoděje H., který ovšem tvrdí, že je to celé nějaký omyl.

Kniha představuje unikátní soubor 11 povídek ze světa reklamního prostředí, plných štiplavých, humorných a ironických příběhů situovaných právě do světa marketingu a reklamy. Vedle sebe tak najdete povídky textaře kapely 100 zvířat Tomáše Belka, držitele Státní ceny za literaturu Pavla Brycze, textaře a zpěváka JAR Oto Klempíře, držitelky Magnesie Litery za objev roku Lenky Elbe, režiséra a baviče

Soubor devíti komorních povídek. Časový oblouk klenoucí se jako duha od sovětské okupace naší země v roce 1968 přes pohřeb Václava Havla po covidovou současnost tvoří dějinné pozadí groteskně-melancholických příběhů.

Humorně laděný román je příběhem dvou babiček s naprosto rozdílným politickým přesvědčením, jak jej s odstupem vnímá jejich dospělý vnuk. Jako v celé Šabachově tvorbě se i zde mísí osobní zkušenosti a zážitky s literární fikcí.

Antologie přináší reprezentativní průřez původní románovou literaturou, která vycházela v letech 1935 až 1944 v sešitových románových edicích pro muže v českém jazyce (či v edicích genderově nevyhraněných). Obsahuje deset románů, které byly poprvé publikovány v Románech do kapsy – Rodokapsu (vycházely 1935–1944), Románech vzrušené chvíle – Rozruchu (1936–1944), Moderních románech (1938–1943) a Dobrém

Co všechno nevíme o svých nejbližších?Bohdana je uzavřená dívka žijící jen s mrzoutským otcem a dobrosrdečnou, leč poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě a tajemství, které jí nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v léčebně oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce

Niklův Deníček, nebo spíše neobyčejný atlas neobyčejných bytostí – sbírka podivínů, které autor v průběhu let potkal, ať už v životě, nebo ve své fantazii. Veršované panoptikum různorodých lidiček, seskládané z postaviček bláznivých, postav něčím vyčnívajících, postav zvláštně činorodých nebo postav zcela obyčejných.

Doba, kdy byli básníci středem pozornosti veřejnosti, je dávno pryč, ani o Vrchlického či Nezvala by se dneska média neprala, ale litovat toho nemusíme. Ten, kdo chce, může bez váhání vstoupit do světa poezie, číst a číst a uctívat v tomto nekonečném vesmíru metafor, myšlenek či slovních hříček, koho chce.

Parta chlapů se pravidelně schází ve staré sauně za městem. Potí svoje těla i duše.

V nejrozsáhlejší a knižně doposud nevydané próze se Josef K. Šlejhar, známý především jako autor novely Kuře melancholik, vyrovnává se svým manželstvím a potažmo i se světem jako takovým. Na ploše více než sedmi set stran nebývale sugestivním až živočišným jazykem vrší obrazy společných dní, obecné úvahy, vzpomínky, pocity.

Válka s Mloky je druhou knihou z edície Knižná klasika denníka SME. V Tichom oceáne objavia čudné tvory podobné mlokom.

Rozsiahly súbor symbolov a ich možných výkladov, vychádzajúcich z tradičných snárov a početnej odbornej literatúry.Abecedne radené heslá umožňujú čitateľom ľahkú a rýchlu orientáciu.

Mariáš, karetní hra pro dva až čtyři hráče, se do našich zemí dostala s francouzskými vojáky za Napoleonových tažení. Zdomácněla v klubech, kavárnách i hospodách.

Básnická sbírka, dokončená před deseti lety, vychází tiskem poprvé. Zahrnuje lyrické verše i básně v próze, v nich nejvýraznější místo zaujímají úvahy o existenci člověka v dnešním světe, máchovský pocit ohroženosti a nestálosti pozemského života.

Prozaik, překladatel, editor a vysokoškolský učitel Marek Nekula předkládá ve své próze Otec čtenářům osud rodiny neoddělitelně prolnutý se středoevropským osudem dvacátého století. Hlavní motivickou linkou vyprávění je snaha pochopit pro dítě nesrozumitelný odchod otce od ženy a dětí a nejednoduché navazovaní potrhaných nitek vztahů a hledání způsobů vzájemné domluvy.

Kniha, ktorá vznikala ako predloha scenára rovnomenného televízneho seriálu, patrí medzi najlepšie romány zaoberajúce sa fenoménom emigrácie. Jej dej sa začína v roku 1983, kedy v deň letného slnovratu utečú najrôznejšími cestami zo svojej vlasti do Rakúska dve rodiny a niekoľko jednotlivcov, Čechov i Slovákov, aby hľadali šťastie vo vysnívanom slobodnom svete.

Historický román Čekání na konec tmy volně navazuje na předchozí Galíkovu knihu Soud i odpuštění, jehož hrdina byl za své činy v přelomové době po Bílé hoře podroben soudu ze strany veřejného mínění i vlastního svědomí. Tentokrát autor sleduje nelehké osudy čtyř bratrů Gordysových z kamenického a sochařského rodu.