V letech 1992 a 1993 Umberta Eca pozvali na Harvardovu univerzitu na šest přednášek o literární teorii. Čekal-li tehdy některý student suchopárný výklad, pamatuje si své překvapení pravděpodobně dodnes.

Táto kniha rekonštruuje slovenskú literárnu kritiku v medzivojnovom období, predovšetkým v jeho druhej polovici. Je venovaná štyrom osobnostiam: Jánovi E. Borovi, Michalovi Chorváthovi, Jánovi Igorovi Hamaliarovi a Alexandrovi Matuškovi.

Druhý diel knižných statí, doslovov, recenzií a rozhovorov českého slovakistu a bohemistu Lubomíra Machalu dopĺňa vedecké štúdie z prvého zväzku vydaného roku 2021. Pohľady na slovenskú prózu, poéziu a literárnu kultúru „zpoza řeky Moravy“ autor komentuje s veľkým prehľadom a nadhľadom a podáva vzácnu správu o slovenskej literatúre v spojení, ale tiež aj v rozdelení dvoch blízkych kultúr a jazykov

Monografia Martina Navrátila Neznáme dielo Vojtecha Mihálika: Rekonštrukcia zbierky Ruža dopĺňa ďalšie „biele miesta“ v autorskom profile básnika Vojtecha Mihálika (1926 – 2001). Autor na podklade Mihálikovej rukopisnej pozostalosti rekonštruuje neznámu zbierku Ruža, s ktorou sa v básnickej časti literárneho súbehu vydavateľstva Tranoscius v roku 1946 umiestnil na druhom mieste, ďalej načrtáva tematický

Práca reflektuje interpretáciu ako vstupnú bránu, ktorá umožňuje prístup k textu. Pritom tu funguje paradoxný základný vzťah diferencie interpretácie od textu, ktorý interpretuje.

Dagmar Halasová ve své studii o básnickém díle Bohuslava Reynka osvětluje hlubiny básníkovy inspirace na základě jeho slovníku a dokládá, že jde o slovník bible a obrazy převzaté z Písma. Poukazuje na tituly jednotlivých skladeb, na vzájemně se prostupující vidiny v jednotlivých básních a konečně na biblický slovník-lexikum, který Reynek natolik integroval, že si čtenář už neuvědomuje, že určitá báseň

Cvičebnice je určená pro všechny, kteří chtějí psát, anebo si psaní vyzkoušet a kreativně se vyjádřit. Provede vás od prvotního nápadu přes jednotlivé části psacího procesu a také poradí, co dále dělat s hotovým textem.

Monografie se zabývá medialitou díla Karla Teigeho a Vítězslava Nezvala, dvou vůdčích postav českého poetismu, z pohledu filozofie médií. V duchu uvažování Marshalla McLuhana, o které se Martin Charvát opírá, nejsou pro něj média neutrální prostředník, nýbrž způsob vidění a pociťování, který determinuje lidskou zkušenost.

Rozsáhlá přehledová publikace Gabriely Veselé podává výklad dějin německé literatury v českých zemích od nejstarších dob do roku 1945. Sleduje postavení němčiny a češtiny v jednotlivých epochách, podrobně eviduje a hodnotí překlady německých literárních děl do češtiny, představuje životy a díla známých i zapomenutých německy píšících autorů, jejich dobovou recepci i ohlas v pozdějších generacích.

Kniha přibližuje jeden z fenoménů narativní strategie, který ruský literární vědec Boris M. Ejchenbaum na počátku 20. století pojmenoval termínem „skaz“ a spojil s oblastí spontánního mluveného vyprávění. Výklad je rozdělen do dvou částí: první část přináší teoretické uchopení problematiky, zatímco druhá se zabývá interpretacemi konkrétních uměleckých textů.

Odysseus v básni Josefa Lederera doznává: „Nad vesly druzi mluví o domovu / Já vymyslel jim Ithaku“. Tento verš předznamenává téma celé knihy, kterým je recepce antické mytologie v českém prostředí od středověku až po 20. století. Autoři jednotlivých kapitol na příkladech z historiografické, krásné či překladové literatury, výtvarného umění, divadla nebo školství ukazují, že antické mýty v české kultuře

Monografie přibližuje osobnost Aloyse Skoumala (1904–1988), kterého autorka konfrontuje se všemi sférami kultury dvacátého století, do nichž během svého života aktivně vstupoval a zanechával v nich svou stopu. Na základě studia zdrojů, jež formovaly jeho duchovní svět, dochází k závěru, že vědomě přenesl nonkonformní pozici staroříšského Josefa Floriana do zcela odlišných podmínek prostředí i doby

Knižka azda najproduktívnejšieho literárneho kritika – výber z literárnej publicistiky (z obdobia rokov 1995 – 2004) – sa skladá z troch častí. Prvú časť tvorí Halvoníkov pokus o syntetizujúci pohľad na charakter vývinových tendencií v slovenských kultúrnych, ale najmä literárnych dielach.

Učebnice dějin čínské literatury plánovaná ve třech dílech postupně obsáhne dějiny čínského písemnictví od nejstarších dob až po konec období raného středověku (tj.zhruba 1000 př.n.l. až 600 n.l.). Je koncipována jako systematické uvedení do tématu založené na interpretaci primárních pramenů a na nejnovější sekundární literatuře. Druhý díl se věnuje literatuře, krásné, dějepisné i filosofické, období

Súbor štúdií predstavuje vcelku i v jednotlivostiach prínosné poznanie do dejín slovenskej literatúry i do dejín prekladu, ba aj do komparatívneho poznania talianskej a slovenskej literatúry.

Druhé, doplnené a aktualizované vydanie slovníka prináša úvodné prehľadové state jednotlivýchnárodných literatúr, abecedne radené heslá básnikov, prozaikov, dramatikov, esejistov fínskej, švédskej, frískej, islandskej, nórskej, faerskej literatúry.

Slovník vietnamské literatury.

Kapitoly z dejín prekladu a recepcie na Slovensku.

Hlava žáru zachycuje, jak se ustavovaly básnické vidění a poetika Vladimíra Binara od konce padesátých let a proměňovaly v následujícím desetiletí. První část tvoří výbor z básnických sbírek a textů z let 1959–1968, výrazných zvláště svou bohatou, světelnou i temnou obrazností.