Autorský kolektiv: Jana Soprová, Michal Zahálka, Karel Král, Jan Vedral, Walter Nagy, Vít Pokorný, Petra Hanušková, Klára Fleyberková, Petra Lásková, Eva Kyselová, Zuzana Augustová, Daniela Jobertová (ed.), Jan Jiřík, Eva Daníčková, Marcela Magdová, Vladimír Fekar, Martina Schlegelová, Marie Špalová, Jana Špalová, Tomáš Kobr. Fenomén scénického čtení, jemuž je věnována monografie s výmluvným názvem

Úvahy a štúdie Pavla Uhra pod názvom Zo života bábok sa zaoberajú témou umelého človeka, jeho archetypmi od antiky až po súčastnosť s uvedením zdrojov z literatúry, divadla, filozofie a výtvatného umenia. Autor v texte zachováva členenie a historickú postupnosť i hierarchiu pri charakterizáciach Homukulov, humanoidov, androidov a bábok.

Zborník vznikol ako výstup z rovnomenného kolokvia, ktoré sa udialo v júni 2022 a je súčasťou výskumného projektu Antropo(s)céna. Okrem teatrologického bádania tento výskum reflektuje v samostatnej časti aj materiálnu podstatu divadla, ktorú dnes rámcujú pojmy ako uhlíková stopa, environmentálna udržateľnosť, cirkulárna ekonomika.

Kdo to byl Michail Čechov? Jaká byla jeho divadelní metoda?

Kniha autorského týmu, vedeného prof. Janem Vedralem, dramatikem, šéfdramaturgem Divadla na Vinohradech a vysokoškolským pedagogem, nabízí – i razancí prominentních autorů formátu Vladimíra Justa, Radmily Hrdinové, Lenky Jungmannové, Vladimíra Procházky ad.

Je skutečně s podivem, že české prostředí prozatím dílo a působení Antoina Viteze do značné míry ignorovalo. Estetika jeho inscenací a jeho myšlení o divadle přitom přesahují ryze francouzský kontext a rozvíjejí otázky spjaté s evropskou činohrou a její tradicí obecně: podvojnost divadla dramatu a divadla hereckého mimování a tzv. velké a malé činohry; divadlo jako umění konvence a stylizace, které

Publikace je souborem studií, které navazují na starší teatrologické práce tohoto druhu. Pracuje jak s dobovou literaturou, tak s obsáhlým souborem archivních materiálů, využívá znalostí napříč spektrem dějin umění – ať už se jedná o divadlo, literaturu, hudbu, výtvarné umění nebo film.

V pozdní modernitě se požadavek tvořivosti a originality, spojené s vytvářením něčeho nového – požadavek vyhrazený do té doby zejména umění – stal čímsi všeobecně vyžadovaným. Aby také ne, vždyť stálý růst produkce nezbytně vyžaduje její permanentní inovaci i estetizaci a součástí trhu se stala také produkce zážitků! Je jasné, jaké důsledky na proměnu samotného pojmu i podobu umění může mít a má vznik

Výjimečný kompilát osmi autorů, kteří představují poznatky z praxe divadelní tvorby ve specifických skupinách, která integruje umělce s postižením s profesionálními divadelníky. Tětivou snů je přehledem kreativních jevištních realizací a cvičení, kde jsou hlavními aktéry dospělí umělci s mentálním postižením.

Proslulá skladba spisovatele Huga von Hofmannsthal (1874–1929) z počátku 20. století odkazuje daleko hlouběji do minulosti: je v ní zpracován anglický Everyman, moralita z patnáctého století. Středověký námět oděl rakouský básník po pěti stech letech do jazyka zbarveného starodávnou němčinou.

Kniha českého teatrologa Jaromíra Kazdy se zabývá privátním i profesním životem dvou významných hereček, matky Jiřiny Stránské a dcery Kláry Jernekové. Jiřina Stránská (1912–1999) ve svých nejlepších dobách působila v meziválečném avantgardním divadle E. F. Buriana D 34–41.

Ukončením niekoľkoročnej práce kolektívu renomovaných slovenských teoretikov a historikov v oblasti divadla pod vedením Vladimíra Štefka sú dlho očakávané Dejiny slovenského divadla Divadelného ústavu. Prvý zväzok (2018) poskytuje koncentrovaný a prehľadný obraz o vývinových tendenciách slovenskej divadelnej tvorby na profesionálnych javiskách do roku 1948, zachytený na primerane charakterizovanom

Významný divadelní dramaturg a profesor DAMU nabízí ucelený pohled na dramaturgii, obor, který jinak neoplývá odbornou literaturou. Je to souhrn obecných poznatků a vlastních zkušeností z bohaté dramaturgické praxe, doplněný literaturou ke studiu dramaturgie.

Kniha se zabývá aktuálním happeningem, vymezuje jeho význam, nahlíží do historie happeningů a sleduje vývoj tohoto fenoménu až do současnosti. Zkoumá motivy a předpoklady vzniku politického happeningu a na konkrétních příkladech ukazuje jeho odlišnost od čistě umělecky pojímaných veřejných akcí i od akcí výhradně politických.

V létě roku 1985 se uskutečnil na Střeleckém ostrově v Praze I. ročník Divadelní pouti, plenérové nabídky z velkého spektra divadelních žánrů s přesahy k hudbě, výtvarnému umění a happeningu. Letní Praha na sklonku minulého režimu měla nulovou kulturní nabídku a pod slogany \"tradic staropražské pouti\" se od tohoto roku každoročně v létě konalo jedinečné divadelní setkání mimů, klaunů, loutkářů, muzikantů,

Rekonstrukce Towenových vzpomínek, k nimž jsou přičleněna osobní vyznání jeho bývalých žáků.

Zborník prednášok pedagógov z Vysokej školy muzických umení v Bratislave, v editorstve aredakcii Vladimíra Štefka. Výber zahŕňa prednášky osobností ako sú napr.

Profil vynikajúceho divadelného režiséra a jeho nekonvenčnej tvorby.

Na základě čeho můžeme odlišovat herecké umění od kvazi-herectví pěstovaného v každodenním životě \'mediální epochy\'? Při pokusu odpovědět na provokativně položené otázky přibližují autoři čtenářům inscenace v předních berlínských a pařížských divadlech a herecké umění jejich protagonistů. Na příkladech \'odjinud\' je také možné zamýšlet se s příslušným odstupem nad některými tradicemi i novými tendencemi,