Dějiny se mnohdy ubíraly jinými cestami, než jsme si doposud mysleli. Přelomové dílo britského autora sleduje historii perspektivou „hedvábných cest“ – tras, které spojovaly země i kontinenty a vytvářely globální svět dávno před moderní dobou. Jaké zboží a myšlenky po nich mezi Východem a Západem proudily? Čtivé podání dějin přináší nečekané odpovědi a vysvětluje ekonomické i politické souvislosti,

Táto kniha je odozvou na úspešný prvý diel Slávni náčelníci, pištoľníci a bitky Divokého západu. Autor Vlado Bis aj v tomto pokračovaní zhrnul svoje poznatky o Divokom západe 19. storočia, niektoré témy ešte viac rozvinul a doplnil nové. Čitateľ sa tak dozvie, kto bol najhorší Indián, aký kedy žil, ako dlho trvala prestrelka pri O.K. Corrale alebo čo sa dialo po masakri pri Wounded Knee. Ešte dôslednejšie

Východné Prusko, ríšska exkláva. Čo začalo v roku 1939, má byť o pár mesiacov skončené. Našťastie. Utopené v krvi, popole a rumoviskách. Sovietska armáda sedí na víťaznom koni, tiahne na západ, valcuje, správa sa kruto k nepriateľským vojakom aj k domorodým civilistom. Nemec je pre ňu synonymom nacistu, bohatstvo jej kľaje oči. Vojna je šialený ľudský vynález, stroj na výrobu šialených zástupov. Strach

Kdo byli Mayové? Kde a jak žili? Jak vypadal jejich náboženský svět? Jaké bohy uctívali? Jaké rituály provozovali? Jaké představy měli o světě i sami o sobě? A jaké představy o nich máme dnes? Syntetizující práce Zuzany Marie Kostićové podává souborný, srozumitelný a aktuální přehled světového bádání týkajícího se mayského náboženství a fenoménů, které s ním bezprostředně souvisejí. Zdůrazňuje jeho

Kniha přináší ucelený přehled dějin civilizačního okruhu vzniklého na troskách západořímské říše. Kulturu Západu zachycuje od jejich počátků, kdy sv. Martin rozťal svůj plášť a rozdělil se o něj s nuzným žebrákem u brány Amiensu, přes ustanovení na synodě v Orléans roku 511, vznik říše Karla Velikého, křížové výpravy počátku druhého tisíciletí, revoluční objevy Mikuláše Koperníka a stejně revoluční

Szongott Kristóf (Marosbogát, 1843. március 21. - Szamosújvár, 1907. január 24.) bölcseleti doktor, főgimnáziumi tanár, szerkesztő, történész, múzeumigazgató, író, armenológus. A magyarság eredetének kutatása még napjainkban is fontos feladata a téma kutatóinak. Gyakran vita tárgyát képezi az, hogy melyik napcsoportból is származik a magyarság. Erre a kérdésre próbál a szerző kielégítő választ adn

What makes the modern world work? The answer to this deceptively simple question lies in four \"grand transitions\" of civilization-in populations, agriculture, energy, and economics-which have transformed the way we live. Societies that have undergone all four transitions emerge into an era of radically different population dynamics, food surpluses (and waste), abundant energy use, and expanding economic

Science and religion have always been at each other’s throats, right? Most things you ‘know’ about science and religion are myths or half-truths that grew up in the last years of the nineteenth century and remain widespread today. The true history of science and religion is a human one. It’s about the role of religion in inspiring, and strangling, science before the scientific revolution. It’s about

A nagy csaták sorozat tizenötödik kötete a magyar honvédsereg első komoly győzelmétől, a perlaszi szerb sánctábor 1848. szeptember 2-i bevételétől, az 1849-es nagyszebeni ütközetig öleli fel a szabadságharc hadműveleteit. A könyvben olvashatunk a sikeres pákozdi és schwechati csata hadmozdulatairól, a főváros feladása utáni feltámadásról a szolnoki és ceglédi ütközetben, Guyon Richárdról, a magyarnak

Kniha zachycuje hlavní momenty historického pozadí irácko-íránské války z let 1980-1988 a její příčiny, průběh bojových operací, včetně jejich zvláštností, jakými byly například vlny sebevražedných útoků iránských bojovníků i navzájem k sobě připoutaných

O významu hrdinů a hrdinství v dějinách, o nejvyšším germánském božstvu i vztahu pohanů k přírodě.

Kniha nás provází dva tisíce let starou historií Blízkého východu od počátku křesťanství, přes zrod a vzestup islámu až do roku 2000.

Čo je zlo? Aké môže mať podoby? Ktoré osobnosti sa do dejín zapísali ako najukrutnejšie a prečo?

Jak je vybudována dnešní ruská státní moc? Je Vladimir Putin opravdu neomezeným vládcem současného Ruska, anebo mu vládne spíše jakýsi „kolektivní Putin“ či „nové politbyro“? Jak dlouho bude trvat putinismus? Na tyto zcela zásadní otázky se snaží odpovědět kniha, kterou napsal známý ruský novinář, bývalý válečný zpravodaj listu Kommersant a poté šéfredaktor nezávislé internetové televize Dožď Michail

Léta viděli Češi ve svých habsburských vládcích rod, který jim nic dobrého nepřinesl, a v Haškově Švejkovi má mocnář František Josef nálepku \"otlemeného idiota\". Naše první republika označila Habsburky za perfidní dynastii a komunisté tvrdili, že nás z jejich moci vymanila až záře bolševické revoluce v Rusku. Ale přesto se už tehdy, za minulého režimu, rodila pozoruhodná kniha Osud trůnu habsburského.

Obyvatelé středomořského ostrova Kypr, jenž byl od roku 1925 britskou kolonií, začali po druhé světové válce intenzivně usilovat o získání samostatnosti. O dekolonizačním procesu ale měli rozdílné představy nejen Řekové a Turci žijící na ostrově, ale i jejich „mateřské státy“ a Velká Británie. Od poloviny padesátých let se konflikt mezi kyperskými Řeky a Turky začal vyhrocovat natolik, že měl negativní

Kniha nabízí čtenáři exkurzi do Evropy předminulého století, do doby, kdy se rodila evropská modernita. Autoři rozborem politiky, kultury, náboženství i dalších fenoménů 19. století ukazují, jak mnoho z našeho uvažování je ovlivněno dobou, v níž se Evropa stala dominantním kontinentem. Tehdejší vývoj a ideje se staly základem pro budování institucí a organizací, které dosud ovlivňují náš každodenní

Ferro se zabývá všemi koloniálními praktikami Evropanů, ale i kolonizací arabskou, tureckou či japonskou a snaží se nalézt jejich společné body i rozdíly.

Další v řadě svazků mapujících dějiny Evropy poutavým způsobem přibližuje příběh století poznamenaného dvěma nejničivějšími válečnými konflikty v historii lidstva, dosud nebývalou sociální mobilitou i převratným vývojem vědy a techniky. Práce anglického historika Richarda Vinena, který vyučuje moderní dějiny na londýnské King’s College, obsáhla období od secese až k počátkům jednadvacátého století.

Cílem autora je podat svědectví na zobrazovaném procesu minulého století a tak se účastnit vytváření jeho mozaikového portrétu. Ze známých příčin je věnován posledním desetiletím Sovětského svazu a událostem, vedoucím k jeho rozpadu. Neboť autor se sám narodil v SSSR, v této zemi prožil větší část svého života a nakonec se ocitl ve finále jeho existence v epicentru politického dramatu, který skončil