Záchrana zraněného francouzského partyzána sudetskými dětmi, další dva osudy politických vězňů, příběh ze šumavského pohraničí, kde na tradici pašeráků navázali převaděči uprchlíků před komunistickým režimem. Čtyři povídky zasazené do období od konce druhé světové války až do nedávně minulosti připomínají pohnuté momenty českých dějin, jsou však díky optimistickému pohledu i nadhledu Jiřího Stránského,

Šlépěj, Ukradený kaktus, Čintamani a ptáci, Modrá chryzantéma… Povídky, které vyšly poprvé v roce 1929, baví čtenáře dodnes a nepřestávají udivovat bohatostí jazyka, jemným humorem, svěžestí vyprávění i hloubkou zamyšlení nad lidskými slabostmi, morálkou a spravedlností. Karel Čapek své detektivní povídky zaplnil zástupem lidových postaviček, od zlodějíčků, podvodníků či pošmistrů po sběratele zná

Klasické dílo české prózy z prostředí slovácké vesnice, které poprvé vyšlo v letech 1903–1904. Zachycuje zvyky a reálie jihomoravského venkova a mentalitu jeho obyvatel na konci 19. století, ale také rozklad tradičního venkovského společenství a konzervativních hodnot.

Román Pohlavní styky má sice světové parametry, přesto se rozhodl ctít trend používání lokálních surovin. Díky typicky českým ingrediencím – žvanivost, závist, křiváctví, slavomam, nenažranost, zbabělost, mindrák či lakota – totiž vznikl hustý boršč plný řídkých nýmandů.

Po prvotině Hafni! a jiné povídky připravila autorka deset nových příběhů, které odpozorovala za tři poslední roky. Opět dokazuje, že je dobrou pozorovatelkou okolního světa a že ze zdánlivě obyčejných situací dokáže vykřesat neobvyklé závěry.

Autor na záložku napsal: Prozaická sbírka O intelektuálovi, který se necítí dobře je relativně pestrým souhrnem zamyšlení a meditativních i analytických esejů. Je tu též portrét muže byznysu a povídka o zkušenosti potopy.

Ježíškův ježíšek je souborem krátkých a ještě kratších povídek, někdy humorných, někdy méně.

První slovenské vydání slavné humoristické knihy, která pobavila již mnoho generací čtenářů, přeložil Ľubomír Feldek a ilustroval Adolf Born. S Bornovými ilustracemi vydalo Karolinum také anglický, francouzský, španělský, italský, německý a ruský překlad.

Román mapující historii pohraničí, zasazený do Vimperku roku 1987, nástupu perestrojky, pražské návštěvy Michaila Gorbačova, ale i sílícího ekologického hnutí, vnitropolitického zápasu uvnitř KSČ a tragických ozvěn sovětské invaze. Velitel místní stanice VB se před festivalem Setkání mládeže Šumavy chystá na návštěvu významného politického hosta a snaží se zabránit všem provokacím.

Poslední knihou, která vyšla ještě za života básníka, překladatele a editora Petra Mikeše (1948 – 2016), jsou jeho netypické, střípkovité memoáry. Autor v nich volně sleduje chronologii vlastní životní i tvůrčí cesty.

Příběh o zážitcích mladého ekonoma po příchodu do podivného společenskovědnéhovýzkumného ústavu nepostrádá humor, ironii ani kritický pošklebek. Nutno však dodat, že pitvorný svět více či méně předstíraného sociálního inženýrství pod ochrannými perutěmi tuzemských i evropských institucí podává vkusně, shovívavě a bez hysterie profesionálních tepačů nešvarů.

Štyri poviedky anglicky píšúcich ženských autoriek z 19. a 20. storočia, spojené výskytom naprirodzeného prvku. Ťažisko týchto skvostných poviedok leží však skôr v psychológii postáv než v kriklavej desivej hrôze.

I slunná strana života má své stíny. Nebo jsou o tom přinejmenším přesvědčeny hrdinky tří povídek v nové knížce Martiny Formanové.

Obsahuje sesbírané slogany, anekdoty, citáty, veršíky, absurdní písemnosti, parafráze a kuriózní vzkazy let 50. – 80. minulého století.

V beletrii posledních let se najde jen málo knih, které by se zabývaly naší nedávnou minulostí, tím méně obdobím kolektivizacevesnice v 50. letech. V novele Selský baroko se o takovou historickou reflexi pokouší Jiří Hájíček (1967), autor patřící ke generaci, která vyrůstala až dlouho po tomto temném období selských procesů.

Fantastický román z dôb rudolfínskych - magický adept Vilém Kurcín, obsenec, ktorý počas hroznej nočnej búrky zázrakom ožil a unikol zo šibenice. Z roku 1853.

Kniha je súborom štúdií o konštrukciách sveta v literárnom texte.

Román se odehrává v osmdesátých letech 20. století ve Vídni, Istanbulu a New Yorku. Jeho hrdinou je mladý český turkolog, který odchází do emigrace, aby mohl studovat dějiny janičárských vojsk v osmanské říši.

Celé vyprávění se v časových saltech vrací k příčině: za komunistické diktatury uznávaný spisovatel vyzradil ke konci války při mučení v nacistické káznici ve Straubingu své přátele, z nichž mnozí byli popraveni a několik jich přežilo. Po roce 1948 se po krátké emigraci vrací zpět do Československa, kde ho zakrátko STB zatýká a vydírá jeho zradou.

Kniha je už šiestym príbehom o kňažnej Lomnickej, majiteľke kaderníckeho salónu v Toronte, ktorá nielenže priťahuje zločin ako taký, ale v jeho súvislosti aj inšpektora Kanadskej jazdnej polície Harolda Sinclaira.