Stárnoucí spisovatel Mojmír se nikdy nesmířil s rozvodem. Za maskou protřelého cynika se skrývá zklamaný, bolestínský a nejistý muž, který manželce Hedvice nikdy neodpustil, že od něj odešla, když ji nejvíc potřeboval. Vlastní dcery ho moc vídat nechtějí, a tak ústřední místo v jeho životě momentálně zaujímá dula (kterou čtenáři mohou znát jako vypravěčku předchozích románů Michala Viewegha Biomanželka

Vitorazsko. Zapadlý kout jižních Čech s řadou temných míst a zaniklých obcí. Dějiště událostí, jež měly být raději zapomenuty. Ale nebyly. Celá desetiletí přežívaly v myslích a srdcích lidí, kteří byli jejich hybateli či svědky, a zanechaly řadu otazníků. Tato kniha je příkladem takového otazníku. Dokáže syn splnit otci před smrtí jeho poslední přání? Podaří se mu rozkrýt okolnosti tragických krvavých

Ostříhat vlasy, zapomenout na svobodu, opustit holky i sny. A možná přijít o život. Devatenáctiletý Luba nastupuje k výkonu základní vojenské služby do dalekého Bakova nad Jizerou, stejně jako jeho vrstevníci, jen nerad a z donucení. Dlouhé vlasy si stihne ostříhat ještě před nástupem do přijímače a o fesťácích a neoficiální muzice raději pomlčí. Jen to milované pivko mu bude na vojně scházet! To vše

Prostá žena a vlivný muž, Popelka a princ kolik klišé příběhů na toto téma už bylo zpracováno. Náš příběh je ale jiný; jeho strhující děj vás chytí pod krkem a nepustí, takže noc bude krátká. Román vás překvapí neotřelými postřehy, gradací příběhu a šokujícími zvraty. Není to typická love-story; po jejím přečtení možná zůstanete stát, sedět či ležet bez dechu. Autor čerpá i z vlastních životních, novinářských

Polárník, panovnice i prezident, tři ostrozrací vládci světů s vlastními pravidly, vlastní choreografií a vlastním jazykem, mají překvapivé průniky. Všichni šermují s mocí a zoufale je přitahuje tvořivost. Román Anny Zonové vybízí čtenáře k hledání odpovědí na otázky, do jaké míry je člověk ovlivněn prostředím, v němž se narodí¬ a zda je schopen změnit svoje společenské postavení pouze svojí vlastní

Desítka severských příběhů z kopců, hor, řek a ledovců Skandinávie, Islandu, Grónska, Špicberk, Aljašky a Ruska. Někdy s rukama svírajícíma cepín, jindy pádlo nebo také řídítka bicyklu. Příběhy končí vesměs překvapivě nebo alespoň nečekaně. Zážitky jsou podány lehkou humornou formou, při které vám nebude zima, ani nebudete trpět strachem z výšek, vírů, vzdáleností a vln. Snad jen s výjimkou jediného

Román o jednom z nejvýznamnějších a nejobávanějších novinářů 90. let v dobách Klondiku v Čechách a o jeho nekonečném boji s velkým mafiánem. A to v prostředí, kde jedinou autoritou jsou peníze a moc, všechny ostatní hodnoty jsou spíš vnímány jako projev slabosti. Odhaluje zázemí médií, jejich postupy a ukazuje, jak jsme neustále někým ovládáni. Nelítostná hra s lidskými životy ve střední Evropě se

Vzácná a přístupná připomínka temného období nedávných dějin Zkušená autorka Zuzana Nováková (roz. Renčová) se v příběhu o rodině politického vězně vyrovnává částečně i s vlastní zkušeností. Klade si v něm otázku po možnostech „svobody na svobodě“ ve státem diktovaném životě. Umně využívá mnohost perspektiv, a to i za přispění spoluautorství svého manžela Jaroslava Nováka. Právě jeho kapitoly, inspirované

Po čtenářsky úspěšném thrilleru Fotbal v drápech smrti přichází známý autor, bývalý sportovní novinář Milan Macho (kniha Sparta-Slavia: Rivalové navěky) s dalším napínavým příběhem opět z fotbalového zákulisí, kde se daří intrikám a podvodům. Jak napovídá podtitul Akční fotbalový erotikon, tentokrát se hrdinům zamotá život také kvůli oblibě v erotických hrátkách, autorem poutavě vylíčených. Úspěšný

Autorův život je přelouhovaný čaj, který notně zhořkl, zatímco psal o ženách, které získá, a cestách, na které se vydá, až bude pravý čas. Teď je. Končí v práci a snaží se rozběhnout. Až moc, přichází k úrazu. Život jde dál, uvědomuje si, nikdy se nezastavil. Jednou se ale zastaví. Jak naskočit? Není, kam spěchat, ale ani na co čekat. Je čas vyrazit, ale pak se taky vrátit. Všechno zapsat, zaspat.

Všechny neřesti nejsou stejné. Některé se snažíte tajit, na jiných si můžete úspěšně vybudovat kariéru. Za některé vás společnost odsoudí, jinými si získáte své okolí. Novelka Terezy Bělinové o různých druzích neřestí funguje podobně. Někdo se v ní najde, bezúhonného může pohoršit, třetího zas pobavit. Základem je nebát se – stejně jako vypravěčka příběhu – a prostě to zkusit po svém.

Matky a dcery. Jejich těla, jejich pouto, jejich rozepře, jejich strachy. Ovdovělá šedesátnice Marie, která žije v nájmu a přivydělává si hlídáním dětí, vdává svou dospělou dceru Rózu. Ve chvíli, kdy ji po obřadu popřeje hodně štěstí, cítí, že o ni nadobro přišla. Důchodový věk, nedostatek peněz a pocit, že se stává neviditelnou, ji nutí hledat cesty, jak brát samu sebe zase vážně. Róza se připravuje

Román je zarámován do šestnácti kapitol-dní, během nichž v přítomném čase umírá a je pohřben starý muž, doprovázen a zaopatřen svými dospělými dětmi. Tato situace v každém ze zúčastněných oživuje jejich nedávné i dávno minulé jednání a paměť na činy jejich vrstevníků, potomků a předků (ať už příbuzných, přátel či lidí, s kterými jenom nakrátko zkřížili cestu), z nichž vyrostly současné životní vztahy.

Léto 1939. U majáku v Ploumanachu na divokém bretonském pobřeží se poprvé setkává student Marc Kervel s Pařížankou Madeleine, jejíž matka pochází z Čech a otec je potomkem jedné z nejbohatších židovských rodin ve Francii. Pravděpodobně by zůstalo u pomíjivé letní lásky, jenomže o pár týdnů později začala válka… Příběh knihy je inspirován vzpomínkami Desiré Camuse, skutečného účastníka bretonského hnutí

Obsáhlý soubor přináší deníkovou prózu Cesta do království, mapující poslední dny před vystěhováním do Holandska, nejosobnější Hutkovu prózu Dvouseta, vzniklou z hořkého rozčarování ze života v exilu, a zejména rozsáhlý deník-román-dopis s názvem Dopis Ivanovi, psaný formou dopisu příteli, spisovateli Ivanu Klímovi. Závěr tvoří pohádky napsané již v opět v Praze v 90. letech. Všechny práce zde vycházejí

Je padesát slov hodně, nebo málo na to, aby se v nich dalo říct vše podstatné? Malá El žije v Československu sedmdesátých let. Násilí mezi rodiči je nedílnou součástí jejího dětství, neudivuje ji, ale poznamená. Patologické jevy, jimiž je doma obklopena, v kombinaci se zvláštní výchovou ji uzavírají do nechtěné izolace, propadá se do soukromé beznaděje. Šance na jiný život, která se objeví s příchodem

Autor ve své knize uvádí své zážitky a zkušenosti získané během padesáti let své aktivní myslivecké i lesnické činnosti. Většina popisovaných příhod a zážitků se odehrála v blízkosti Hory Sv. Šebestiána a jejího okolí. Díky kontaktům se spolužáky měl možnost lovit nejen na různých místech naší republiky, ale i ve Švýcarsku, které si zamiloval.

Havířovina je nevzhledný a zanedbaný dům v malé vesnici. Povídá se o něm, že přitahuje špatné věci — lidé tu umírají nebo přinášejí neštěstí ostatním. A kdoví, možná se tu dokonce objevují duchové… Jedna zdánlivě nepodstatná matčina poznámka o tom, že z komína Havířoviny opět stoupá kouř, vyvolá v hrdince románu zájem prozkoumat dům blíž. Vydává se tak po stopách historie tajemného a pravidelně opouštěného

Spisovatelka Kamila se potýká s obyčejnými problémy dnešní doby, jako každý jiný. Zvrat v jejím doposud poklidném životě nastává poté, kdy jí osloví prostitutka Ingrid a požádá o schůzku. Podlehne uhrančivé a záhadné mladé ženě a uzavře s ní dohodu. Začíná psát její autobiogra?i. Měsíce naslouchá prostitutce, stává se její zpovědnicí. Je zasvěcena do života „bez kalhotek“, prostitutů, mezi něž nepatří

Píše se rok 1993, jsem poprvé v Itálii se třemi kolegy z práce. Po pár dnech v Alpách v okolí Trenta někdo navrhl: „Pojeďme zítra do Verony.“ Brzy ráno pelášíme mou stařičkou Alfou Romeo na jih a před sjezdem z dálnice Verona centro slyším zezadu: „Kluci, ráda bych viděla to Koloseum.“ Já od volantu odpovídám: „Neboj, jedu přímo tam.“ Verona je docela velké město, tehdy měla bezmála 300 000 obyvatel.