Kniha přináší původní soubor filosofických, estetických a literárněteoretických pokusů o výklad díla Samuela Becketta od českých i zahraničních autorů, mimo jiné od významného divadelníka a Beckettova spolupracovníka Stana Gontarského nebo od proslulé literární teoretičky z Berkeley Ann Banfieldové. Různorodost teoretických východisek (těžícíchz kontinentální i analytické myšlenkové tradice) a mezioborový

V sérii studií o románovém stylu si autor klade několik základních otázek: Co utváří styl prozaické exprese? Podílí se tato stylová specifičnost konkrétního díla na jeho uznání a dlouhodobém setrvání ve společenském diskursu navzdory proměnám doby?

Kolektívna monografia Literárne krajiny Bratislavy. Obraz mesta po roku 1918 je svojím zameraním ojedinelá a v istom zmysle prvolezecká.

Profesorka Herta Schmidová, působící donedávna v Ústavu slavistiky při Filozofické fakultě univerzity v Postupimi, patří k vzácným odborníkům, kteří ve své vědecké práci věnovali pozornost nejen významným zjevům českého písemnictví v impozantním rozsahu od renesance až po současnost (Jan Amos Komenský, Jaroslav Vrchlický, Karel Čapek, Václav Havel), nýbrž přispěli také k rehabilitaci a k novému pohledu

V novější české literatuře se objevuje celá řada próz, jež ukazují, jak do individuálních lidských životů fatálně zasahovaly klíčové historické události 20. století. V mnoha dílech takového tematického zaměření je přitom děj rozvržen do dlouhého časového úseku, takže se v pozadí soukromých „malých dějin“ hrdinů průběžně rýsují téměř panoramatické, byť samozřejmě neúplné a nesouvislé obrazy naší nedávné

Monografie Aramejština knihy Zohar přináší přehled základních morfologických jevů zoharické aramejštiny. Úvod seznamuje čtenáře s rozsáhlou vědeckou diskuzí o povaze aramejštiny knihy Zohar a zachycuje vývoj jejího vnímání od doby prvních vědeckých prací, které ji prohlašovaly za pokleslý umělý jazyk, až do současnosti, kdy je klasifikována jako přirozený literární jazyk a součást širšího proudu aramejské

Představímeli si dějiny lidstva jako jeden rok, dostavuje se v něm písmo (i čtení) až 20. prosince, od té doby se jich ale drží jako klíště. Publikace představuje, co všechno se na této kulturní prosincové párty událo, počínaje vynalezením písma a konče dobou digitální.

Pisateľovo \"málobranie\" (slovo je z názvu jednej moravsko-prírodno-vinárskej básne J. Skácela) chce byť drobnou poctou autorom, ktorých texty roky sprevádzali jeho čítanie slovenskej literatúry, resp. aj prácu s ňou. Cez zvolené synekdochy kritického písania A. Matušku a M. Hamadu, ako aj umeleckého a kritického písania D. Tatarku má ambície \"mikrologicky\" priblížiť niektoré z peripetií modernej,

Kolektivní monografie vznikla k osmdesátým narozeninám Rudolfa Chmela, zakladatelské osobnosti slovakistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Přední odborník v literární slovakistice a hungaristice, je neodmyslitelně svázán s hledáním odpovědi na otázku „co je střední Evropa“ na mnoha úrovních svého profesního života: nejen jako pedagog, literární vědec, publicista, ale také jako politik a

Maďarský bohemista, literární vědec, estetik a vysokoškolský pedagog István Vörös je především básník, třebaže doma i v zahraničí jsou oceňovány i jeho prózy a dramatické texty. A básník je to nápaditý, hravý, nekonvenční.

Slovenskú literatúru a kultúru nemožno skúmať a interpretovať izolovane od medzinárodného kontextu. Táto kolektívna publikácia poskytuje predstavu o fungovaní, zameraní a problémoch domácej a zahraničnej literárnovednej slovakistiky.

Dvacátý pátý svazek řady Studie z korpusové lingvistiky je věnován spoluzakladateli Českého národního korpusu, prof. PhDr. Karlu Kučerovi, CSc., který v roce 2017 oslaví své významné životní jubileum (narozen 3. dubna 1947 v Chlumčanech u Loun). Vystudoval češtinu a angličtinu na FF UK, dlouhodobě působil v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a od 90. let také v Ústavu Českého národního korpusu,

Ve své nové knize shrnul jeden z nejvýznamnějších současných českých literárních historiků studie Společné juvenilie bratří Čapků, O skryté roli knihy Hovory s T. G. Masarykem, Čapkovské drobinky 6: Chudák Karel, Byl Karel Čapek básník?, O Čapkově vztahu k Bohu a náboženství, Čapkovské drobinky 7: Kdo byl a je Karel Čapek? a Škola Lidových novin. Klíčová studie svazku, neobyčejně podnětná, objevná

Základom výberu Belákovej knihy Slovo robí človeka (vydal Spolok slovenských spisovateľov, 2015) sú glosy uverejňované v Slovenských národných novinách v rokoch 2005 – 2009 a v revue Kultúra a Kultúra slova v rokoch 2009 – 2013. Zaoberá sa praktickými otázkami jazyka a jazykovej kultúry.

Ve čtrnácti esejích a studiích se současný přední máchovský badatel Miroslav Koloc vrací k výkladu jednotlivých textů a pasáží z díla Karla Hynka Máchy a transformaci básníkova vidění – zaznamenaného v jeho denících či kresbách – do jeho básnické a prozaické tvorby. Zvláštní pozornost pak věnuje otázkám topografie v Máchově díle, především v básni Máj.

Obsáhlý literárněvědná esej o dílech Milana Kundery doplněný podrobnou bibliografií světových prací věnovaných Milanu Kunderovi a jeho knihám. Svět románu je zvláštní věc, stačí škrt pera romanopisce, stačí, aby zazvonil telefon, čtenáč doložil knihu - a tento svět je zrušen.

Čtvrtý svazek Kritické řady přináší tentokrát průřez recenzní tvorbou kritika a literárního teoretika ErikaGilka. Středem zájmu Gilkovy kritické publikační činnosti je česká próza dvacátého století - meziválečná a vzniklá po roce 1989.

Proti předchůdkyním, které svou tvorbu daly do služeb národního hnutí stejně jako ženského vzdělávání, považují autorky narozené v 60. létech 19. století za prvořadý úkol \"hovořit svojí mateřštinou\" a podobně jako jejich kolegové vyjadřovat svůj osobní, tedy ženský pohled na svět. Tato proměna se odráží jak v jejich tvorbě, která souzní s modernistickými proudy fin de siecle, tak v jejich osobních

Kniha se zabývá přehlíženou problematikou ekonomických souvislostí literární práce, jejím tématem je vztah spisovatelů k penězům, vznik a parametry literárního trhu v českých zemích, ustavování a proměny honorářové praxe, podoby patronátu, mecenátu a státní kulturní politiky v českých zemích. Jednotlivé studie napsali čeští i zahraniční literární historici, historikové kultury, odborníci na autorské

Intermedialita je dnes módní metoda, zatímco poetika poněkud vyšla z módy. Právě tyto dva přístupy však spoluautoři publikace organicky sklenují ve zkoumání příběhu, jak se realizuje v jednotlivých uměních a médiích nebo v jejich vzájemných vazbách.