Poviedky

Obchod na korze sa preslávil najmä vďaka filmu Jána Kadára a Elmara Klosa, ktorý v roku 1966 získal Oscara. Ladislav Grosman napísal pôvodne krátku poviedku s názvom Pasca v slovenčine, neskôr ju rozšíril a prepísal v češtine.

Petr Borkovec vypráví pěkným jazykem, přitom obyčejně a jednoduše k pochopení. Má bohatou slovní zásobu a žádná věta se neopakuje.

Předměstí Olomouce, dnes její městská část Nové Sady, je prostorem, kde se odvíjí děj knihy o rodině zemědělce Císaře. Košatý strom rodiny vytvořilo pět jeho postupně dospělých synů.

Děj devíti povídek knihy Scesta se časově odehrává v rozmezí od třicátých let dvacátého století po současnost, geograficky zasahuje od rovníku až za polární kruh. Na první pohled samostatné prózy rozvíjejí postupně detektivní zápletku zasazenou do historických i současných kulis, které odkazují na podstatné i méně známé události světových dějin, a odkrývají jejich nesmazatelnou stopu v životech několika

Ve stejné grafické úpravě jako Kroutvorovy vzpomínky Poletování jednoho ptáčka vydává nakladatelství Torst soubor jeho esejů o českých básnících, prozaicích a esejistech, které má autor rád a jejichž dílo ho oslovuje. Kroutvor je zaujatý čtenář, laskavý pozorovatel a má na literaturu osobitý, vyhraněný pohled.

Hokrstory nás přenese do „botulinem se nadýmající plechovky“ pozdního socialismu mezi hudebníky mladé nekonformní skupiny Mrtvičný grundle, kteří nechuť ke spolupráci s „bolševikem“ řeší únikem do subkultury undergroundu a odevzdáním se rockové muzice. Příběhem se prolíná střet mezi světem oficiální kultury s potřebnými ústupky soudruhům a postojem bez kompromisů, který s sebou nese odsouzení k životu

Rukopis, resp. autorské korektury této vůbec poslední Bondyho prózy (1997), byly po dvacet let považovány za ztracené či zničené, takže teprve poté, co byly v r. 2018 tyto textové podklady náhodně nalezeny a posléze uceleny, bylo možno uvažovat o vydání tohoto díla. Jde o jeden z řady Bondyho „filosofických životopisů“, jimiž jsou evokovány životní osudy význačných starověkých či středověkých myslitelů

Autor na záložku napsal: Prozaická sbírka O intelektuálovi, který se necítí dobře je relativně pestrým souhrnem zamyšlení a meditativních i analytických esejů. Je tu též portrét muže byznysu a povídka o zkušenosti potopy.

Klasické dílo československé literatury a filmu 60. let v novém vydání překladu Iris Urwin Lewitové. Originální a aktuální příspěvek k otázce \"všichni lidé bratři jsou\". Ilustroval Jiří Grus, doslov Benjamin Frommer.

Přežít ještě neznamená žít „Narodila jsem se, když mi bylo devět let, deset měsíců a sedm dní,“ začíná své vyprávění Eliška, hrdinka románu Rekonstrukce. Eliška nyní přebývá v tichém domě své zapšklé tety a její život nikoho nezajímá.

Desítka severských příběhů z kopců, hor, řek a ledovců Skandinávie, Islandu, Grónska, Špicberk, Aljašky a Ruska. Někdy s rukama svírajícíma cepín, jindy pádlo nebo také řídítka bicyklu.

Románová trilogie - ústřední beletrictické dílo přední české autorky, která obdržela za titul Točité věty ocenění Magnesia Litera 2016. Je literárně magickým hledáním duchovního smyslu a mystickou cesta za poznáním.

Milostná novela o prekliatí doby, kedy sa každý môže stať fotografom a urobiť aspoň jednu dobrú fotku. Dôležitá je motivácia.

V pořadí pátá v řadě „divadelních novel“ vychází opět s ilustracemi Romana Karpaše. Zavede nás do jednoho divadla, které řeší krizi původní divadelní tvorby dramatizacemi slavných děl světové prózy.

Množstvo vtipných výrokov, básničiek a vyjadrení od známych českých osobností, všetko o zabíjačke.

I slunná strana života má své stíny. Nebo jsou o tom přinejmenším přesvědčeny hrdinky tří povídek v nové knížce Martiny Formanové.

Ptám se sám sebe, co to vlastně dělám, když píšu povídku. Jako bych našel pecku a dělal kolem ní třešeň.

Román, ktorý možno pokojne nazvať pravou spoločenskou kritikou so zábavným príbehom, v ktorom sa nakoniec s chuťou a vlastne s pochopením zasmeje autorka nielen protagonistom, ale aj sama sebe. Preklad Jana Zoubková.

Svazek soustřeďuje v úplnosti samostatnou prozaickou a dramatickou tvorbu J. Čapka (1887–1945) do roku 1930: povídkové knihy Lelio a Pro delfína, časopisecky publikované práce Živý plamen, Tři prózy, Podzim 1914 a Chlapec, divadelní hru Země mnoha jmen a torzo dramatu Gassirova loutna, filmová libreta Lakomec a Moc pověry a konečně i prózu Stín kapradiny. V chronologickém uspořádání představuje Čapkovu