Obsiahly súbor odborných príspevkov je tematicky zameraný na hodnotenie kultúrnosti slovenského spisovného jazyka, v interakcii medzi jazykom a spoločnosťou. Zahŕňa témy z všeobecnej jazykovedy, teórie komunikácie, jazykovej kultúry, lexikológie, onomastiky, mediálnej a politickej komunikácie, sociolingvistiky a literárnej vedy. Zjednocujúcim prvkom je chápanie jazyka ako systému výrazových prostriedkov

Svazek Jazyk, mluvení, psaní vychází k pětaosmdesátým narozeninám jednoho z nejvýznamnějších českých lingvistů současnosti, Petra Sgalla, a přináší výběr jeho příspěvků publikovaných v letech 1960 - 2008 česky a orientovaných převážně na českou lingvistickou obec. Tyto příspěvky dokládají šíři i hloubku autorova zájmu, a také jeho věrnost tématům, které si zvolil na začátku své vědecké kariéry, ať

Monografie se zabývá zhodnocením vědeckého odkazu Jiřího Levého, zakladatele československé translatologie. Kolektivní monografie je dílem jedenácti autorů z ČR a Slovenské republiky. Kniha sestavená z deseti kapitol objasňuje inovativní přínos J. Levého v oblasti teorie překladu a myšlenky jeho pokračovatelů, představuje inspirativnost J. Levého translatologických koncepcí pro překladovou kritiku

Posztmodern írónak tekinthetjük Esterházyt? Magyar Miklós kötete erre a máig vitatott kérdésre keres lehetséges válaszokat. Következésképpen nem lehet és nem is kíván a téma minden kétségen felüli lezárása lenni. Sokkal inkább - összhangban azzal, ahogyan Esterházy maga is elhatárolódik alkotóművészetet merev kategorizálásától - olyan értelmezési módozatokat kínál, amelyeken keresztül az írói munkásság

Publikácia predstavuje slovenčinu z predspisovného obdobia od najstarších čias tak, ako sa zachovala v rukopisných i tlačených slovenských jazykových pamiatkach a v starších latinských písomnostiach, až po kodifikáciu spisovnej slovenčiny A. Bernolákom na konci 18. storočia.

Mezinárodní projekt, jehož se účastní univerzitní a akademická pracoviště všech slovanských národů. Dosud bylo od roku 1965 zpracováno a vydáno patnáct fonetických a lexikálních svazků v různých slovanských zemích. Dialektologické oddělení ÚJČ AV ČR, v. v. i., zpracovalo mapy a komentáře pro fonetický svazek Reflexy *tort, *tolt, *tert, *telt, *ort, *olt; který vychází pod českou redakcí.

Jaká jsme čtenářská kultura? Silná, nebo slabá? Setrvalá, nebo upadající? Jsou stesky nad úpadkem čtení oprávněné, nebo jde jen o pohodlný kulturní katastrofismus? Kniha se zabývá těmito i dalšími otázkami, přičemž vychází z výsledků třetího statistického výzkumu čtenářů a čtení v České republice, který organizovala v roce 2013 Národní knihovna spolu s Ústavem pro českou literaturu AV ČR. Hlavním tématem

Expresionizmus v slovenskej literatúre medzivojnového obdobia je kapitolou, ktorá dlhodobo čaká na svoje adekvátne prečítanie a zhodnotenie. Staršie i novšie pokusy o uchopenie tohto fenoménu nepriniesli také výsledky, ktoré by dali jednoznačnú a komplexnú odpoveď na prítomnosť, povahu a podobu expresionizmu v kontexte našej literatúry. Antológia, ktorú edične pripravila Dagmar Kročanová, ide na to

Slovník predstavuje ruskú literatúru od najstarších čias do začiatku 21. storočia.

Konference uspořádané 15. - 16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v.v.i. Konference se zaměřila na teoretickou a metodologickou problematiku psaní dějin vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí. Součástí sborníku jsou příspěvky týkající se jak středověké slovesné produkce či exponovaného dlouhého devatenáctého století

Ruský bohemista Oleg Malevič pojal do své knihy studie, úvahy a eseje, jež psal za svého vědeckého působení během téměř padesáti let. Nepodléhal oficiálním tlakům a hledal osobní přístup k literatuře blízkého a zároveň odlišného národa. Zajímal se o svérá

Výbor Tanec mezi hroby představuje čínskou povídku 20. a 30. let 20. století. Povídky vznikaly v době, která byla v mnoha ohledech přelomová. Čínská společnost procházela hlubokou proměnou, stará pravidla a tradiční zvyky se střetávaly s novými idejemi a představami. Také literatura tohoto období byla do značné míry odpovědí na nástup modernity. Rozmanitost takové reakce dobře reprezentují dva svébytné

Monografie podává detailní analýzu slovosledného chování posesivních zájmen ve staročeské nominální frázi. Jedná se o fenomén, kterému zatím nebyla v české paleobohemistice věnována soustavnější pozornost. Materiálový základ práce představují staročeské prozaické texty, jejichž období vzniku se klade přibližně od poloviny 14. století do konce 15. století.

Příručky literární vědy nám obvykle tvrdí, že vznik zábavné a populární literatury souvisí se vznikem moderní společnosti, kterou charakterizuje značné množství volného času, že její existenci umožnil až novodobý rozvoj gramotnosti a že je pro ni typický zejména konvenční, jednoduchý a nenápaditý literární tvar. Kniha, kterou držíte v ruce, se pokouší představit jiný pohled na věc. Jejím cílem je demonstrovat,

Veršami Proglasu akoby zhora nadol prechádzal dlhý rez mečom. V texte sa tak možno stretnúť s odkazmi na biblický text, ktorý má vo všeobecnosti vysoký status a ich uplatnenie nás neprekvapí, zároveň s tým však aj so slovami evokujúcimi telesný rozkl ad, na ktorý je ťažké myslieť inak ako s nevôľou. Pojmy sú v ňom postavené oproti sebe v ostrých protirečeniach, aj za cenu absurdného vyznenia, sémantické

\"A Mindentudás zsebkönyvek sorozat legújabb tagja közel 600 frazális igét, vagyis az igéhez kapcsolódó elöljárószók és határozószók hatására gyakran módosult vagy egészen új jelentéssel bíró állandósult szókapcsolatot tartalmaz. Minden szócikkhez adunk angol nyelvű magyarázatot és magyar megfelelőt. A könnyebb megértés és jobb rögzülés érdekében szemléletes példamondatba foglaljuk az igés szerkezeteket;

Soubor odborných statí a dalších příspěvků věnovaných Petru Nejedlému, přednímu diachronnímu bohemistovi a dlouholetému vědeckému pracovníkovi oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, u příležitosti jeho 70. narozenin. Příspěvky tuzemských i zahraničních autorů reflektují jubilantovy široké, nejen odborné zájmy, zahrnující problematiku lingvistického zkoumaní starších fází češtiny, zejména

Na popis jako slohový úkol ve škole možná leckdo nevzpomíná rád. Přesto nejspíš nepopře, že jej často potřebujeme i v každodenních hovorech. Málokdo z nás si ovšem uvědomuje, jak vlastně běžně popisujeme a jak velkou roli při tom hrají okolnosti komunikace. Sondu do všednodenní řeči i námět k sebereflexi nabízí studie Jany Hoffmannové o „nepřítomném popisu“. Lingvistika je přitom jen jedním z oborů

Monografie Digitální literatura sociálních médií prezentuje možný metodologický přístup dovolující uchopit literaturu sociálních médií jako soubor platforem s rozdílnými technickými parametry, uživatelskými aktivitami a vloženými obsahy. Takový přístup je založen především na zohlednění tamních hodnot a estetických kritérií. Autorka pracuje s pojmy jako participativní kultura, sociální estetika, kolektivní

Publikácia je lingvistickým príspevkom do širokej interdisciplinárnej diskusie o diskriminácii. Diskriminačná inštrumentalizácia jazyka znamená používanie jazyka ako nástroja a prostriedku diskriminácie, ale aj jeho zneužívanie ako diskriminačného dôvodu. Základnou otázkou výskumu bolo, ako sa jazyk, resp. jazyková komunikácia podieľa na tvorení diskriminačných vzťahov a vo všeobecnosti na tvorení