U příležitosti 91. narozenin Lenky Reinerové vychází její nová, velmi osobně laděná próza. Z rukopisu německého originálu Das Geheimnis der nächsten Minuten přeložila Olga Walló.

Zbierka 136 súčasných povestí získaných od 60 rozprávačov z celej Českej republiky. Príbehy, ktoré sa rozprávajú z ucha do ucha - strašidelné povesti o vrahoch a maniakoch ohrozujúcich nevinné študentky či milencov v aute a podobne.

Básnická zbierka súčasného českého básnika.

Teodor je zapálený vesnický učitel, který hrává v kostele na varhany. Padesátá léta v Československu ovšem nejsou dobou varhan a kostelů, a Teodor se tak dostává do stále ošemetnější situace.

Tři roky rozvážel Jan Novák v Chicagu prachy. Byly těžké: pět set dolarů ve čtvrťácích vážilo třináct kilo.

Sára Fukuharová, po matce Češka a po otci Japonka, žije v Jokohamě a zabývá se výzkumem vymírajícího úhoře japonského. Mezi její jediné přátele patří pan Nakadžima – postarší majitel domu s akvaristikou, ve kterém bydlí, a sousedka Miju, která neudělá krok bez dřevěného meče a celé hodiny tráví rozmluvami s úhořem Unagim.

Gymnaziální ředitel Martin Mikoda si láme hlavu nad mimořádně nadaným, avšak problematickým studentem, když jej dostihne šokující zpráva o smrti bývalého spolužáka Tomáše. Profesor Mikoda se začte do zápisků, které si s Tomášem a s dalším spolužákem vyměnil koncem devadesátých let.

Román o sebelžích, životním bilancování a spisovateli, který se míjí s tématy i sám se sebou. Čtyřicátník Arnošt Doubek donekonečna objíždí autorská čtení se svou prvotinou.

Kniha, která volně navazuje na autorovu prvotinu O ženách, mobilech a broucích v hlavě (2004), líčí veselé i smutné historky, jež prožívají dva muži a jedna žena. Jejich osudy se jednou náhodně střetnou, a od té doby se neustále proplétají.

Fejetony a sloupky o zvířatech, lidech, levé mozkové hemisféře, Francii, Havaji, České Lípě i Českém Dubu, léčivém dubu, děravém kýblu, džungli, spolucestujících, kufrech, pitomém syndromu, kterým autorka trpí, a o všem, co tvoří její svět…

Z díla klasika poezie i drobnější prózy Svatopluka Čecha (1846–1908) přináší Česká knižnice jako první svazek humoristicko-satirické „broučkiády“. Obsáhne všechny prózy spojené s postavou pražského měšťana Matěje Broučka, jež společně nebyly vydány již několik desetiletí: dvě verze Pravého výletu pana Broučka do Měsíce (časopisecky 1886, knižně 1888), Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do

Hlavním hrdinou příběhu je muž ve středních letech, přezdívaný Žíla. Ze směsice veselých střípků z jeho života, se dozvíte o tom, jak přišel ke své ženě Simoně i jak mu umřela.

Kniha plná humorných príhod a postrehov odohrávajúcich sa v prvej polovici šesťdesiatych rokov minulého storočia v sudetskom pohraničí Severnej Moravy, vnímaných a rozprávaných jedenásťročným chlapcom.

Soubor svěže psaných úvah spisovatele a publicisty, žijícího od 70. let v Hannoveru, reaguje na naléhavé a bohužel mnohdy tabuizované problémy dnešního globalizovaného světa i našeho národního života. Zamýšlí se nad identitou a perspektivami západní civilizace, nad rysy české povahy a jejími stereotypy vnímání dějin, nadzdroji ideologických i hospodářských konfliktů planety.

V beletrii posledních let se najde jen málo knih, které by se zabývaly naší nedávnou minulostí, tím méně obdobím kolektivizacevesnice v 50. letech. V novele Selský baroko se o takovou historickou reflexi pokouší Jiří Hájíček (1967), autor patřící ke generaci, která vyrůstala až dlouho po tomto temném období selských procesů.

Príbeh románu sa odohráva predovšetkým v prvej polovici 50. rokov v Brne. Hlavnou postavou je brnenský architekt prinútený stavať socialistické bytovky.

Zdeněk Šmíd je autorem více než třiceti knih, které si získaly oblibu mnoha čtenářů. Proč bychom se netopili odstartovalo úspěšnou sérii knih o partě kamarádů, kteří spolu tráví čas nejen na vodě, ale i na horách.

Historie je plná dramatických příběhů o provinění a trestu. Mnohé z nich jsou pozoruhodné svými postavami, jiné okolnostmi, další prostředím, ale všechny mají jedno společné – pohnuté lidské osudy.

V knize Když syn píše líp než máma, jsou povídky dvou generací, matky a syna. Oba, každý jinak, popisují životy mužů a žen v různých životních situacích.

Šest vzájemně se doplňujících příběhů této knihy slovenského autora žijícího od roku 1968 ve Švýcarsku se odehrává vrůzných historických obdobích na různých místech Evropy. Jednotlivé postavy se pohybují stejně suverénně po Curychu, Bazileji, Vídni anebo Novém Sadu, jako žijí v Praze či v Košicích.