Publikace identifikuje důležité, empiricky zachytitelné vývojové trendy české společnosti i jejího vnějšího prostředí. V první části je identifikace trendů zasazena do širšího metodologického rámce tvorby vizí a strategií pro český stát.

Člověk je tvor společenský. Máme potřebu někam patřit.

Knížka, vydaná původně v roce 2000, vznikla jako učební text pro kurs, který autorka přednášela studentům prvního ročníku sociologie na Fakultě sociálních věd UK. Pro aktuální vydání nebyla revidován ani doplněna.

Cieľom knihy je filozoficky preskúmať dynamiku vzniku a priebehu konfliktu a poukázať na to, ako môže konflikt deeskalovať na základe uvedomelého uchopenia vlastnej existencie. Kľúčovú rolu v tomto procese zohráva princíp ľudskosti.

Tato kniha se věnuje kritice a vysvětlení byrokraticky a komerčně deformovaného pojetí vědy a jejích institucí v posledních desetiletích a mapování alternativních možností pro novou vědeckou éru. Reflektuje současné diskuse ve skupinách vědců, univerzitních pedagogů a různých skupin občanů s cílem otevřít více tyto debaty dalším účastníkům ve veřejném prostoru.

Rozpravy, polemiky a úvahy o tom, co lze považovat za důstojnou náplň života a obhajoba lidského práva rozhodovat o svém bytí i na jeho samotném konci, ve chvíli, kdy člověk ztrácí možnost ukončit život vlastní rukou. Kniha se žánrově pohybuje na pomezí reportáže, eseje a etického cestopisu.

Přehledový text o problematice stárnutí je určen sociálním pracovníkům, jejichž cílovou skupinou jsou senioři v nepříznivé sociální situaci a s nízkou mírou soběstačnosti. Teoretická témata jsou záměrně propojena se zkušenostmi z praktické sociální práce a jednotlivé příspěvky jsou doplněny četnými příklady z praxe.

Kniha vychází ze tří statistických výzkumů čtenářů a čtení, které v letech 2007, 2010 a 2013 zorganizovaly Ústav pro českou literaturu Akademie věd české republiky a Národní knihovna. Nejdříve jsou představeny základní údaje o České republice (demografie, kultura, vzdělání, ekonomika atd.), následují údaje z jednotlivých výzkumů.

Aký prísľub nám dávajú rýchlo sa rozvíjajúce digitálne technológie pre zlepšenie nášho života? A neprerastú nám čoskoro cez hlavu?

V současném globalizovaném světě mísení kultur a světonázorů se již delší dobu ohlašuje nutnost hledat mody soužití zvláště tam, kde naráží na živé historické reminiscence konfliktů. Ulrich Beck, jeden z předních sociologů, se pouští na toto pole, aby jako hlavní kořen rozpoutávání i tišení konfliktů sledoval náboženství v jeho ambivalentní roli.

V každodenním laickém vědění je vztah inovací a institucí chápán jako protikladný. Inovace sledují změnu a instituce stabilizují sociální poměry.

Kniha se zabývá strategií nepřímého nátlaku v mezinárodních vztazích, která předpokládá interakci tří odlišných aktérů. Ačkoliv státy tuto strategii poměrně často využívají pro dosažení svých cílů, nepřímý nátlak je v akademické literatuře doposud neprozkoumaným fenoménem.

Publikácia Kritické myslenie v slovenskej postsocialistickej spoločnosti skúma kritické myslenie ako sociálny projekt pri prechode strednej a východnej Európy k demokracii a trhovej ekonomike. Z akých dôvodov vnímali bežní ľudia kritické myslenie ako sociálny problém počas pätnástich rokov nasledujúcich po komunistickej vláde?

Kniha Násilím proti „novému biedermeieru“ podrobně mapuje vztahy mezi většinovou společností (označovanou zde jako „nový biedermeier“) a menšinovými kulturami v tehdejším Československu a posléze v České republice na konci osmdesátých let minulého století a začátku století 21. Jak nahlížela společnost na hnutí skinheads, tehdy reprezentované především skupinou Orlík a jejími zakladateli Danielem Landou

To, co bývá zvykem chápat jako krizi ekonomickou, respektive finanční, je ve skutečnosti celkovou krizí západních společností. Co je vlastně žitým náboženstvím dneška – ekonomie a vzývání Růstu?

Veci, ktoré doteraz fungovali, zrazu nejdú a svet stojí pred otázkou, ako ďalej. Svetová kríza hospodárstva je len obrazom krízy celej spoločnosti, jej usporiadania a fungovania.

Dosud chybějící příručka k dějinám české a slovenské sociologie v letech 1918-1948. Jedná se o období, v němž nebývalé velké množství vyškolených sociologů působilo v politickém životě a významných správních funkcích československého státu.

Kniha přináší úvod do sociologického pohledu na rodinu. Vychází z autorovy monografie Sociologie rodiny (1999 a 2002), alepodstatně rozšiřuje a aktualizuje její text - a především ho orientuje jako učebnici s propracovanou didaktickou podporou.

Podľa Foucaultovho názoru vysloveného v tejto knihe blíži sa čas, keď sa rozplynúchiméry humanizmov a ukáže sa, že antropologická koncepcia ľudského bytia je nezlučiteľná s bytím jazyka. Kniha sa stala kultúrnou udalosťou šesťdesiatych rokov a vyniesla svojho autora na popredné miesto na svetovej intelektuálnej scéne.

Kniha zachycuje poznatky o procesu sociální integrace,a zejména pak integrace na pracovním trhu, zjištěné prostřednictvím sady více než 250 kvalitativních rozhovorů s přistěhovalci žijícími dlouhodobě v České republice. Různé aspekty procesu integrace do života hostitelské společnosti jsou zpracovány formou dílčích případových studií vzniklých analytickým rozdělením přistěhovalců do skupin dle zemí