Monografie se věnuje některým podobám interakce mezi hudbou, filosofií, literaturou a filmem v průběhu 20. století. Zaměřuje se především na způsob, jakým byla v literatuře a filosofii reflektována tzv. schönbergovská reforma vedoucí ke zrušení tonálního systému. Druhou podstatnou proměnou, jíž hudební jazyk v průběhu minulého století prošel a jež se stala předmětem pozoruhodných teoretických reflexí,

Problém empatie a empatického vcítenia sa do umeleckého diela síce nie je v dejinách estetického uvažovania nový, ale v posledných desaťročiach môžeme vo svetovom a európskom umenovednom a estetickom diskurze sledovať opätovné oživenie tohto problému. Toto „znovuoživenie“ už existujúceho nadobudlo vďaka veľkému záujmu mnohých humanitne orientovaných disciplín (psychológia, sociológia, pedagogika, kognitívne

Ivan Dubský (*1926), významný představitel české filosofie 20. století, zemřel náhle 17. května 2023. Do poslední chvíle byl duševně naprosto svěží.

Filosof Friedrich Wilhelm Joseph v. Schelling (1775–1854), kolem roku 1800 jeden z nejslavnějších myslitelů Evropy, byl mimo jiné spolutvůrcem nové filosofie přírody, co možná celostní a organické. Zejména jeho spis Ideje k filosofii přírody z r. 1797 (který byl česky zčásti vydán r. 1977) – a právě obsáhlá studie O duši světa z r. 1798, kterou zde poprvé předkládáme, se staly základem, na němž stavěly

Kniha předkládá komentovaný výbor textů věnujících se z různých perspektiv problematice individualismu. Každá z kapitol pojednává o jednom vybraném autorovi.

Tajemství Opeřeného hada je poslední knihou Armanda Torrese, která dosud nevyšla v češtině. Armando mohl v jediné knize popsat své patnáctileté učednictví u čarodějů náležejících k tísicileté nepřerušené tradici jen díky celoživotnímu dílu Carlose Castanedy.

Kniha Tančit s protiklady poprvé českému čtenáři souhrnně představuje myšlení předního světového filosofa náboženství Richarda Kearneyho. Jeho středobodem je koncepce tzv. možného Boha, s jejíž pomocí odstraňuje staleté nánosy spojené s náboženskými představami a ukazuje, že přijetí systematické kritiky náboženství neznamená jeho konec, ale naopak skýtá možnosti, jak se vrátit k samotnému jádru zkušenosti

Kazantzakisovo dílo Spasitelé Boha přináší svérázný druh duchovních cvičení ve snaze o poznání Boha a je velmi důležité pro pochopení jeho myšlení a tvorby. Povinností Spasitele Boha neboli člověka je, aby se připravil dříve, než se vydá na cestu k vlastnímu cíli.

Cílem Knih Živých je ukázat skutečnou podobu našich budoucích osudů. Co tvoří podstatu trvání lidského života?

Jean-Luc Nancy (*1940) patří mezi nejvýznamnější současné francouzské filosofy. Jeho stěžejní titul, vydaný poprvé v 80. letech, se snaží pojmenovat a obhájit původní význam pojmu, z něhož se v moderní společnosti stal jen svazek mezi na sobě nezávislými jedinci. V titulním eseji rozvíjí své úvahy v polemice s Georgem Bataillem a Martinem Heideggerem, v dalších textech se věnuje například konstitutivnímu

Klasické dílo raně novověkého utopického myšlení v prvním českém překladu Ruth J. Weiniger. Vyprávění poutníka, jenž po ztroskotání své lodi Fantazie narazí na obec skutečných křesťanů, kteří jej provedou svou říší a přijmou mezi sebe, je nejen plánem na uspořádání vpravdě lidské společnosti, ale také břitkou kritikou poměrů v padlém světě.

Málo známý text Ladislava Klímy vydaný na sklonku dvacátých let nejprve jako anonym. Drobná, ale úderná próza, v níž autor vede disputaci nad tématy postavení člověka v kulturním a sociálním prostředí, zaobírá se například kumulací bohatství či nesmyslností válek, hledá směr, kterým se ubírá moderní civilisace.

Filosofie tělesnosti dějin přináší zcela nový pohled na historiografii a na její metody. Autorovo kritické myšlení odkrývá a překonává různá, i akademická klišé a dokáže nahlédnout a přečíst přehlížené symptomy.

Kniha představuje pokročilý úvod do analytického myšlení a rekonstrukci jeho vztahů k filosofii tradiční. Tři významné momenty analytické filosofie, Fregův obrat k jazyku, Wittgensteinův obrat pragmatický a Brandomův obrat sociální jsou na pozadí dějin filosofie od Platóna přes Kanta (a Hegela) až po současnost chápány nikoli jako radikálně nové fenomény, ale jen další fáze rozvoje sémantického sebe-vědomí,

Úvod do filosofie umění v pojetí moderní pohusserlovské fenomenologie.

Sborník 14 příspěvků věnovaných problematice fenoménu vágnosti a diskutovaných na mezioborovém semináři, konaném v listopadu 2001 v Praze. Autoři příspěvků se zamýšlejí nad rolí, kterou vágnost hraje v běžném životě, umění, filosofii, lingvistice, psychologii, fyzice a biologii.

Latinsko-české vydanie základnej stredovekej encyklopédie. Dvanásta kniha obsahuje poznatky starovekých a ranostredovekých prírodovedcov.

Súbor statí popredného francúzskeho hellénistu, venovaných náboženstvu, filozofii, umeniu a politike, podáva všestranný obraz gréckeho myslenia a mentality.

Otázka dobra patří k základním tématům, kterými se středověcí učenci zabývali. Tomáš Akvinský zpracoval téma dobra ve dvou svých spisech: ve XXI. otázce souboru Quaestiones Disputatae De veritate a ve svém komentáři Boëthiova spisu De ebdomadibus. Obě pojednání jsou představena v této publikaci spolu s úvodní studií, která zařazuje Tomášúv koncept dobra do souvislostí dobových diskuzí. Jako první otevřel

Myšlenky a představy, slova a obrazy, filosofie a kresba. Dvě lidské aktivity, jistě v něčem příbuzné, ale obecně vnímané přece jen jako výrazně odlišné. Jedna usiluje o přesné a věcné slovní postižení podstaty \"věcí \" a celého světa, aby uspokojila lidskou touhu po poznání. Oslovuje především rozum posluchače či čtenáře. Druhá chce tytéž věci a tentýž svět zobrazit vizuálně a vzbudit v divákovi