Román Kůže mladé ruské spisovatelky Jevgeniji Někrasovové je příběhem dvou žen, černošské otrokyně z amerického Jihu a ruské nevolnice, jejichž osudy se prolnou. Na americkém Jihu se narodí otrokyně Hope, kterou se její matka snaží ochránit před stejným osudem, jaký potkal ji.

Píše se rok 2058, svět zdevastovaly přírodní katastrofy. Obyvatelům Helsinek, kde po občanské válce vládne totalitní režim, se už dlouho nerodí děti, život postrádá smysl.

Premio Campiello 2021 Finalista Premio Strega 2021 Páchne morskými riasami a pieskom. Je to staroveký kráter, teraz plný vody: na brehu jazera Bracciano sa na úteku pred ľahostajnosťou Ríma ocitne rodina Antonie, odvážnej matky s invalidným manželom a štyrmi deťmi.

Ivan Jackanin je ukrajinský spisovatel, prozaik, překladatel a publicista, který žije a tvoří na Slovensku. Už více než třicet let přitahuje čtenáře svérázným světem, který nabízí ve své próze.

O Kyi Clarkové kolují v poklidném městečku Barkley Cove na pobřeží Severní Karolíny fámy jako o vlčím dítěti, holce z bažiny. Poté, co ji jednoho srpnového rána opustí matka, odejdou postupně i starší sourozenci, a nakonec se po mnoha propitých nocích nevrátí ani otec, zůstává Kya úplně sama.

Kniha Na konci cesty (1958) bývá v díle amerického spisovatele Johna Bartha zařazována do „existencialistické fáze“, jež předcházela autorovu radikálnímu přestupu k vyhroceným postmoderním postupům. Hlavní hrdina novely Jacob Horner na radu doktora uniká před svou nerozhodností a nihilismem tak, že si v určitých životních momentech nasazuje masky: Před školním výborem se chová jako idealistický a práci

Píše se rok 1969 a po Lower East Side v New Yorku se rozkřikne, že přicestovala věštkyně, která dokáže každému přesně předpovědět den jeho smrti. Takovému pokušení neodolají čtyři děti z rodiny židovských přistěhovalců a potají se za ní vydají, aby zjistily, co je čeká.

Angela Rohrová (* 5. února 1890 Znojmo, † 7. dubna 1985, Moskva), rakouská spisovatelka a lékařka, žijící s manželem v Sovětském svazu, byla na začátku války zatčena a prožila celkem patnáct let v sovětských nápravných táborech jako kvalifikovaná zdravotnice. Formovaná tvrdými zkušenostmi, líčí autorka v autobiografickém románu Lágr nanejvýš realisticky nepředstavitelně kruté podmínky vězňů, především

Během první světové války dojde v Británii k řadě nevysvětlitelných úmrtí a vražd. „Výbuch munice v Severním distriktu: mnoho smrtelných úrazů.\" Jeden z pracujících přidal hrozné detaily: Tváře mrtvol byly zohavené, jako by je ohryzal nějaký hlodavec.

Román v pěti povídkách Paměti antisemity je neskrývaně autobiografi cký. Jeho autor zvláštně poetickým, mnohdy až básnivým jazykem líčí svůj život i osudy lidí, s nimiž se setkává, a čtenářům tak předestírá nesmírně složitý a propletený svět na území tehdejší habsburské monarchie, nejen v rodné Bukovině, nýbrž i v Bukurešti a ve Vídni, rozporuplný, a přece podivuhodně soudržný, který defi nitivně zmizel

Třicetiletý Tomo bojuje na straně Chorvatů v občanské válce po rozpadu Jugoslávie. Jeho jednotka se po zničení velitelství stahuje a musí projít nepřátelským územím.

Novela Neobyčejný čtenář (The Uncommon Reader) oceňovaného britského dramatika Alana Bennetta začíná popisem neobvyklé situace, kdy královna, když náhodou zabloudila do pojízdné knihovny, zaparkované poblíž Buckinghamského paláce, pocítí náhlé nutkání vypůjčit si knihu. Nemá však samozřejmě nejmenší tušení, že toto jako mávnutí motýlích křídel nevinné rozhodnutí přinese nedozírné následky.

Román přináší příběh jedné rozvětvené tuniské rodiny žijící v Izraeli. Hlavní postavou je Moše, mladík, který si odbývá povinnou vojenskou službu, toho času na opušťáku.

Klaus Merz dozrál během několika desetiletí - bariéru nezájmu prolomila až útlá próza s autobiografickými rysy Jakubspí, která se svou vypjatou emotivností a autorovým stylistickým mistrovstvím stala mezinárodním bestsellerem (jen v německy mluvících zemích vyšlo během jediného roku pět vydání). Román je bravurním dílem literární epochy, pro které se od sedmdesátých let v západních literaturách vžilo

Povídky a novely portugalského prozaika, dramatika a básníka Antónia Josého Branquinha da Fonseky (1905–1974), inspirované lidovými příběhy i moderní psychologickou prózou, zavádějí čtenáře na zaostalý portugalský venkov. Ten se v autorově podání proměňuje v scenérii prodchnutou středověkým duchem rytířství a kurtoazní lásky, příběhům však neschází ani nadčasový existenciální rozměr daný zápasem člověka

Baletky i pradleny, modelky i koketky, milenky i oběti… tím vším byly tanečnice ze slavných Degasových obrazů. Paříž roku 1878.

Holokoulí provokativním způsobem odhaluje mýty o sexu, které jsou tabu, zatímco užívá jemná nuance, kterými román zobrazuje jádro problému. Jeden z nejúspěšnějších norských debutových románú všech dob, vysoce kontroverzní Holokoulí, podnítilo rok dlouhou mediální debatu, změnilo tisíce životú.

Žít dál je sbírka povídek zasazená do prostředí arménského městečka Berd, ležícího nedaleko hranic s Ázerbájdžánem. Autorka v jednotlivých příbězích skládá pestrou a mnohovrstevnou mozaiku rodného města poznamenaného první válkou o Náhorní Karabach a jejími tragickými následky.

O neposedných střevících na tango, životních úletech a lásce ve všech jejích podobách. Když na práh kláštera v Buenos Aires někdo odloží krabici od bot s nemluvnětem, jeptišky dají holčičce jméno Fabiola.