Nelze si ani představit utrpení vězňů z koncentračního tábora Gross Rosen v únorových dnech roku 1945. Kniha vychází k 70. výročí tragické události v CHoustníkově Hradišti. Připomíná konec 2. světové války a osvobození Královehradeckého kraje Rudou armádou.

Soud s Miladou Horákovou a dalšími nekomunistickými politiky. Tématem práce, založené na rozsáhlém archivním výzkumu a na bohaté osobní zkušenosti autora, který měl v 60. letech coby konzultant pro historii v aparátu ÚV KSČ a také člen rehabilitačních komisí přístup k tajným dokumentům, však tentokrát nejsou samotné kritické události vykonstruovaného procesu, ale jeho další osudy.

Také v pátém sešitu se čtenářům představí osobnosti z politického, veřejného, vědeckého i kulturního života, které spojuje skutečnost, že se ve svém oboru zapsaly do dějin, ať už jde o postavy dodnes známé i širší veřejnosti, nebo málo známé či neznámé, které spojuje skutečnost, že pocházejí z Čech,Moravy či Slezska nebo významně či dlouhodobě působily na našem území.

This book on Jewish culture and literature focuses on the \"quiet” decades of the nineteenth century, a scarcely written-about period of time in Bohemian Jewish history. Using a myriad of sources, including travelers\' accounts, poems, essays, short stories,guides, and newspaper articles, the volume explores Jewish expression, Jewish-Czech relations, and the changing attitudes toward Jews between the

Prvé komplexné spracovanie straníckych aktivít, politického programu a odbojovej činnosti sociálnych demokratov na Slovensku v rokoch II. svetovej vojny. Zachytáva politicko-spoločenskú situáciu v čase rozpadu československého štátu, začiatky sociálnodemokratického odboja po vzniku Slovenského štátu, vzťahy s komunistickým a občiansko-demokratickým odbojom, ako aj podiel a zapojenie sa sociálnych demokratov

Svedectvo Jozefa Tekleyho, násilne odvlečeného orgánmi NKVD v roku 1945 a väzneného sa až do roku 1953. 4. apríla 1945 sa blížil k Bratislave front. S tromi kamarátmi zo Spiša ho zadržali pracovníci NKVD.

Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo, a vypráví je dál. Kniha Nezapomeňte vycházející z této unikátní sbírky nabízí např. do dobového kontextu zasazený životní příběh rytíře českého disentu Luboše Dobrovského, státníka, vlastence a Evropana Karla Schwarzenberga, s kultovní Jazzovou sekcí neodmyslitelně spojeného Čestmíra Huňáta, ale

Kniha zpřístupňuje život, práci a myšlení Františka Uhlíře (1900–1980), předního politika Československé strany národně socialistické, místopředsedy exilové Státní rady za druhé světové války, v kanadském exilu po únoru 1948 pak profesora sociologie, kněze anglikánské církve a zakladatele misie pro křesťanské vzdělávání dospělých Temple Pastures u Ottawy. Čtenáři se do rukou dostává komentovaná edice

Kolektivní monografie Republika právníků přináší příspěvky přibližující problematiku výrazné účasti právníků ve společnosti nově vzniklého státu. Řada kapitol se věnuje situaci na Slovensku, kde bylo nutné výrazným způsobem vytvářet nové personální struktury především v soudnictví a ve státní správě.

Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově. Dne 2. ledna 1952 se tam odehrál legendární útěk.

Cílem knihy je promyslet v dialogu s významnými českými odborníky „ideu univerzity“ i její konkrétní moderní projevy v zahraničí i v České republice. Dialog s Jiřím Hanušem vedli: Stanislav Balík, Petr Dvořák, Petr Fiala, Pavel Floss, Jiří Hanuš, Petr Horák, Jakub Jirsa, Jiří Lach, Jiří Macháček, Tomáš Machula, Dominik Munzar, Ivana Noble, Jan Sokol, Daniel Soukup a Kateřina Šimáčková.

Kniha o poprednom slovenskom a európskom historikovi Prof. PhDr. Matúšovi Kučerovi, DrSc., ktorá obsahuje okrem najlepších materiálov jeho článkovej tvorby o vzniku Veľkomoravskej ríše aj najzaujímavejšie medzníky vo vývoji dejín Slovenska a Slovákov z pohľadu historika.

Způsoby, jak přistupovat k dějepisectví komunistického období, mohou být různé. V Česku zatím spíše převládá přístup zkoumající individuální „hříchy“ jednotlivých badatelů.

Slavín jako fenomén, jako krystalizační bod dobového národního diskursu, v němž se přítomnost obrací k minulosti a v němž se na symbolické rovině v dlouhém 19. století konstruuje, vyjednává, formuje a legitimizuje národ a s ním spjatá podoba sociální reality – Slavín na Vyšehradě přitom zdaleka není první a jedinou národní svatyní. České národní slavíny mají své evropské obdoby a vzory.

Anglické, doplněnévydání publikace „Sepulkrální skulptura jagellonského období v Čechách“ (2010) mapující sepulkrální skulptury z období vlády jagellonské dynastie, jež je bezpochyby jedním vrcholných období dějin českého umění, přispívá k ucelení představy o výtvarné kultuře tohoto období výzkumem specifické sochařské sféry z pohledu uměleckohistorického a epigrafického. Na příkladu relativně malé

Kniha je výsledkem Pittrova celoživotního zájmu o české dějiny a zároveň ideovým odkazem. V galerii významných postav českých dějin přibližuje základy české duchovní tradice - tradice demokratického smýšlení a humanistických ideálů.

Vzácne správy o histórii nášho územia od 6. do 10. storočia, tak ako sa javia v písomnostiach prevažne cudzieho pôvodu. Publikáciu dopĺňa rozsiahly ilustračný materiál.

Na počátku byl fascinující nález deníku a korespondence československého legionáře, který v průběhu 1. světové války bojoval v Rusku za samostatnost naší budoucí republiky. Na základě těchto písemností a svědectví rodinných příslušníků poskládal jeho syn, Jan Kučera, příběh jeho života. Kniha se nevěnuje pouze Velké válce, ale také vzniku samostatného Československa, První republice, období nacistické

Osudovost, tragika, zločin a někdy i tajemno – to spojuje hrady, pevnosti a města, která si podle Vladimíra Lišky zaslouží označení nejděsivější místa české historie. Obří hrad, Zvíkov, Býčí skála, Velké Losiny nebo hrad Houska jsou lokality, které na nás působí svou skrytou energií. Jde o místa s magií lidské bolesti, utrpení, bídy, ale i smrti, která si zde kdysi vybírala svou krutou daň.

Historický atlas města obsahuje úvodní textovou část (urbanisticko-historický vývoj města), mapovou část a výběrovou bibliografii. Nejobsáhlejší barevná mapová část zahrnuje na více než 40 listech staré mapy a plány města od 18. století v plynulé řadě do současnosti (územní plány), reprodukce vedut a vyobrazení města a jeho částí, od 17. století opět do současnosti (pro novější období včetně fotografií,