Pavel Kosatík je autor, který se snaží psát i o obtížných historických tématech způsobem srozumitelným a podnětným pro všechny přemýšlivé čtenáře. Bez orientace v dějinách podle něj není možné orientovat se v současnosti. Klíčem k historii jsou mu většinou rozporuplné osobnosti, prostřednictvím jejichž osudů rozkrývá kontexty doby. Odmítá popisný a z odstupu toliko hodnotící přístup k dějinám. Snaží

Civitas nostra Bardfa vocata naše mesto zvané Bardejov. Takto nazval uhorský kráľ Karol Róbert z Anjou toto významné pohraničné sídlisko v listine z roku 1320, ktorou udeľoval novým osadníkom a pôvodnému obyvateľstvu dôležité výsady a práva. Počas nasledujúceho polstoročia prešiel Bardejov dynamickým hospodárskym a spoločenským vývojom a stal sa súčasťou elitnej skupiny slobodných kráľovských miest.

Kniha vycházející z unikátní sbírky Paměť národa přibližuje skrze svědectví pamětníků a jejich konfrontaci s historickými prameny moderní dějiny a podstatu nedemokratických režimů 20. století, nacismu a komunismu. Každá kapitola se váže k jednomu měsíci v roce a je uvozena kalendáriem nejdůležitějších výročí. Publikace může pomoci k pochopení významných epoch a přelomových událostí a je vhodná i pro

Publikace vychází u příležitosti stého výročí založení Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jejíž nedílnou součástí byl od samých počátků seminář pro klasická studia. Její první část přináší pohled na dějiny klasických studií v Brně v širším kontextu historie fakulty a společenského dění vůbec, a to zejména prostřednictvím přímého svědectví archivních pramenů a vzpomínek pamětníků. Druhou

Kniha Bejvávalo nepopisuje historii dnešním pohledem, ale jako stroj času vás do ní přímo přenáší a umožňuje vám zažít pocity těch, kdo v těch dávných časech žili, tehdejších čtenářů novin a časopisů. Jedná se o pečlivě zpracovaný průřez toho, o čem se u nás tehdy psalo, jaké události a novinky hýbaly světem i naší zemí ve středu Evropy.

Tento reprezentativní průřez dílem Josefa Pekaře (1870–1937), největšího českého moderního historika, má být zásadní pomůckou těm, kdo se chtějí v kostce seznámit s Pekařovým objektivním a čtivým výkladem českých dějin. Pekař přibližuje současnému čtenáři dávné dění velmi dramaticky a nešablonovitě, vždy však s ohledem na všechna zásadní fakta. Uvádí na pravou míru všechny zmatené zápasy o význam Bílé

Spisovateľa a historika Branislava Chovana (*1964 v Bratislave) poznáme ako autora netradičných textov o histórii. Už jeho knižný debut Na krížnych sestách svätého Urbánka (2011) zaujal čitateľov natoľko, že sa v krátkom čase dočkal ďalších vydaní. Urbánek - svojrázna kronika vinohradníckej oblasti Malých Karpát - je plná hravosti a humoru, chvíľami hraničiaca s čarovným svetom insity. Ani v ďalšej

Kniha pro každého, koho zajímá, jak různá místa vypadala před sto, nebo i více lety. Co ovlivnilo jejich současnou podobu, jsou hezčí na pohled dnes, nebo měla větší kouzlo v minulosti? Co se na nich podepsalo v dobrém i zlém? Bylo složité je vystavět? Téměř každé místo naší země má svůj vlastní příběh, bez něhož by dnes vypadalo jinak. Několik desítek takových příběhů vypráví tato kniha. U každého

Monografie se věnuje československým krajanům pobývajícím v Austrálii za první i druhé světové války. Zachycuje válečné osudy Čechoslováků, kteří na vzdálený kontinent odcestovali v době předválečné či meziválečné, ale také těch, kteří se zde ocitli až po Mnichovu nebo po 15. březnu 1939 – mezi ně patřili především českoslovenští Židé. Na základě domácích i zahraničních archivních pramenů kniha popisuje,

História územia dnešného Štúrova od počiatku osídlenia do roku 1945 bola bohatá na dejinné udalosti. Rimania tu postavili pevnosť Anavum. Mesto stáročia patrilo k Uhorsku a po roku 1918 bolo súčasťou viacerých štátov. Príbehy a rozprávanie pamätníkov nás zavedú do starého Parkáňu. Poprechádzame sa po uliciach, zúčastnime sa slávností, pozrieme sa na činnosť spolkov a každodenný život v meste, zoznámime

Vůbec první letecké závody na území mladého Československa pořádal Československý Aviatický klub pod protektorátem prezidenta T. G. Masaryka ve dnech 11. a 18. září 1921 na letišti ve Kbelích. Tento letecký svátek nazvaný „Národní letecký meeting“ byl rozdělen do několika dílčích soutěží, ve kterých se hodnotila výška, rychlost a obratnost, a závěrečného okružního letu republikou, ve kterém nešlo pouze

Rok 1953 byl pro komunistický režim v Československu přelomový. Smrt J. V. Stalina a vůdce československých komunistů K. Gottwalda v březnu toho roku otevřela cestu k řešení nahromaděných problémů především hospodářských a sociálních. Nové sovětské vedení opustilo linii otevřené konfrontace se západními demokraciemi, vyhlásilo program zvyšování životní úrovně svých občanů a k provádění stejné politiky

Prostřednictvím starých fotografií, pohlednic a dalších materiálů z veřejných i soukromých sbírek představí kniha život Holešovic od 2. poloviny 19. století do 80. let 20. století. Návštěvník se projde se dávno zmizelými ulicemi (například oblastí starých Zátor) a seznámí se s historií holešovického průmyslu, železniční a lodní dopravy, se všedním životem zdejších obyvatel i s jejich lidovou zábavou

Publikace přináší první celistvé zpracování dosud málo známé oblasti naší historie – československé folkové hudby sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Protože folková hudba v této době oscilovala mezi povoleným, trpěným a zakázaným uměním, lze na ní ukázat limity normalizačního systému jako takového. To je vlastní smysl textu, jenž je vystaven na spojení chronologických kapitol s tematickými

Kniha se zabývá hranicí jako historickým a geografickým fenoménem ve středověké střední Evropě. Hledá odpověď na otázky, co je hranice, proč a jak vznikla a jak se vyvíjelo její chápání. Zabývá se způsoby vymezování prostoru, hraničními znaky a rituály. Zkoumá průběh a pojetí hranic především v centru Evropy ve středověku, ale přihlíží také k situaci ve starší i v novější době. Věnuje se zemským hranicím

Období, kdy končí zima a začíná jaro, je odjakživa silným poutem spojeno s půdou, probouzející se přírodou a plodivou sílou. To vše se prolnulo i do křesťanského prožívání, které pevně formovalo duchovní i materiální svět našich předků. Na tříkrálové koledy na sklonku do vánočního období plynule navazuje začátek masopustu – první předzvěsti počínajícího jara. Jak moc bujarý masopust býval a co naši

Učebnice dějin práva pro povinný předmět České a československé dějiny na Právnické fakultě UK.

Středa 27. května 1942 v 10.35 hodin, libeňská zatáčka v Praze 8. Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor, sedí na předním sedadle mercedesu. Vůz řídí Johannes Klein, jeho vycvičený osobní strážce. V ohybu silnice na něj na chodníku čekají parašutisté. Gabčík je od Heydricha v jednu chvíli vzdálen asi jen 120 centimetrů. Vytahuje zpod baloňáku samopal, nevystřelí. Možná zbraň technicky selhala,

Univerzita bez vlastního nakladatelství je jako katedrála bez varhan: planá a němá. Masarykova univerzita své nakladatelství má, počtem vydaných publikací dokonce patří k největším ve střední Evropě.

K pozoruhodným osobnostem první Československé republiky patřil i vzdělaný právník, vydavatel a dobrodruh Bohuslav Kilian. Jeho unikátní časopisy Salon a Měsíc jsou dodnes tichými svědky uměleckého a společenského života i technického vzestupu této doby.