Doba, která nás s příchodem socialismu navštívila, poznamenala naše činy i charaktery natolik, že se stala rozsáhlou výstavní síní bizarních osudů a figur. V přízemí expozice se čtenář setká s příběhy pouličního fotografa Hubera, kolotočáře Broka, porcelánové dívky Miriam, nešťastného holiče Frantince, vlakového poštmistra Pýra, tajného pana Pána, řeznické rodiny Kořínkových a řady dalších... Na každou

Jedna z klíčových próz české literatury 90. let, která se dočkala i filmového zpracování, vychází s původními linoryty Michala Cihláře a v grafické úpravě Juraje Horvátha, kterou čtenáři znají z Topolova románu Kloktat dehet.

Nejnovější román úspěšného českého spisovatele Miloše Urbana si pohrává s klasickou českou vášní – houbařením. Vypráví příběh mladého nakladatelského redaktora Gregora Martyho, který bojoval s podivuhodnou drogou a málem nad ní zvítězil.

Novela srovnatelná s Vančurovým Rozmarným létem, jeden z prvních postmoderních textů(ještě před tím, než byla postmoderna vynalezena), dlouho nevydávaná perla české literatury - to vše a mnohem víc je Větrník Karla Matěje Čapka-Choda. Zábavné poodkrytí tvůrčího procesu, anebo těžce ironické účtování s kritikou?

Michal Janata (nar. 1952) ve své esejistické knize Stáří je mládím světa rozkrývá titulní téma v široké historické perspektivě myšlenkových a kulturních souvislostí a pronikavě analyzuje systémová znevýhodnění, jimž jsou v naší současné společnosti vyznávající kult věčné mladosti a neutuchajícího výkonu ve stále větší míře vystavováni příslušníci „vyloučené generace“. Hluboce erudovaný a přitom čtivý

Šest krátkých povídek zakotvených v běžných tématech. Tedy zdánlivě běžných… Věnují se mj. lásce, touze či ztrátě, ovšem tyto stránky lidského života pojímají nejednoznačnou formou alegorické a ambivalentní prózy.

Hana Hrabáková v předchozích letech úspěšně publikovala již pět dílů cyklu „Povídky ke kávě“ a letos přichází s další částí této povídkové série. Autorka oslovuje čtenáře uceleným souborem humorných textů doslova „ze života“. Podtitul aktuální povídkové knihy „Jak přežít katastrofu“ přivádí čtenáře do retro-prostředí studentských časů v osmdesátých letech, prvních milostných vzplanutí, prvních zkušeností

Obchod na korze sa preslávil najmä vďaka filmu Jána Kadára a Elmara Klosa, ktorý v roku 1966 získal Oscara. Ladislav Grosman napísal pôvodne krátku poviedku s názvom Pasca v slovenčine, neskôr ju rozšíril a prepísal v češtine.

Gymnaziální ředitel Martin Mikoda si láme hlavu nad mimořádně nadaným, avšak problematickým studentem, když jej dostihne šokující zpráva o smrti bývalého spolužáka Tomáše. Profesor Mikoda se začte do zápisků, které si s Tomášem a s dalším spolužákem vyměnil koncem devadesátých let.

Petr Borkovec vypráví pěkným jazykem, přitom obyčejně a jednoduše k pochopení. Má bohatou slovní zásobu a žádná věta se neopakuje.

Symetrická kompozice nového románu Václava Vokolka Krajiny zjevení je inspirována středověkými tabulovými oltáři: střed knihy tvoří hlavní výjev, podstatný střed díla, základní téma odehrávající se v roce 1849. Levá a pravá strana jsou tvořeny dvěma křídly se současnými výjevy.

Když jsem se rozhodoval, čím budu, měl jsem o své budoucnosti často spory s mým tátou, nebo, jak bychom byli bývali tehdy v Brně řekli, s mym tatem. Ale pak jsem se mu v duchu omluvil, ponevadž jsem pochopil, že to se mnou myslel jen dobře.

První slovenské vydání slavné humoristické knihy, která pobavila již mnoho generací čtenářů, přeložil Ľubomír Feldek a ilustroval Adolf Born. S Bornovými ilustracemi vydalo Karolinum také anglický, francouzský, španělský, italský, německý a ruský překlad.

Podtitul díla zní \"Humoristická - pokud je to možné - novela z ghetta\". Známý pražský satirik, spolutvůrce \"divadel malých forem\" a přispěvatel humoristického Dikobrazu jej vydal r. 1969. Obraz vlastního dospívání v \"ghettě\" Terezín se vymyká z literatury holocaustu nejen spojením smrti a hrůzy s absurditou a smíchem, ale také značnou otevřeností.

Fejetony a sloupky o zvířatech, lidech, levé mozkové hemisféře, Francii, Havaji, České Lípě i Českém Dubu, léčivém dubu, děravém kýblu, džungli, spolucestujících, kufrech, pitomém syndromu, kterým autorka trpí, a o všem, co tvoří její svět…

Marta Polopanna, to jsou autobiografickou formou popisované osudy tří generací autorovy rodiny. Tyto osudy se odehrávaly v časovém rozpětí minulého století.

Když se na počátku 19. století rodila novodobá česká společnost, nutně si musela klást i otázky o smyslu své existence, o svém původu a o cílech, k nimž směřuje. V situaci, v níž se nacházela, bez opory tradičních autorit, bez filozofů a myslitelů, nalézala odpovědi mimo jiné v beletristických textech svých spisovatelů.

I slunná strana života má své stíny. Nebo jsou o tom přinejmenším přesvědčeny hrdinky tří povídek v nové knížce Martiny Formanové.

Kniha je súborom štúdií o konštrukciách sveta v literárnom texte.

Celé vyprávění se v časových saltech vrací k příčině: za komunistické diktatury uznávaný spisovatel vyzradil ke konci války při mučení v nacistické káznici ve Straubingu své přátele, z nichž mnozí byli popraveni a několik jich přežilo. Po roce 1948 se po krátké emigraci vrací zpět do Československa, kde ho zakrátko STB zatýká a vydírá jeho zradou.