Bitva u Turska je oficiálně první zaznamenanou bitvou v českých kronikách, ale ve skutečnosti toho o ní mnoho nevíme. Kniha Tomáše Hejny, který výzkumu kolem této bitvy věnoval posledních deset let, je pro děti a mládež velmi přívětivým, historicky cenným a přitom zábavným způsobem zpracovaným podáním celého konfliktu a osobností s ním spojených, určeným hlavně pro děti mládež. Kniha je doplněna kvízy

Publikácia je súborom sond do dejín Slovenska a Slovákov s cieľom ukázať, ako kresťanstvo formovalo spoločnosť, národ a štát. Vo všeobecnej časti venovanej pôsobeniu kresťanstva na spoločnosť sa zaoberá pôvodom a charakterom štátu, oddeľovaním sakrálnej a profánnej sféry západnej spoločnosti, právami štátu, jeho duchovnou podstatou a etickým základom. Venuje sa aj o téme ľudských práv, mieru a konfliktu,

Umenovedci a historici (z odborov literárnej histórie, dejín výtvarného umenia, etnomuzikológie, z dejín novolatinskej spisby, historickej jazykovedy, dejín knižnej kultúry i všeobecných dejín) na podnet Ústavu slovenskej literatúry SAV skúmali zachované diela a pramene s témou „posledných vecí človeka“ a súvekej funerálnej kultúry v širšom dobovom literárnom a kultúrnom kontexte. Publikácia v koncepcii

Kniha 100 rokov Česka a Slovenska je úplne iná, ako bežné publikácie o histórii. Storočné dejiny štátu predstavuje netradičnou a vizuálne atraktívnou kombináciou výstižných stručných textov a pútavých originálnych celostranových ilustrácií vo forme detailných perokresieb. Exkluzivitu knihy znásobuje exkluzívne materiálové prevedenie. Každému roku histórie Česka a Slovenska je v knihe venovaná jedna

Miliony lidí musely během druhé světové války opustit svůj domov. Odešli před nebezpečím nebo byli vysídleni, přesunuti na nucené práce či do koncentračních táborů. Jak se tito lidé po válce vraceli do svých domovů? Kapitola ne nevýznamná, uvědomíme-li si, že pohyb lidí probíhal všemi směry, navíc na válkou zničeném kontinentě. Hrozilo nebezpečí šíření nemocí, nedostatečného zásobování i kriminálních

Panovanie Márie Terézie sa podľa zvolených priorít a rozsahu reforiem zvyčajne delí na dve časti. Prvá sa začína nástupom na trón a končí sa spolu s rakúsko-pruskými vojnami v roku 1763, druhá je vymedzená rokmi 1763 - 1780. V prvom období sa realizovali reformné opatrenia, ktoré mali vzhľadom na prebiehajúcu vojnu priniesť okamžitý finančný zisk. Tie sa však vzťahovali len na rakúske a české krajiny,

Rok 1959 nepatří mezi ty, které se nějakým zásadním způsobem zapsaly do dějin. Přesto vůbec není obyčejný. Nese v sobě poslední dozvuky temných padesátých let i naději nastupujících let šedesátých. Je to rok nenápadný, ale zlomový. Pojďme se podívat, co tento rok přinesl světu, naší zemi i obyčejným lidem. Studená válka se stává minulostí, ve Vietnamu padnou první Američané a společnost Husquarna uvádí

Zkušený novinář Petr Husák nabízí fascinující svědectví o všech zákoutích novodobé české historie a politiky od roku 1977 do roku 1997. Jeho kniha s humorem a nadsázkou připomíná a hodnotí všechna zásadní rozhodnutí a počiny, promýšlí alternativní možnosti vývoje, nechává čtenáře nahlédnout do zákulisí české politiky a připomíná jedinečný sled událostí, který by zejména v revolučním období konce 80.

Kniha Plzeňské devadesátky zachycuje přelomové období v historii Plzně. Připomíná první aukce, nové možnosti podnikání, osudy největších podniků i třeba velké zvýšení kriminality. Město se začalo rychle měnit – otlučené fasády zmizely a domy se začaly vybarvovat. Plzeň díky blízkosti bavorské hranice měla poněkud jiné podmínky ke změnám než některá jiná velká města. Kniha vychází z tehdejšího tisku

Do knihy Šlechta v českých zemích se vešlo pouze omezené množství osobností nebo byla zmíněna pouze část jejich života. A tak vznikl tento druhý díl, ve kterém dostali prostor i jiní aristokraté.

Dvadsať príbehov o pamiatkach a pamätihodnostiach Prešporka-Bratislavy. Sú medzi nimi zaujímavosti o kráľovskej pokladnici či o zasadaní uhorského snemu v budove Kráľovskej uhorskej komory na Michalskej ulici, o oslave víťazstva nad Turkami, o Kalvárii, o protinapoleonských valoch neďaleko nákupného centra v Petržalke, o kaplnke sv.

V tejto knihe sa zišlo viac ako štyridsať autoriek a autorov, ale mohlo ich byť aj štyristo, čo s vydavateľstvom tak či onak spolupracovali. Je to poklona vydavateľstvo Kalligram a jeho zakladateľovi Lászlóvi Szigetimu.

Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.

Kniha bude věnována 75. výročí seskoku skupiny Anthropoid na území protektorátu Čechy a Morava a uskutečnění nejvýznamnějšího odbojového činu druhé světové války – atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Seznámí čtenáře s hrdiny, kteří v roce 1942 uskutečnili či byli nápomocni k uskutečnění nejvýznamnějšího odbojového činu 2. světové války – atentátu na Heydricha.

Publikace známého českého medailéra a sochaře se věnuje tématu zachycení erbů na mincích a medailích, které bylo zatím v odborné literatuře opomíjeno. Autor jednak seznamuje čtenáře s heraldickými pravidly a reáliemi, zejména se ale zaměřuje na chronologicky seřazené vybrané příklady mincí a medailí se znaky s informacemi o osobnostech a institucích, které erby na ražbách užívaly.

Dva prejavy československého prezidenta Evarda beneša na univerzitách v Edinburghu a v Glasgowe 5. a 7. novembra 1941. Predhovor Věrta Olivová.

V 13. storočí vznikol obranný systém mesta, ktorý sa po stáročia zveľaďoval a prispôsoboval palebnej sile útočníkov. V 18. storočí sa hradby a opevnenia stali brzdou rozvoja mesta a po nariadení Márie Terézie boli zbúrané.

Na konci září 2013 uběhlo 75 let od okamžiku, kdy byla čtyřmi evropskými mocnostmi uzavřena tzv. Mnichovská dohoda, na jejímž základě bylo Československo donuceno odstoupit svá pohraniční území nacistickému Německu. Mnichovská dohoda byla završením činnosti Sudetoněmecké strany Konráda Henleinaa vyvrcholením snah německých nacistů rozbít demokratické Československo.

Memoáre vyslanca Slovenskej republiky pri Svätej stolici v rokoch 1939 – 1945 približujú jeden úsek slovenskej diplomatickej histórie a osvetľujú mnohé dobové udalosti a súvislosti. Ide o prácu vysokej historickej ceny, ktorej čas nijako neubral, ale skôr pridal na hodnote.