Evanjelický cintorín pri Kozej bráne bol založený koncom 18. storočia a nachádza sa uprostred evanjelickej štvrti, ktorú ohraničuje Župné námestie, Suché mýto, Palisády, Kozia a Šulekova ulica. Leží v blízkosti evanjelických kostolov, bývalého evanjelického lýcea a nemocnice.

Zrod záměru postavit Mistru Janu Husovi pomník se váže k debatě na jednání českého zemského sněmu 25. listopadu 1889 ohledně umístění tabulky s Husovým jménem na budovu Národního muzea. Záhy poté vznikl Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa.

24. díl „Erbovní mapy“ uzavírá rozsáhlý grafický projekt, který mapuje hrady, zámky a tvrze na území naší republiky a pomocí erbů představuje jejich majitele a stavebníky. Kromě zachovaných starých památek, zobrazených přímo na mapě, je v naší zemi též značné množství zaniklých či rozpadlých sídel se svojí bohatou historií.

Kniha zpřístupňuje život, práci a myšlení Františka Uhlíře (1900–1980), předního politika Československé strany národně socialistické, místopředsedy exilové Státní rady za druhé světové války, v kanadském exilu po únoru 1948 pak profesora sociologie, kněze anglikánské církve a zakladatele misie pro křesťanské vzdělávání dospělých Temple Pastures u Ottawy. Čtenáři se do rukou dostává komentovaná edice

Monografia približuje na pozadí dejín Matice slovenskej v rokoch 1919 – 1938 vývoj postavenia Slovákov v prvej Československej republike. Dokumentuje pozíciu a úlohu Matice v súdobom dianí a v zápase proti čechoslovakizmu, ako aj širší politický a spoločenský kontext, zrkadliaci sa na jej pôde i v počinoch vedúcich predstaviteľov.

Předkládaná publikace se věnuje přehledu bádání na téma dvorské společnosti, předně panovnického dvora v českém středověku. Soustředí se na počáteční podchycení rozvoje dnes již etablovaného dvorského výzkumu, kdy si klade na úvod otázky, proč docházelo k někdy až cílenému upozaďování panovnického prostředí jako centra monarchie.

Publikácia Od totality k slobode. Nežná revolúcia 1989 je venovaná pádu komunistického režimu v roku 1989 v širších medzinárodných súvislostiach.Čitateľovi prináša nielen kľúčové udalosti Nežnej revolúcie na Slovensku, ale približuje mu aj pôsobenie komunistického režimu a jeho obete, dramatickú situáciu druhej polovice 80. rokov a napokon aj dôsledky, ktoré so sebou rok 1989 priniesol. Zachytáva aj

Publikace představuje v 21 oddílech soustředěných vždy k jednomu roku z období 1918–1938 Československou republiku jako mnohonárodnostní stát, v němž literatura vznikala a byla čtena nejen v češtině, ale také ve slovenštině, němčině, ruštině, ukrajinštině, maďarštině či polštině, kde se na literárním dění podíleli nejen spisovatelé, ale také překladatelé, nakladatelé či čtenáři, kde společensky nerezonovaly

Publikácia zachytáva dynamický vývoj konfesného práva v 20. storočí na Slovensku - osobitne problematiku právnych a majetkových vzťahov gréckotolíckej cirkvi a pravoslávnej cirkvi. Popri otázkach legality právnych úkonov v spracúvanom období, autor rozoberá aj ich aplikačné problémy.

Předkládaná publikace se snaží ukázat, jakou roli sehrál řád premonstrátů v Nové Říši a okolí v období první republiky. Klášter hospodařil na svých zemědělských a lesních pozemcích efektivně.

Založenie Trnavskej univerzity v roku 1635 bolo významným historickým momentom v dejinách Trnavy a dôležitým medzníkom v dejinách Uhorska. V úlohe vtedajšej najdôležitejšej vzdelávacej ustanovizne v tomto regióne mala ďalekosiahly vplyv na rôzne sféry spoločnosti.

Mnohorozmerná kronika našej najvyššej sopky a charakteristickej dominanty stredného Slovenska opisuje vznik poľanského stratovulkánu a jeho modelovanie majstrovskými nástrojmi prírody, pozoruhodné lesy a pralesy, klenoty z ríše rastlín a živočíchov, ľudí Poľany – od pradávnych obyvateľov cez valašskú kolonizáciu, tradičnú kultúru, objaviteľov a bádateľov až po pozoruhodné príbehy chát, turistov, lyžiarov

Životopisná studie o novináři Stanislavu Budínovi Komunista bez legitimace připomíná pohnuté osudy tohoto emigranta, komunisty i chartisty. Pokud dnes bývá Stanislav Budín připomínán, pak v souvislosti s rokem 1968, kdy byl šéfredaktorem časopisu Reportér, nebo se svým vyloučením z KSČ v roce 1936, které předznamenalo definitivní stalinizaci této strany.

Historický román oživuje tragický príbeh zemplínskeho župana Žigmunda II Drugeta (1658 – 1684). Podľa niektorých historikov bol na Tököliho príkaz popravený v Košiciach, podľa iných zomrel v prítomnosti manželky na svojom hrade v Užhorode. Autori príbehu sa podujali vyriešiť tento rozpor v strhujúco vyrozprávanej literárnej fikcii o súboji dobra a zla na pozadí intríg, ktoré rozhodli o živote trojnásobného

Autentické súdne zápisky, písané niekedy úsmevne škrobeným, inokedy prekvapivo drsným štýlom, s vtipnými \'dobovými\' ilustráciami. Ako \'Kriminální příběhy ze staré Prahy\' vychádzali v MF DNES, Slovo a Zemské noviny.

Knížka nás provází životním příběhem autorčiny babičky, která sice ještě byla dítětem 19. století, ale bylo jí dáno prožít obě světové války a navíc téměř čtvrtstoletí komunistického režimu. Díky tomu, že autorka nám představuje i zajímavé babiččiny předky, přičemž se dokonce pokouší rozluštit jedno dávné rodinné tajemství, stejně jako díky způsobu, jakým líčí své zážitky z častého soužití s milovanou

Kniha skúma nové vyhodnotenie konca druhej svetovej vojny do roku 1948 od slovenských a rumunských historikov, rozoberá prorakúsku koncepciu ako alternatívu československého riešenia slovenskej otázky a iné podnetné témy.

Publikace vychází jako další svazek knižnice Korespondence T. G. Masaryka. Zpřístupňuje vzájemnou korespondenci T. G. Masaryka a J. S. Machara z let 1893–1895, tedy od navázání spolupráce s časopisem Naše doba, kterou inicioval T. G. Masaryk, až po vzrušenou debatu vyvolanou publikováním prohlášení Česká moderna. Obsahuje 183 editovaných dokumentů opatřených rozsáhlým poznámkovým aparátem a monografickou

Doc. PhDr. Vladimír Segeš, PhD., (1950, Bratislava). Vyštudoval historické vedy – archívnictvo na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave a na Univerzite Loránda Eötvösa v Budapešti. Od roku 1995 je vedeckým pracovníkom Vojenského historického ústavu v Bratislave, externe pôsobí na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. Je autorom monografií, spoluautorom a editorom viacerých diel z

Kniha vypráví příběh tří mladých kněží z jižní Moravy, kteří byli na prahu 19. století vyšetřováni pro údajné protistátní, proticírkevní a nemravné názory. V období, kdy habsburskou monarchii ovládal strach z Francouzské revoluce, nešlo o malý přestu pek. Tím spíše, že provinilci pocházeli z řad těch, od nichž se očekávalo, že budou mezi prostým lidem sloužit jako učitelé, jako morální vzory. Tento