Jak může znít v evropsky integrované a globálně provázané společnosti na počátku 21. století ona Česká otázka, která po dvě staletí definovala náš politický i sociální vývoj a jejíž součástí vždy bylo i postavení naší země a národa v Evropě? Namísto toho, abychom ji konečně pochopili jako pragmatickou otázku budování ústavnosti a občansky silné demokratické společnosti, stále ji mnohdy vnímáme jako

Je masová imigrace prospěšná, nebo škodlivá? Jaké jsou její ekonomické dopady? Přináší mohutný proud přistěhovalců pro naši společnost obohacení, nebo úskalí, nebo dokonce nebezpečí? Proč se někteří přistěhovalci úspěšně neintegrují? Znamená multikulturalismus příjemné soužití kultur, nebo je rozbuškou k devastaci a konfliktům? Je masová imigrace zdrojem prosperity Evropy, nebo si zaděláváme na kulturní

Publikace se zabývá energetickou bezpečností v regionu Střední Asie s důrazem na sektor zemního plynu. Výzkum představený v této knize se pokusil zodpovědět otázku, zda jsou jednotliví státní aktéři ve Střední Asii více nakloněni strategickému, nebo tržnímu přístupu k formulaci energetické politiky.

Rozpad bipolárního mezinárodního systému na přelomu 80. a 90. let 20. století výrazně posílil potenciál a dynamičnost politických procesů vázaných na světové makroregiony. Panregiony tak v soudobých politických procesech spojených s posilováním vzájemné interdependence a víceúrovňového vládnutí přestavují významné aktéry, jimž je nutné věnovat dostatečnou badatelskou pozornost.

Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic. Od druhé světové války až po současnost vznikají a rostou ohromné nepřizpůsobivé přistěhovalecké kolonie, navzdory tomu by ale „příchod milionů nemusel být hlasem polnice posledního soudu,

V malé obci Franken se stalo něco, co bylo do té doby nemyslitelné. V neděli v místním kostele se ve výroční den komunistického puče v únoru 1948 odehrála zcela neuvěřitelná věc: kostel byl plný českých exulantů ze všech koutů západní Evropy i z Ameriky.

Současný americký politolog Ian Shapiro hájí tezi, že v demokracii by mělo docházet k omezování principu dominance, a ukazuje, jak odpor proti dominanci prakticky prosazovat ve vnitrostátní i zahraniční politice. Dotýká se při tom aktuálních diskusí o volebních systémech, nezávislosti soudů, úloze peněz v politice, minimální mzdě a ochraně menšin.

Brilantní, čtivá a vtipná analýza nejvýraznějších kauz a aktérů polistopadového vývoje. Jestliže normalizační dobu nejvýstižněji popsal Václav Havel ve své Moci bezmocných, je tato kniha Martina Komárka – mnohaletého politického komentátora deníku Mladá fronta – asi nejvýstižnějším popisem toho, co se tu děje v posledních dvaceti pěti letech.

Příběh o záchraně donedávna nejsilnější české pravicové strany. Renomovaný profesor politologie chce dostát tomu, co napsal, a proto vstupuje na podzim 2013 do politiky a stává se předsedou Občanské demokratické strany.

Předkládaná monografie představuje zajímavou a v českém prostředí originální přehledovou studii, která se velmi podrobně věnuje vývoji a hlavním charakteristikám voleb do Evropského parlamentu. Pozornost je přitom věnována třem klíčovým aspektům této problematiky, jimiž jsou: shrnutí vývoje diskusí o nastavení volebních pravidel a analýza jejich stávající podoby, analýza složení Evropského parlamentu

Politické strany a stranické systémy nových spolkových zemí Německa prošly od roku 1990 do současnosti řadou významných vývojových změn. Tato publikace sleduje tyto proměny a zaměřuje se na úroveň voleb do zemských sněmů.

Souborné vydání celoživotního díla originálního českého politického filozofa Vladimíra Čermáka (1929–2004). Vydání zahrne všech pět dílů (Demokracie a totalitarismus; Člověk; Společnost a stát; Hodnoty, normy a instituce; Funkce demokracie). Čermák svým pojetím navazuje na Masarykovo pojetí humanitní demokracie, v němž sjednocuje přístupy politologické, filozofické a sociologické. Demokracie mu není

Práce se zabývá vývojem ČSSD a KSČM v prvním desetiletí 21. století (2000–2010), s větší pozorností věnovanou druhé polovině tohoto období. Autoři hledají odpovědi na dva základní okruhy otázek.

Kniha analyzuje vývoj českého alterglobalizačního a protiválečného aktivismu mezi lety 2002 a 2009. Zaměřuje se především na období útlumu tohoto hnutí a jeho transformaci na alterglobalizační subkulturu na straně jedné a na součást „protiradarové“ koalice na straně druhé.

Publikácia mapuje vývoj vzájomných vzťahov pobaltských štátov po obnovení štátnej suverenity v roku 1991 a ich význam pre vytvorenie regionálnej identity a ich boj o integrácia do štruktúr EÚ.

\"A romok, melyeknek ormán a szerző széttekint, a szétvert harmadik köztársaság romjai. A köztársaság egy jogi vázra épült, a neve alkotmány. Majtényi László - egyebek közt - jogász, hivatalból is dolga van az alkotmánnyal. De, mint e kötetből kiderül, az alkotmány az ő számára elsősorban nem szakmai, hanem világnézeti és erkölcsi kérdés. Arról van szó, hogy kik vagyunk mi együtt, a közös magyar állam

Průvodce po demokracii je svěží a neotřelá knížka, jež má sloužit jako východisko diskuse nad jednotlivými situacemi, které demokracie přináší, a nad problémy, které řeší. Autor se obrací především na mladé lidi, protože na poučování politiků, jak sám říká, je již pozdě. Demokracie v jeho pojetí je spoluvytvářena občanskými postoji v každodenním životě. Učebnice je rozdělena do dvanácti oddílů, z nichž

Korea a Távol-Kelet kevésbé ismert területei közé tartozik. Ennek történelmi okai vannak: a Koreai-félsziget évszázadokon keresztül háttérbe szorult két hatalmas szomszédja mögött. Kína és Japán közelsége állandó fenyegetést is jelentett a koreai történelem során, a második világháború után pedig a Szovjetunió és az Egyesült Államok nagyhatalmi vetélkedése formálta át a félsziget helyzetét. Bár a kétezres

Ulrich Brand a Markus Wissen ve svém konceptu imperiálního způsobu života zdůrazňují skutečnost, že kapitalismus znamená nerovnoměrný rozvoj a zároveň neustálou a zrychlující se univerzalizaci západního způsobu výroby a života. Logika liberálních trhů se od devatenáctého století, a zejména od druhé světové války, vepsala do každodenní praxe, která je obvykle nevědomě reprodukována. Autoři ukazují,

Kniha je určena především posluchačům právnických fakult, které seznámí se základními pojmy teorie politiky a institucí politického systému. Teoretická východiska jsou názorně demonstrována na fungování politického systému České republiky a na mezinárodních politických vztazích; autor zejména přihlíží k problémům, které se České republiky bezprostředně týkají. Zvláštní pozornost věnuje autor médiím